Evropský trh s mlékem pod tlakem. Zemědělské organizace z deseti zemí žádají aktivaci krizové rezervy EU

1.7.2026

  | Akademie věd České republiky

Tisková zpráva 1. 7. 2026 – Agrární komora České republiky společně se sedmnácti partnerskými zemědělskými organizacemi z deseti členských států Evropské unie vyzvala předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou k okamžitému přijetí mimořádných opatření na podporu evropského mléčného sektoru. Organizace v dopise upozornily na pokračující propad výkupních cen mléka, který při současných vysokých výrobních nákladech ohrožuje ekonomickou stabilitu producentů i zpracovatelů. Bez rychlé reakce Evropské komise hrozí další oslabování produkce mléka v Evropě, což může v delším horizontu negativně ovlivnit potravinovou bezpečnost a konkurenceschopnost evropského zemědělství.



Situace na evropském trhu s mlékem se dále zhoršuje. Nejnovější údaje Českého statistického úřadu potvrdily pokračující pokles výkupních cen, které byly v květnu meziročně nižší téměř o čtvrtinu. Současně spotřebitelé mohou v akčních nabídkách supermarketů nakupovat mléko za méně než deset korun za litr nebo za mimořádně nízké ceny pořídí i máslo. Z pohledu prvovýrobců však taková cenová úroveň dlouhodobě nepokrývá náklady na výrobu, které zůstávají vysoké zejména v oblasti energií, pohonných hmot, krmiv, mezd nebo veterinární péče.

„Evropská unie po zemědělcích oprávněně požaduje, aby zajišťovali potravinovou bezpečnost, stabilní dodávky kvalitních potravin i odolnost venkova. Pokud ale producenti mléka dlouhodobě prodávají pod ekonomicky udržitelnou úrovní a současně čelí vysokým nákladům, nemůže tento systém dlouhodobě fungovat. Proto očekáváme, že Evropská komise využije nástroje, které má k dispozici, a pomůže trh stabilizovat dříve, než dojde k nevratným škodám,“ řekl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Hlavní příčinou současného vývoje je dlouhodobá nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Produkce mléka ve světě i v Evropské unii roste rychleji než jeho spotřeba, což vytváří trvalý tlak na výkupní ceny. Výrobu mléka nelze pružně přizpůsobovat aktuální situaci na trhu. Chov dojnic je založen na dlouhodobém plánování a biologických procesech, které neumožňují výrobu ze dne na den omezit nebo obnovit. Výsledkem je prostředí, ve kterém producenti i zpracovatelé hledají odbytiště za ceny, které stále častěji neodpovídají skutečným nákladům.

„Nejde přitom o běžný cenový výkyv, ale o vývoj, který při současných vysokých výrobních nákladech může během několika měsíců zásadně ovlivnit ekonomiku řady mléčných farem. Pokud se výkupní ceny propadnou pod ekonomicky udržitelnou úroveň, dopady se projeví nejen na hospodaření podniků, ale také na jejich schopnosti investovat do budoucnosti. Proto považujeme za nezbytné, aby Evropská komise využila dostupné krizové nástroje a pomohla trh stabilizovat,“ uvedl předseda Komoditní rady pro mléko a hovězí maso při Agrární komoře ČR a její viceprezident Leoš Říha.

Ve společném dopise adresovaném Evropské komisi, který podepsalo osmnáct zemědělských organizací z deseti členských států Evropské unie, žádají signatáři zejména okamžité posouzení aktivace mimořádných tržních opatření podle pravidel společné organizace trhů, mobilizaci zemědělské krizové rezervy, otevření podpory pro soukromé skladování vybraných mléčných výrobků či využití dalších dočasných nástrojů, které by přispěly ke stabilizaci trhu. Současně navrhují větší flexibilitu pro členské státy při poskytování cílené podpory producentům a možnost využití dalších evropských finančních nástrojů. Cílem je zabránit tomu, aby se současná situace proměnila v dlouhodobé oslabování evropské produkce mléka.

Podle producentů mléka se ekonomická situace na farmách postupně dostává na hranici udržitelnosti. „Spotřebitelé pochopitelně vítají levné mléko v obchodech, ale za těmito cenami stojí stále větší tlak na farmáře. Chov dojnic je kapitálově i pracovně velmi náročný a při současných výkupních cenách se stále obtížněji financují investice do modernizace, obnovy stád nebo mezd zaměstnanců. Pokud bude tento trend pokračovat, nebude to problém jen jednotlivých farem, ale celého odvětví. Každá farma, která výrobu omezí nebo ukončí, se obnovuje jen velmi obtížně,“ upozornil viceprezident Agrární komory ČR a jednatel rodinné farmy K–Agro Mikulovice Ivo Kasal.

Problémům čelí také zpracovatelé. „Dlouhodobý tlak na ceny nezasahuje pouze prvovýrobu, ale postupně dopadá i na celý mlékárenský průmysl. Stabilní zpracování je možné pouze tehdy, pokud mají producenti ekonomickou jistotu pokračovat ve výrobě. Jestliže budou farmy omezovat produkci nebo zcela končit, pocítí to celý sektor včetně zpracovatelů a v konečném důsledku také spotřebitelů. Evropská komise by proto měla situaci řešit dříve, než budou následky nevratné,“ podotkl předseda Krajské agrární komory Plzeň a jednatel rodinného podniku Milknatur Pavel Šrámek, zaměřeného na produkci mléka i jeho zpracování do podoby kefírů či jogurtů.

Zemědělské organizace ze střední a východní Evropy se ve společné výzvě Evropské komisi shodují, že bez koordinované evropské reakce hrozí další oslabování produkce mléka, které by mělo negativní dopady nejen na zemědělce a potravináře, ale také na potravinovou bezpečnost, zaměstnanost na venkově a konkurenceschopnost evropského zemědělství. 

Přetrvávající krizí na trhu s mlékem a nutností bezodkladných opatření se na svém jednání 1. července zabývalo také představenstvo Agrární komory ČR, které se poprvé sešlo v novém složení po květnovém volebním sněmu v Olomouci. Jeho členové se shodli, že vedle rychlé reakce Evropské komise je nezbytné přijmout také opatření na národní úrovni, a uložili vedení Agrární komory ČR pokračovat v jednáních se zástupci vlády. Současně podpořili požadavek Ministerstva zemědělství na navýšení rozpočtu národních dotací, které mohou producentům pomoci překlenout současné obtížné období a zachovat konkurenceschopnost českého mléčného sektoru.

Společný dopis 18 zemědělských nevládních organizací Evropské komisi z června 2026 najdete ZDE.

Kontakt pro média:Agrární komora České republikytisková mluvčí Barbora Pánkovátiskove@akcr.cz, pankova@akcr.cztel.: 721 306 431    

Agrární komora České republiky sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují 1,4 milionu hektarů zemědělské půdy. AK ČR má zhruba dva tisíce členů, což zahrnuje kolem sedmi set soukromě hospodařících rolníků, a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR. Je také součástí mezinárodních organizací COPA-COGECA, ELO a Farm Europe a účastní se pravidelných jednání zemědělských nevládních organizací Visegrádské skupiny.



https://www.akcr.cz/txt/evropsky-trh-s-mlekem-pod-tlakem-zemedelske-organizace-z-deseti-zemi-zadaji-aktivaci-krizove-rezervy-eu