Pražské kulturní fórum se letos zaměří na očekávání mladých, nové formy zapojení publika i proměnu kulturních institucí

16.3.2026

  | Magistrát hlavního města Prahy

Městská organizace pro rozvoj kultury Kreativní Praha otevře v rámci šestého ročníku Pražského kulturního fóra (PKF) debatu o generační proměně publika, dostupnosti kultury a budoucnosti kulturních institucí. Mezinárodní konference, která se uskuteční 23. a 24. března 2026 v Centru architektury a městského plánování (CAMP), představí odborníky z Česka i zahraničí a nabídne konkrétní nástroje, jak kulturu přiblížit mladé generaci a udržet ji relevantní v rychle se měnícím světě.


„Chceme-li, aby kultura zůstala živou součástí města, musíme naslouchat mladé generaci. Ti nehledají jen program, ale smysl a možnost být součástí dění. Úkolem města je vytvářet podmínky, aby byla kultura dostupná, otevřená a pro mladé skutečně relevantní. Pražské kulturní fórum je příležitostí mluvit otevřeně o bariérách, ale i o konkrétních krocích, jak kulturu v Praze dlouhodobě rozvíjet,“ uvádí radní hl. m. Prahy pro oblast kultury Tomáš Slabihoudek.

„Mladé lidi Praha podporuje jak v účasti na kultuře, zejména prostřednictvím největšího českého systému divadelního předplatného Klub mladých diváků, tak k aktivnímu zapojení prostřednictvím řady vzdělávacích programů např. v GHMP, ale také v rámci dotačního programu, kde i projekty začínajících tvůrců mohou získat podporu nebo jsou podpořeny instituce cílící na mladé. Jsem moc rád, že Kreativní Praha téma kultury pro mladé lidi na Pražském kulturním fóru diskutuje jak s velmi zajímavými zahraničními hosty, zástupci mladé generace, ale také na základě čerstvě sebraných dat,“ říká ředitel odboru kultury a cestovního ruchu Magistrátu hl. m. Prahy Jiří Sulženko.

„Kreativní Praha otvírá klíčovou debatu o tom, jak může kultura lépe oslovit mladou generaci a stát se tak živou, relevantní součástí každodenního života ve městě. Věřím, že diskuse a inspirace z letošního fóra pomohou posílit kulturní ekosystém Prahy. S tématem bude Kreativní Praha pracovat v průběhu celého roku, a těším se, že městu opět předáme fundované a inspirativní podklady pro rozhodování na základě dat,“ přibližuje konferenci ředitelka Kreativní Prahy Kristýna Kočová.

PKF letos staví do centra pozornosti otázky, které mohou kulturním institucím pomoci ve formování jejich publik či komunit a speciálně se zaměřuje na mladé návštěvnice a návštěvníky. Jak má kultura komunikovat, aby byla srozumitelná, otevřená a skutečně přístupná? A jak mohou instituce opustit zažité modely práce s publikem?

Dopolední blok programu se bude věnovat mezinárodní perspektivě. Digitální antropolog Andrés del Álamo Cienfuegos z CEU University v Madridu se zaměří na to, jak mladí lidé kulturu vnímají, kriticky hodnotí a spoluutvářejí v online prostředí. Zástupce belgického města Leuven Piet Forger představí strategické přístupy k práci s mladými na úrovni městské kulturní politiky a ukáže, jak může kultura fungovat jako přirozená součást každodenního života mladých obyvatel. Zkušenosti z institucionální praxe doplní Rikke G. Komissar z Národního muzea v Oslu, která představí přístupy k rozvoji vzdělávacích a veřejných programů reagujících na sociální i generační proměny publika. Zahraniční inspirace se uskuteční v angličtině, k dispozici budou sluchátka s překladem. Nebude chybět ani neformální networking.

Výraznou část programu Pražského kulturního fóra utvoří český blok, který přináší aktuální data, zkušenosti z praxe i reflexi fungování tuzemských kulturních institucí. Výzkumnice Linda Krajčovič Synková z Kreativní Prahy představí data mapující kulturní chování pražských mladých, na kterou naváže panelová diskuse na téma Co od kultury čeká mladá generace? Debata propojí analytický pohled socioložky Lucie Dokoupilové se zkušenostmi kulturních a mediálních profesionálů, kteří dlouhodobě spolupracují s institucemi, nezávislými scénami, médii i publiky.

Druhý den akce bude zaměřen na přenos inspirace do praxe a nabídne dva workshopy. První z nich povede Piet Forger z belgického města Leuven a posluchače zasvětí do toho, jak je možné efektivně využívat městské zdroje k podpoře zájmu mladých o kulturu. Druhým workshopem provede vedoucí marketingu Karolína Kostková. Zaměří se na změnu komunikace, která může pomoci naplnit návštěvnické kapacity kulturních událostí.

Na začátku letošního roku vydala Kreativní Praha svou čtvrtou celoroční studii, tentokrát na téma kultury v městských částech. Studie se zabývá otázkami, které řeší naprostá většina z nich: Jak provozovat kulturu na lokální úrovni? Kde se jaký typ kulturní infrastruktury vyskytuje? Jakou roli hraje právní forma organizace v její stabilitě, flexibilitě a schopnosti dlouhodobě plánovat? Studie identifikuje čtyři základní modely fungování kulturních organizací v městských částech: příspěvkové organizace, zapsané spolky, společnosti s ručením omezeným a zapsané ústavy a popisuje jejich specifické výhody i limity na základě zkušeností konkrétních organizací napříč Prahou.

Analýza je doplněna o dvě kontextuální kapitoly vycházející z nově získaných dat: rozmístění kulturní infrastruktury v Praze dle typů, oborů a právních forem a také financování kultury na úrovni městských částí.

Celou analýzu nazvanou Jak přispívají městské části do sítě kulturní infrastruktury najdete na webu Kreativní Prahy v sekci Analýzy v kultuře.

Pražské kulturní fórum je konference, která se zaměřuje na rozvoj kulturní politiky, publika a institucionální praxe v tuzemsku. Vzniklo jako otevřená platforma pro setkávání zástupců kulturních institucí, měst, výzkumníků, umělců i dalších aktérů kulturního sektoru, kteří společně hledají odpovědi na aktuální výzvy. Fórum propojuje mezinárodní zkušenosti s lokální praxí a klade důraz na konkrétní nástroje, data a sdílení dobré praxe. Každý ročník se věnuje jednomu klíčovému tématu, které reflektuje proměny kulturního prostředí a potřeby města. Více informací k akci a kompletní program je k dispozici na: prazskekulturniforum.eu.

https://praha.eu/w/prazske-kulturni-forum-se-letos-zameri-na-ocekavani-mladych-nove-formy-zapojeni-publika-i-promenu-kulturnich-instituci