Energeticky náročná odvětví v ČR jsou dlouhodobě znevýhodněna vysokými cenami elektřiny, jejich význam pro zaměstnanost, hospodářský růst i zajištění bezpečnosti je však zásadní

20.11.2025

  | Svaz chemického průmyslu ČR

Firmy podnikající v energeticky náročných odvětvích jsou na hraně kolapsu z důvodu vysokých cen energií. S odkazem na studii renomované společnosti EGU to uvedli na tiskové snídani zástupci asociací, které sdružují podniky z těchto odvětví, zastoupeni Svazem chemického průmyslu ČR a výrobci keramických materiálů.



Jde o odvětví, která jsou nezbytná pro všechna navazující odvětví v Česku (jako je i výrobaoceli) a firmy, které v nich podnikají a jsou i významnými exportéry. Ročně vytvoří přibližněpůl bilionu korun v hrubé přidané hodnotě, na daních zaplatí 45 miliard a zaměstnávají 430tisíc lidí. Opatřeními, která navrhují firmy podnikající v energeticky náročných odvětvích, bydošlo k ochraně až 2,15 % přímých daňových příjmů státního rozpočtu, zatímco celkovédopady do rozpočtu lze očekávat maximálně ve výši 0,69 %.

Fakta jsou jasná: V EU je obecně elektřina i plyn mnohem dražší než v USA nebo Číně.Navíc ji dále zdražuje na světové poměry enormní zdanění uhlíku. Ceny emisních povolenekv EU ETS atakují hladinu 80 EUR/t, zatímco v Číně dosahují pouze 10 EUR/t, v USA pak 25až 30 EUR/t. Evropa tak o oproti těmto hlavním konkurentům zatěžuje svůj průmyslsedmkrát více. Emisní povolenka zdražuje elektřinu přibližně o čtvrtinu.

V Česku jsou pak spotové ceny elektřiny mnohem dražší než ve srovnatelně průmyslovýchevropských zemích (o cca 6 EUR/MWh než v Německu nebo dokonce o více než 30EUR/MWh než ve Francii, Španělsku a skandinávských zemích). V ČR jsou pak jedny znejvyšších nákladů v rámci EU u regulované složky nákladů na elektřinu. Náklady napřipojování nových zdrojů (většinou obnovitelných zdrojů energie) a nutnost z tohoto důvoduvýznamně investovat do přenosové a distribuční soustavy pak nenesou ti, kdo je způsobují,ale přenáší se především na velké spotřebitele elektřiny.

Stát také kompenzuje oproti ostatním zemím EU náklady na elektřinu pro energetickynáročná průmyslová odvětví významně méně. Asi jen 9 % z výnosu schématu EU ETS 1 jdena tyto kompenzace, ve srovnání s 31 % v Německu nebo dokonce 33 % ve Francii. Druhámožnost kompenzace – tedy snížení sazeb u regulovaných složek – v ČR možná vůbecnení, zatímco ve Francii tyto kompenzace dosahují až 2,5 % přidané hodnoty sektorů, vNěmecku pak 0,95 % a v Rakousku 0,6 %.

“Nepožadujeme dotace nebo nějaké přímé platby ze státního rozpočtu, ale rozumné azákonem předpokládané kompenzace nákladů na elektřinu, aby byl český průmysl i nadáleschopný konkurovat podnikům z ostatních evropských států a také zbytku světa. Jde nám oto, aby stát alespoň srovnal podmínky k podnikání v našich energeticky náročných odvětví stím, jakou podporu získávají podobné provozy v ostatních zemích Evropské unie,” řeklDaniel Tamchyna, prezident Svazu chemického průmyslu.

Tamchyna dále dodal, že reakce státu musí přijít rychle především proto, že sousedníNěmecko se rozhodlo významně podpořit vybrané průmyslové podniky velmi nízkou cenouenergií. Přibližně dva tisíce společností, které patří do energeticky náročných odvětví, budemít pevnou cenu elektřiny ve výši pěti eurocentů za kWh a tento dotační program bude trvatminimálně do roku 2029. “Pokud by v této situaci měly české podniky v energetickynáročných odvětvích platit plnou tržní cenu, stanou se takřka přes nocnekonkurenceschopnými,” řekl Roman Blažíček, jednatel společnosti Lasselsberger,jediného výrobce keramických obkladových materiálů v Česku.

V návaznosti na studii EGU budou asociace i jednotlivé podniky, které patří do energetickynáročných odvětví, požadovat po politické reprezentaci zásadní kroky, aby nedošlo klikvidaci této důležité části těžkého průmyslu. K řadě z nich může dojít poměrně rychle,protože stačí jen změnit příslušná nařízení vlády. Některá vyžadují změny zákona, jako jeosvobození od poplatku z podporovaných zdrojů energie, snížení poplatku za systémovéslužby nebo snížení daně z elektřiny. “Jsme si vědomi naší plné odpovědnosti nejen zaoblast kritické infrastruktury, ale i za zásadní vliv na evropskou soběstačnost v oblastechfarmacie, medicíny, výroby baterií a polovodičů, čištění vod či obranyschopnosti. Naševýrobky jsou klíčem k úspěšné dekarbonizaci českého a evropského průmyslu. Tento procesvšak musí být v souladu s ekonomickou realitou. Je potřeba, aby splnění cílů Zelené dohodya dalších snah Evropské unie neznamenalo, že tu nezůstane žádný průmysl,” dodalTamchyna.


http://www.schp.cz/info/energeticky-narocna-odvetvi-v-cr-jsou-dlouhodobe-znevyhodnena-vysokymi-cenami-elektriny-jejich-vyznam-pro-zamestnanost-hospodarsky-rust-i-zajisteni-bezpecnosti-je-vsak-zasadni