V Libereckém kraji ubývá nehod. Řídit umíme, ale první pomoc zůstává slabinou

18.11.2025

Filip Trdla | Krajský úřad Libereckého kraje

Na silnicích je sice o něco bezpečněji, ale jistota končí tam, kde začíná první pomoc. Přestože počet nehod v Libereckém kraji klesá, řada lidí po vážných nehodách možná umírá zbytečně. Svědci totiž často nevědí, jak správně pomoci. Statistiky i zkušenosti záchranářů ukazují, že mnoho řidičů si v krizové situaci neví rady, ačkoliv právě první minuty po nehodě často rozhodují o životě či smrti.



Za prvních deset měsíců roku 2025 bylo v České republice zaznamenáno 71 050 dopravních nehod. To je sice o téměř sedm tisíc méně než loni, ale k úplnému klidu máme daleko. Podle policejních statistik na silnicích přišlo o život 364 lidí a dalších zhruba 1 400 bylo těžce zraněno. Přestože nehod celkově ubývá, lehkých zranění naopak mírně přibylo, jako by bezpečnější auta sváděla k menší ostražitosti.

V Libereckém kraji bylo od ledna do října evidováno 3 828 dopravních nehod, tedy o 677 méně než loni. Usmrceno bylo 18 osob, o dvě více než v roce 2024, a těžce zraněno 21 osob – polovina loňského počtu. Lehce se zranilo 1 040 lidí, což představuje mírný pokles. Nejvíce kolizí se odehrálo na Liberecku, kde policie zaznamenala 1 655 událostí. „Statistiky potvrzují, že v kraji se nám daří dlouhodobě snižovat počet dopravních nehod, i když tragické následky se bohužel stále objevují,“ říká náměstek hejtmana Libereckého kraje pro dopravu Jan Sviták.

A právě první pomoc je oblast, ve které většina lidí předpokládá, že by si v kritické situaci věděla rady. Praxe ale často ukazuje opak. Dostupné studie i zkušenosti z provozu potvrzují, že znalosti řidičů v oblasti první pomoci jsou v České republice dlouhodobě nedostatečné a mnoho lidí si není jistých ani základními postupy, jako je správné provedení resuscitace. „Z našich zkušeností víme, že až polovina obětí dopravních nehod umírá ještě před příjezdem záchranné služby. Právě laik na místě nehody tedy často rozhoduje o tom, zda má pacient šanci přežít,“ upozorňuje Michael Georgiev ze Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. „Základní znalost první pomoci, například jak zastavit krvácení nebo uvolnit dýchací cesty, může být rozhodující. Každý řidič by měl být připraven pomoci, protože v kritické situaci rozhodují doslova minuty.“

Podle Jana Poláka, ředitele Týmu silniční bezpečnosti bychom k první pomoci měli přistupovat stejně jako k řízení – pravidelně trénovat a osvěžovat si dovednosti. „Stejně jako si obnovujeme řidičské návyky, měli bychom si připomínat i to, jak pomoci druhému. Moderní technologie, například virtuální realita, mohou být skvělým způsobem, jak si tyto situace bezpečně a realisticky vyzkoušet“. Na tuto myšlenku navazuje CEO české technologické firmy VR training Marek Bárdy, který vytvořil výukový systém VR Rescue. „VR Rescue umožňuje trénovat zásah při dopravní nehodě, masivním krvácení či bezvědomí bez stresu a v naprosto věrohodném prostředí. Díky takovým inovacím mohou i ti, kteří by na klasický kurz nikdy nedorazili, získat dovednosti, jež mohou v praxi rozhodnout o životě,“ upozorňuje

Neposkytnutí první pomoci je podle zákona trestným činem, a proto má každý účastník nebo svědek dopravní nehody povinnost zraněnému pomoci. Tuto povinnost splní už samotným vytočením tísňové linky 155 nebo použitím aplikace Záchranka. Každá minuta strávená přípravou na poskytování první pomoci může rozhodnout o záchraně života, proto je důležité znát základní zásady a umět rozpoznat stavy ohrožující život. Aplikace Záchranka dokáže při volání automaticky odeslat přesné souřadnice a umožňuje videopřenos z místa nehody, což výrazně usnadňuje zásah. „Průměrný dojezd zdravotnické záchranné služby v Česku trvá osm minut, během nichž může být dotyčný jediným, kdo rozhoduje o životě a smrti. První minutu je třeba věnovat zajištění bezpečí a prostoru, druhou volání pomoci a spolupráci s operátorem, třetí zahájení ošetření život ohrožujících stavů, především masivního krvácení nebo bezvědomí,“ upřesňuje za Zdravotnickou záchrannou službu Libereckého kraje Michael Georgiev a pokračuje: „Dále je důležité sledovat stav zraněného, komunikovat s ním a informovat operátora o změnách, dokud nepřijedou záchranáři. Těm pak dotyčný předá všechny informace o nehodě i ošetření.“

Když zastavíte u dopravní nehody, první prioritou je vlastní bezpečí a zajistit bezpečné místo zásahu. Znamená to vypnout motor, zapnout výstražná světla, obléknout si reflexní vestu a umístit výstražný trojúhelník minimálně 50 metrů (na dálnici je doporučeno 100 metrů) za místem nehody, aby ostatní řidiči měli dostatek prostoru reagovat. Zajistěte, aby kolo, motorka či vozidlo nebránilo provozu a neohrožovalo vás ani ostatní: vypnout zapalování a zabrzdit vozidlo proti pohybu. Důležité je vyvarovat se panice, nezapomenout zavolat pomoc a spolupracovat s dispečerem tísňové linky. Teprve poté, co je místo zabezpečené, začněte poskytovat první pomoc, jen tak minimalizujete další rizika a zajistíte, že zůstanete schopni účinně pomáhat.

„Souhrn dostupných dat potvrzuje, že i přes klesající počet dopravních nehod zůstávají rizika na silnicích významná. Větší informovanost, důsledná prevence a odpovědné chování na silnicích tak zůstávají klíčovými faktory při snižování následků dopravních nehod,“ říká závěrem ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák.

TZ: BESIP, Jan Polák


http://www.kraj-lbc.cz/aktuality/v-libereckem-kraji-ubyva-nehod-ridit-umime-ale-prvni-pomoc-zustava-slabinou-n584808.htm