Čeští vědci z FEL ZČU pomáhají vyvinout chytré návleky pro astronauta Aleše Svobodu

18.11.2025

Kateřina Newton | Západočeská univerzita v Plzni

Už na konci roku 2027 by mohl český astronaut Aleš Svoboda vyletět na vesmírnou stanici ISS. S sebou si plánuje vzít 13 vědeckých experimentů z univerzit a výzkumných pracovišť v České republice. Na jednom z experimentů se podílejí i vědci z Fakulty elektrotechnické ZČU.


Astronauti mohou během jediného měsíce v mikrogravitaci přijít až o 30 % svalové hmoty (Williams et al., 2009). To výrazně snižuje jejich výkonnost i bezpečí při návratu na Zemi. Vědci z Fakulty elektrotechnické ZČU v Plzni se proto s kolegy z Českého vysokého učení technického v Praze a společnostmi VÚB a G. L. Electronics zaměřili na vývoj experimentu AstroMoWe, chytrého textilního systému, který bude na palubě ISS sledovat svalovou aktivitu astronautů. A přínos by měl mít i pro život na Zemi.

Jde o nositelný systém kombinující měření elektrické aktivity svalů (EMG) a sledování pohybu s analýzou dat pomocí umělé inteligence. Čtyři lehké elektronické jednotky se umístí na končetiny astronauta – sledují svaly, které ve stavu beztíže nejvíce ochabují. Systém průběžně vyhodnocuje signály z monitorovaných svalů. Data se ukládají do vnitřní paměti a jednotky napájí baterie s výdrží až týden při půldenním provozu. „Cílem projektu AstroMoWe je porozumět, jak se lidské tělo adaptuje na mikrogravitaci a jak můžeme ochránit astronauty při dlouhých misích,“ vysvětlil Radek Soukup z FEL ZČU.

Na vývoji se kromě něj podílí Tomáš Blecha, který je vedoucím projektu na plzeňské straně. Přínos ZČU spočívá hlavně ve vývoji chytrých textilií. „Na FEL ZČU vyvíjíme textilní elektrody a podílíme se na integraci systému do textilních návleků, které bude na ISS používat astronaut Aleš Svoboda,“ řekl Tomáš Blecha. Do projektu se zapojují i studující, kteří pracují zejména na vyšívání elektrod na automatických vyšívacích strojích i na laboratorních testech materiálů. „Pro ně je to jedinečná zkušenost – podílejí se na vývoji technologie, která míří do vesmíru,“ doplňuje Radek Soukup.

Textilní elektrody vědci vyšívají z hybridních vodivých nití, které kombinují pozlacené molybdenové drátky s nehořlavými aramidovými vlákny vyvinutými ve spolupráci s VÚB a. s. v Ústí nad Orlicí. „Klasické elektrody se lepí na pokožku a mohou ji dráždit. Naše textilie je prodyšná, příjemná a snadno použitelná – astronaut ji nasadí jako běžný návlek,“ vysvětluje Radek Soukup. Klíčovou inovací FEL ZČU je vlastní design elektrod, jejich úprava pro získání kvalitního signálu ze svalů a technologické parametry pro nastavení vyšívacího stroje. Každý ušetřený gram na výsledné hmotnosti systému totiž hraje roli – ve vesmíru je hmotnost rozhodující pro manipulaci a cenu za přepravu ze Země na ISS.

Díky AstroMoWe budou moci vědci lépe porozumět změnám svalové aktivity v mikrogravitaci a optimalizovat trénink astronautů. Stejně zásadní je však dopad pro běžný život na Zemi – technologie má využití v rehabilitaci, sportovní medicíně, péči o seniory i v prevenci úrazů. „To, co vyvíjíme pro vesmír, má obrovský potenciál pro medicínu i sport,“ zdůrazňuje Tomáš Blecha.

Technologie AstroMoWe už prošla prvními testy v laboratořích, další fáze bude pokračovat v analogové misi Hydronaut, kde se ověří její spolehlivost v simulovaných podmínkách. Astronaut Aleš Svoboda už se s projektem seznámil a systém bude testovat před letem, během pobytu na ISS i po návratu na Zemi.

Experiment AstroMoWe (Astronaut Muscle and Movement Wearable Monitoring System) vznikl ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA), veřejnosti ho vědci představili 21. 10. 2025 na tiskové konferenci v rámci Czech Space Weeku v Lichtenštejnském paláci v Praze. Na projektu spolupracují ČVUT (hlavní koordinátor), ZČU (vývoj textilních elektrod), VÚB a. s. (textilní materiály) a brněnská společnost G. L. Electronic s. r. o. (výroba a testování elektroniky v čistých prostorách).

http://info.zcu.cz/Cesti-vedci-z-FEL-ZCU-pomahaji-vyvinout-chytre-navleky-pro-astronauta-Alese-Svobodu/clanek.jsp?id=8795