Guvernér Aleš Michl patří podle Global Finance mezi top 3 nejlepší centrální bankéře v EU za rok 2025 20.10.2025 | Česká národní banka Mezinárodní magazín Global Finance zařadil guvernéra České národní banky Aleše Michla mezi nejlépe hodnocené centrální bankéře roku 2025 se známkou A- v každoročním žebříčku Central Banker Report Cards. Centrální bankéři jsou hodnoceni podle toho, jak se jim daří naplňovat mandát své instituce – zejména tedy měnovou politiku a finanční stabilitu. Sleduje se také, jak dokážou vysvětlovat své kroky a zda je jejich instituce transparentní a nezávislá na politické reprezentaci. Ze zástupců EU se v celosvětovém žebříčku s hodnocením A+, A nebo A- umístil pouze guvernér Dánské národní banky, prezidentka Evropské centrální banky a guvernér ČNB. Slavnostní předání ocenění proběhlo v sobotu 18. října ve Washingtonu, D.C., v rámci výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Guvernéra na ceremoniálu zastoupila a cenu převzala viceguvernérka Eva Zamrazilová. Podle Global Finance byl uplynulý rok pro centrální banky plný nejistot. Světová ekonomika se potýkala s kombinací zpomalujícího růstu, obchodních válek a přetrvávajících inflačních tlaků. Velké centrální banky zároveň zvolily rozdílné přístupy – americký Fed začal snižovat sazby, zatímco ECB, Bank of England nebo Bank of Japan raději vyčkávaly. Při příležitosti ocenění poskytl guvernér Aleš Michl časopisu Global Finance rozhovor, v němž se ohlíží za uplynulými třemi lety. „Nezměnili jsme jen strategii, ale i filozofii,“ uvedl. Když nová bankovní rada nastupovala, dosahovala inflace 17,5 %. Nová strategie byla postavená na vyšších sazbách po delší dobu a na politice silné koruny, která zlevnila dovoz energií a surovin a pomohla stlačit inflaci zpět ke 2 %. „Někdy méně znamená více – stabilita, trpělivost, důvěryhodnost,“ dodal guvernér. V rozhovoru hovoří také o větší diverzifikaci devizových rezerv směrem k akciím a zlatu a o vizi centrální banky, která bude dohlížet na finanční trh s využitím umělé inteligence. Central Banker Report Cards 2025Hodnocení na úrovni A Centrální banky se připravují na inflační rizika roku 2026, ale neshodují se na jejich řešení Slovem, které nejlépe vystihuje stav globální ekonomiky napříč kontinenty, je nejistota. Velmi silně ji pociťují podnikatelé, ale nejvíce se projevuje v rozhodování centrálních bankéřů. Měnové autority působí v prostředí, kde je vývoj růstu, obchodu a inflace stále obtížněji předvídatelný, což je nutí k opatrnosti. Centrální banky tak provádějí měnovou politiku ve velmi nejisté situaci, přičemž používají rozdílné přístupy a reagují na protichůdné trendy, a často proto jen s obtížemi předvídají důsledky náhlých změn v globálním hospodářském uspořádání. Právě v tomto prostředí provedl časopis Global Finance své 31. každoroční hodnocení centrálních bankéřů, do kterého zahrnul 105 zemí. Velká část turbulencí má původ v lednu, kdy byl Donald Trump uveden do úřadu prezidenta Spojených států. Jeho předvolební rétorika brzy přešla v exekutivní opatření a rozsáhlé zavádění cel, náhlé obraty a neustálé střídání politik, které dominují mezinárodním ekonomickým diskusím. Zatímco země s omezenou obchodní expozicí vůči USA mohou pociťovat méně bezprostředních šoků, všechny jsou ovlivněny jejich druhotnými dopady. Globální dodavatelské řetězce, komoditní trhy a přeshraniční toky investic zůstávají nestabilní, což komplikuje práci centrálních bank po celém světě. Měnová politika samozřejmě závisí na relativně jasném výhledu růstu a cen. Cla však vnášejí volatilitu do obou oblastí: mohou oslabit obchod a investice, podkopat důvěru podniků a zároveň zvýšit inflační tlaky prostřednictvím vyšších nákladů na dovoz. Toto dvojí riziko – kombinace slábnoucí aktivity a rostoucích cen – staví centrální banky do obtížné pozice, kdy si nejsou jisté, zda měnovou politiku zpřísnit a bránit tak cenovou stabilitu, nebo ji uvolnit a podpořit růst. Důsledkům cel tak nakonec čelí i země, na které nejsou celní opatření uvalena přímo, protože vývoj ve dvou největších světových ekonomikách – USA a Číně – se přenáší do globálního systému a představuje výzvu pro tradiční nástroje měnové politiky. Rozdílnost přístupů centrálních bank již můžeme pozorovat. V září americký Federální rezervní systém obnovil cyklus uvolňování měnové politiky prvním snížením sazeb od prosince 2024, čímž se odlišil od většiny ostatních hlavních centrálních bank, které nechávají sazby beze změny. Fed naznačil další snížení v říjnu a prosinci, přičemž jako hlavní důvod uvedl oslabující trh práce. Trhy nyní zaceňují další uvolnění o 50 bazických bodů do konce roku. Bank of Canada poté snížila sazby na 2,5 %, což je nejnižší úroveň za poslední tři roky, a to rovněž v reakci na slabý trh práce. Trhy s 40% pravděpodobností očekávají další snížení sazeb příští měsíc. Naopak Bank of England a Bank of Japan ponechaly sazby beze změny, stejně jako Evropská centrální banka, která naznačila, že její cyklus snižování sazeb se může blížit ke konci. Rizikem však zůstává, že centrální bankéři mohou v roce 2026 čelit obnoveným inflačním tlakům. „Tohle je teprve začátek a [americký Fed] se nyní plně zaměřuje na podporu trhu práce a signalizuje velmi agresivní cyklus snižování sazeb v roce 2025. Hlavní poselství je jasné: růst a zaměstnanost mají přednost, i kdyby to znamenalo tolerovat v krátkodobém horizontu vyšší inflaci,“ uvedl Olu Sonola, vedoucí výzkumu americké ekonomiky ve společnosti Fitch Ratings. „Prozatím Fed v podstatě komunikuje, že se bude vyšší inflací zabývat, až se v roce 2026 skutečně projeví. Pozoruhodná je absence konsenzu ohledně roku 2026. Nejednotný názor na měnovou politiku naznačuje, že Fed se může na začátku příštího roku opět ocitnout v režimu vyčkávání, kdy bude reagovat na inflační rizika podle jejich vývoje, nikoli preventivně.“ METODIKA Redaktoři časopisu Global Finance s přispěním expertů z finančního sektoru hodnotí přední centrální bankéře světa známkami od A do F, přičemž A+ je nejvyšší a F nejnižší. Hodnocení vychází z objektivních i subjektivních kritérií a vztahuje se na období od 1. července 2024 do 30. června 2025. Guvernér musí být ve funkci alespoň jeden rok, aby mohl být klasifikován. Centrální bankéři ze zemí, které procházejí hlubokými konflikty, nejsou zahrnuti kvůli nedostatku informací. Použitý algoritmus zajišťuje konzistenci hodnocení napříč zeměmi. Interní hodnoticí vzorec zohledňuje měnovou politiku, dohled nad finančním systémem, programy nákupu aktiv a prodeje dluhopisů, prognózování a komunikaci, transparentnost, politickou nezávislost a úspěšnost při plnění národního mandátu (který se v jednotlivých zemích liší). http://www.cnb.cz/cs/cnb-news/tiskove-zpravy/Guverner-Ales-Michl-patri-podle-Global-Finance-mezi-top-3-nejlepsi-centralni-bankere-v-EU-za-rok-2025