„Jsem rád, že se nám povedlo pro veřejnost zprovoznit novou část přístavu už nyní, ještě v průběhu plavební sezóny. Přístav ve Veselí nad Moravou je velmi oblíbený a my tak můžeme vyjít vstříc turistům, kteří tráví dovolenou plavbou po Baťově kanálu a mají zájem zde se svou lodí zastavit,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, provozovatele a investora přístavu, a dodává: „Nyní začíná sloužit plavidlům první ze dvou etap rozšíření přístavu. Po kompletním dokončení bude mít přístav celkovou kapacitu 81 míst a stane se největším veřejným rekreačním přístavem nejen na Baťově kanálu, ale v celé České republice.“
Práce na další etapě přístavu nebylo zatím možné zahájit, neboť spolek Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu podal správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně proti vydaným výjimkám ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a Krajský soud přiznal této žalobě odkladný účinek. Do doby definitivního rozhodnutí soudu tak není možné v dalších stavbách pokračovat.
„Po chladnější první polovině prázdnin nastoupilo léto v plné zbroji a Baťův kanál je ideálním místem pro horké letní dny. Těší mě, že stavba tak rychle pokročila a začíná už teď sloužit občanům i návštěvníkům města,“ říká Petr Kolář, starosta Veselí nad Moravou.
„Na stavbě nás ještě čekají dokončovací práce, včetně zprovoznění odběrných sloupků elektřiny a vody. Tato zařízení v nové části přístavu jsou zatím mimo provoz a fungovat budou až od nové plavební sezóny po dokončení veškerých rozvodů. Stání plavidel na nových polohách je možné bez omezení, jen nejsou k dispozici břehové přípojky,“ říká Vladimír Dvořák, ředitel společnosti Inženýrské a dopravní stavby Olomouc, a.s., zhotovitele stavby.
Břehová hrana v jižní části přístavu byla posunuta směrem k nově vznikajícímu vinařskému areálu. Byly vybudovány 3 pevné přístavní hrany s kolmými plovoucími výložníky vymezujícími jednotlivá stání pro plavidla. V rámci přístavu vznikly také dvě platformy pro odpočinek navazující na pevná mola a stupně na sezení.
Zhotovitelem stavby byla společnost IDS – Inženýrské a dopravní stavby Olomouc a.s. Náklady ve výši 78,4 mil. Kč bez DPH financoval Státní fond dopravní infrastruktury.