Ze všech čtyř pilířů, do kterých Evropská komise zprávu rozděluje – soudní systém, korupční rámec, pluralita a svoboda médií a obecná kontrola a vyváženost institucí – si Česko vede nejlépe v oblasti justice. I zde se ale jedná spíše o dílčí změny.
„Pakliže se zaměříme na pozitiva, jedná se výhradně o dílčí pokroky bez potřebných zásadních systémových změn, které jsou právě tím hlavním klíčem ke zlepšení. V praxi vidíme, že může být sice přijata potřebná legislativa, ale k tomu dochází až po tlaku mezinárodních organizací jako Evropská komise, OECD či GRECO. Snahou českých zákonodárců je pak zákony osekat a posléze systematicky nevyčlenit potřebný rozpočet, který by zajistil jejich kvalitní implementaci a dohled,“ vysvětluje David Kotora, výkonný ředitel české kanceláře TI.
„To v důsledku znamená, že nejsou jak kapacity, tak ani finanční prostředky. Systém se jako celek dostává pod tlak, nejen co se týče legislativy, ale i samotného vyšetřování korupčních případů,“ dodává.
💬 „Snahou českých zákonodárců je pak zákony osekat a posléze systematicky nevyčlenit potřebný rozpočet, který by zajistil jejich implementaci a dohled,” uvedl @david_kotora pro @CTK_cz.https://t.co/qIZly3fRM3
— Transparency International 🇨🇿 (@Transparency_CZ) July 9, 2025
Zpráva konstatuje, že Česká republika nadále postupuje v plnění doporučení v oblasti justice. Naše země tak navázala na proces zasazující se o nezávislost soudnictví, který Komise vyzdvihovala již ve zprávě z minulého roku, o které jsme také tehdy informovali.
To se projevilo i v hodnocení míry vnímání nezávislosti soudnictví širokou veřejností, podle kterého se procento lidí vnímající nezávislost soudů jako dobrou, či velmi dobrou meziročně zvýšilo z 54 % na 64 %. Pro srovnání Česko v tomto ohledu daleko převyšuje Slovensko, která v letošním hodnocení spadlo na 33 %.
Zrychlila se i doba potřebná pro řešení případů. Soudy jsou tak schopny projednat občanskoprávní a obchodní věci za méně jak 130 dní, což je dle reportu jedna z nejnižších hodnot v EU.
Z hlediska doporučení formulovaných ve zprávě z roku 2024 bylo však plně realizováno pouze doplnění pravidel pro lobbování, která byla schválena v podobě nového zákona o lobbování platného od 1. července 2025, a dále zavedení pravidel pro poskytování financování veřejnoprávních médií.
Dodejme, že zákon o lobbování prošel jen z důvodu plnění milníků v rámci Národního plánu obnovy, kde jeho regulace byla jednou z podmínek pro další vyplacení miliard korun z unijního rozpočtu.
V souvislosti s transparentností vlastnictví médií nezaznamenala Česká republika od minulého roku žádný pokrok. Evropská komise tvrdí, že veřejnost sice má přístup k informacím o skutečných vlastnících, ale tyto informace nejsou v rejstříku ověřovány.
„Jasná majetková struktura médií otevřeně divákům, posluchačům a čtenářům deklaruje, kdo za konkrétním médiem stojí, kdo může mít vliv na jeho fungování či kde mohou vznikat případné střety zájmů. Proto by se i česká média měla proaktivně snažit o maximální transparentnost,“ objasňuje Marek Chromý, vedoucí analytik TI.
V TI tuto problematiku dlouhodobě sledujeme a v minulosti jsme vydali dva analytické reporty, které v roce 2017 a 2021 poukazovaly na potřebné změny.
🇪🇺🇨🇿Jak tento týden prosvištěla zpráva @EU_Commission o stavu právního státu v Česku.
📰https://t.co/Xf3fRXFLsT
Tak, kde je problém v oblasti transparentnosti majetkových struktur médií napoví starší analýzy @Transparency_CZ
🔎https://t.co/jT4zk8NotA
🔎https://t.co/KIApiGt6I3
— David Kotora (@david_kotora) July 12, 2025
V jednom z formulovaných doporučení pro další rok proto Komise nabádá k pokročení v reformách, které by vlastnickou strukturu médií osvětlily.
I přes zvýšenou snahu policie řešit množství případů týkajících se útoků na novináře nadále přibývá výhružek smrtí, nebo fyzického násilí. Přibývá také útoků skrze internet, které prohlubují trvalý problém s postavením novinářů v zemi.
V Česku máme problém s nízkou politickou integritou, která voleným zástupcům nebrání ve flagrantním porušování pravidel či v útocích na novináře a občanskou společnost.
V této sekci si proto Česko nemůže připsat žádný posun vpřed a podle zprávy setrvává v pásmu středního rizika.
Zpráva v části protikorupčního rámce upozorňuje na stále trvající vysokou míru korupce ve veřejném sektoru. Situace se tak v ČR v protikorupční oblasti nemění a nadále za ostatními státy EU zaostává.
„V Česku máme celou řadu politiků, ale chybí nám státníci, kteří by se aktivně zasazovali o podporu právního státu a omezování korupce a nebáli se udělat potřebné systémové změny, jako například dotažení nutné legislativy či dokončení reformy ÚOHS, které by se komplexně odrážely v dlouhodobých vládních strategiích napříč politickým spektrem. Proto zpráva zmiňuje celou řadu doporučení a mezer, se kterými se neustále a opakovaně potýkáme,“ komentuje David Kotora.
V posledním měření Indexu vnímání korupce (CPI) – každoročně sestavovaný mezinárodním sekretariátem TI v Berlíně – který zpráva zmiňuje, navíc Česká republika ztratila oproti roku 2023 jeden bod a s výsledkem 56 ze 100 bodů pokleslo na 46. příčku ve 180 hodnocených zemí. Průměru Evropské unie, který je v současnosti 62 bodů, tak stále nedosahujeme.
„Ačkoliv narůstá agenda nejen Odboru střetu zájmů a boje proti korupci na Ministerstvu spravedlnosti, například v souvislosti se zmiňovanou zákonnou úpravou lobbingu, nebo i úřadu Veřejného ochránce práv kvůli zřízení tzv. dětského ombudsmana, instituce nedostávají žádné finanční prostředky navíc, za které by mohly zajistit efektivní vymáhání nových pravidel a agend. Nenavyšování rozpočtů tak v důsledku ohrožuje provádění protikorupční politiky ČR,“ říká Marek Chromý.
Zcela bez posunu pak zůstává oblast problematiky tzv. „otáčivých dveří” (revolving doors).
| Princip otáčivých dveří je situace, kdy se do vysoké politiky mohou dostat představitelé zájmových skupin nebo lobbisté, ale i obráceně, tedy že politici se stávají lobbisty nebo zaměstnanci zájmových skupin. Zatímco první situace je zcela legitimní a v zájmu demokracie, ta druhá s sebou nese velké riziko střetu zájmů a může vzbuzovat pochybnosti o morální integritě všech aktérů. Riziko je zejména v tom, že bývalý politik/lobbista může zužitkovat své kontakty do takové míry, že má oproti ostatním lobbistům nepřiměřenou výhodu, která pak narušuje demokratičnost lobbování jako samotného procesu. V neposlední řadě pak může takový bývalý politik operovat s informacemi, ke kterým měl z titulu své bývalé funkce přístup, ale veřejnost k nim přístup nemá. |
Případné zavedení dostatečně dlouhé tzv. „přechodné doby“ („cooling-off period”), či jiných pravidel, které situaci otáčivých dveří řeší, tak podle Komise bude až na nové vládě po podzimních volbách.
Zpráva o stavu právního státu je hodnocením Evropské komise, které vydává vždy v polovině roku za rok předchozí. Report je sestavován na základě ročního monitoringu v rámci čtyř oblastí: justice, protikorupční rámec, svoboda a pluralita médií a další institucionální otázky týkající se systému brzd a protivah.
🧵
Právní stát je klíčový pro 🇪🇺 demokracii.
Je ale i ekonomickou nutností.
Umožňuje stabilní investiční prostředí, předvídatelnost pro podniky i bezpečný mediální prostor.
🤔Jaká je úroveň právního státu v Evropě?Více zde👉https://t.co/wJ8M3CRN9M
🇨🇿A jak je na tom Česko?👇 pic.twitter.com/iV8wmzVP38— Evropská komise v ČR (@ZEK_Praha) July 8, 2025
Hodnocení je tvořeno za pomoci informací z různých zdrojů včetně samotných členských států, mezinárodních organizací jako například Transparency International a jejich národních kanceláří a dalších stakeholderů.
Jedná se o kvalitativní hodnocení jak negativních, tak i pozitivních změn a vývoje v dané zemi na jehož konci dojde k sestavení doporučení pro každý členský stát EU. Což ve výsledku upevňuje úspěšnou spolupráci na základě preventivního přístupu založeného na dialogu s cílem právní stát posílit a je důležitou pobídkou k reformám.
Veškeré zprávy o stavu právního státu v EU za rok 2025 napříč členskou sedmadvacítkou najdete zde.