Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo spravedlnosti se ohrazují proti článku zveřejněném na webu iRozhlas.cz s názvem ‚Podáme trestní oznámení.‘ Resort spravedlnosti reagoval na audit, po němž Válek odvolal ředitelku

Článek svým vyzněním, navzdory ohrazení Ministerstva zdravotnictví k předchozímu článku na toto téma, naznačuje, že zrušení služebního poměru bývalé ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv bylo kvůli obsahu auditu a v termínu, aby nemohla jeho závěry přednést na poradě ministra zdravotnictví. To v žádném případě není pravda.

Není pravdivé ani tvrzení v článku přímo zmíněné, že „Podrazilová ji nenechala vysoutěžit v otevřeném řízení, ale oslovila tři ze čtyř hlavních auditorských společností. Vypracování auditu nakonec za 1,96 milionu svěřila KPMG. Jde o zákonný postup.“ Dle informace z 23. 11. 2023 přímo od Kateřiny Podrazilové průzkum trhu nebyl proveden a zakázka byla zadána na základě výjimky ze směrnice S-002. Tato výjimka ale nebyla realizována v souladu s interními předpisy SÚKL, když Kateřina Podrazilová tento postup neprojednala s gesčně odpovědnými útvary SÚKLu, zejména s oddělením veřejných zakázek a právním oddělením. Forenzní prověrka tak zadána v souladu s relevantními předpisy rozhodně nebyla. Celý tento postup, včetně smluvní klauzule o zákazu zveřejnění výsledků prověrky, byl přinejmenším sporný a byl jedním z důvodů skončení Kateřiny Podrazilové ve funkci, spolu s nedostatečnou komunikací s vedením Ministerstva zdravotnictví a pokusy o personální destabilizaci SÚKLu skrze návrhy systemizace, které Ministerstvo zdravotnictví opakovaně odmítlo. Vzhledem ke skutečnosti, že služební poměr ředitelky Podrazilové byl zrušen ještě během zkušební doby, tyto důvody nebylo nutné uvádět.

Proti článku se rovněž ohrazuje Ministerstvo spravedlnosti, které považuje za nezbytné uvést některé informace na pravou míru, jelikož článek je mírně zavádějící a navíc se jedná o záležitost z počátku roku 2024.

Ministerstvo spravedlnosti důsledně uplatňuje zákon o ochraně oznamovatelů v souladu s jeho účelem a odmítá jakékoli spekulace o jeho účelovém nebo nezákonném využívání.

Ministerstvo spravedlnosti má podle § 17 odst. 3 písm. a) zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, povinnost informovat věcně příslušný orgán veřejné moci o podezření ze spáchání protiprávního jednání, pokud z okolností, které jsou mu známy, neplyne, že se oznámení zakládá na nepravdivých informacích.

Dále je třeba dodat, že:

• Postup Ministerstva spravedlnosti byl v této záležitosti zcela standardní, kdy bylo z jeho strany provedeno předběžné posouzení skutečností uvedených v oznámení, aniž by došlo k vlastnímu šetření, k němuž jsou v dané věci příslušné orgány činné v trestním řízení. Samotný pověřený zaměstnanec Ministerstva spravedlnosti nedisponuje žádnými prošetřovacími pravomocemi ani nástroji a je v tomto směru odkázán na informace poskytnuté oznamovatelem.
• Ministerstvo spravedlnosti ve vyjádření adresovaném oznamující osobě nekonstatuje, zda k protiprávnímu jednání došlo, či nikoliv. Ministerstvo spravedlnosti postoupilo věc k dalšímu šetření Policii ČR (je problematické v této souvislosti hovořit o podání „trestního oznámení“), neboť na základě informací uvedených v oznámení nebylo možné vyloučit podezření, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu.
• V článku uvedené informace o roli a výstupech Ministerstva spravedlnosti působí zavádějícím dojmem. Pověřený zaměstnanec Ministerstva spravedlnosti nedisponoval auditní zprávou, jak by z článku mohlo vyznívat. V rámci předběžného posuzování skutečností uvedených v oznámení vycházel z informací v něm uvedených a dále v rámci jejich ověřování z veřejně dostupných zdrojů. Pověřený zaměstnanec Ministerstva spravedlnosti předáním podnětu věcně příslušnému orgánu veřejné moci nekonstatuje spáchání protiprávního jednání, nýbrž indikuje, že se spáchání protiprávního jednání na základě informací uvedených v oznámení nepodařilo vyloučit.

Pro úplnost Ministerstvo spravedlnosti uvádí kontext výkonu působnosti Ministerstva spravedlnosti v oblasti ochrany oznamovatelů:

• Během roku 2024 bylo prostřednictvím externího oznamovacího systému přijato na MSp celkem 156 oznámení, z nichž 59 splnilo podmínky podle zákona o ochraně oznamovatelů a současně se nejednalo o oznámení zcela zjevně neopodstatněná. Ve 13 případech bylo předáno oznámení orgánům činným v trestním řízení.
• Jakým orgánům veřejné moci byla nejčastěji postupována oznámení?
  • Inspektorát práce (26);
  • Ministerstvo spravedlnosti – přestupková agenda (16);
  • Orgány činné v trestním řízení (13).
• Oznamovaná protiprávní jednání se nejčastěji týkala podezření na trestné činy, závažné přestupky a porušení zákona o ochraně oznamovatelů.