Začínáme mít velký problém: jak psát o mediální newsletter, aniž bychom se neustále točili kolem jednoho amerického prezidenta? Jeho šokující výnosy by zaplnily náš newsletter třeba každý den – zároveň však nechceme jedinému politikovi dělat neustálou propagaci. Držte nám tedy palce, ať vybereme to nejdůležitější!
V únoru jsme začali s naším předvolebním seriálem – dnes pokračujeme s tématem sociálních sítí. Jak sítě ovlivňují kampaň a naši výslednou volbu? Nevěděli jsme, o čem psát dřív. Algoritmy, reels, echo chambers, trollí farmy a jako třešnička na dortu Elon Musk. Přejeme podnětné čtení!
Newsletter Seznam se s médii provede začátečníky i pokročilé světem médií, sociálních sítí a žurnalistiky. Sledujte jej na blogu Seznamu nebo se registrujte k odběru a dostávejte novinky jednou měsíčně do e-mailu.
Neuvěřitelné – po nekonečném projednávání ve sněmovně se podařilo schválit vyšší koncesionářské poplatky, takže Český rozhlas i Česká televize mohou dál plnit svou veřejnoprávní službu. Dnes jsou tato nezávislá média důležitější než kdy dřív – možná právě proto je chce Andrej Babiš hned po svém případném podzimním zvolení obratem zrušit. Média jako terč Babišovy kampaně. Špatná zpráva nejen pro ČT (Seznam Zprávy)
Původně videoseznamka, dnes fenomén v hudebním i politickém světě, průkopník algoritmů i místo dezinformací. Český rozhlas na jeho počest připravil pětidílný seriál – poslouchejte na Fenomén YouTube: dvě dekády virální revoluce (Český rozhlas Vltava)
Prezident Trump kromě mnoha jiných svých neuvěřitelných rozhodnutí přikázal americkým velvyslanectvím zrušit předplatné nejen New York Times nebo Economistu, ale i největších tiskových agentur v čele s Reuters a AP. Poslední z nich již nebude ani pouštět do Bílého domu, protože odmítla používat Trumpův nový název pro Mexický záliv. Pokud prezident nepovažuje tyto zásadní zdroje za důležité, nabízí se otázka, odkud tedy bere informace on? Poslední dobou se nicméně nabízí odpověď, že Trump čerpá především z ruské propagandy. Ukraine reels as Trump criticism echoes Russian disinformation campaign (ABCnews)
Jedno z nejzásadnějších světových médií, Washington Post, dostalo další ránu od svého majitele Jeffa Bezose. Ten zakázal uveřejňování názorů, které by kritizovaly volný trh a osobní svobody. Autoři tak nesmí podporovat například regulace sociálních sítí nebo sociální stát. Jde o obrovský zásah, následoval tak samozřejmě velký odliv předplatitelů, majitel však namísto nich získal pochvalu od Elona Muska i Donalda Trumpa. Bezos oznámil omezení názorových stránek v deníku The Washington Post (iDnes.cz)
V minulém newsletteru odstartoval náš předvolební seriál o záludnostech předvolebních kampaní. V únoru jsme začali průzkumy, dnes pokračujeme sociálními sítěmi. Kde vlastně začít… Vliv sociálních sítí na předvolební kampaň je tak široký, že se nám do newsletteru některé kapitoly ani nevešly. Sítě představují čím dál významnější součást politické kampaně – fungují jako komunikační kanál politiků bez jakékoliv konfrontace, přinášejí témata do mediálních debat nebo nám pomáhají si utvrdit svůj názor. Jejich fungování kampaň absolutně určuje. Pojďme je tedy prozkoumat.
Před dávnými a dávnými časy, kdy ještě neexistovaly sociální sítě, volební kampaň probíhala pouze v klasických médiích. Politici se prezentovali v televizních, rozhlasových nebo tištěných rozhovorech a debatách, kde jejich výroky čelily konfrontačním dotazům, jež mají novináři v popisu práce. Témata vybírali editoři podle důležitosti a veřejná debata se pak točila kolem těchto klíčových oblastí. Politici nedostávali od publika okamžitou reakci a také nemohli svá sdělení nijak cílit. Lidé se dělili o své politické názory jen mezi známými, na veřejnost se dostaly většinou jen relevantní hlasy a texty, které prošly redakční kontrolou.
Zdá se to jako pravěk, že? Proto je naše vzpomínka tak trochu idealistická – pamatujeme si přece spíš to hezké. Je to však jen něco přes patnáct let. Teď však veřejnou debatu i výsledky voleb ovlivňují zejména algoritmy sociálních sítí. Začneme tedy rovnou u nich.
Abychom porozuměli tomu, jak sítě ovlivňují naše politické preference, podíváme se do útrob Facebooku, Instagramu, TikToku, YouTube nebo X a rozpleteme jeho neviditelná vlákna, která určují, co na nich uvidíme.
Nejdřív se krátce zastavíme u byznys modelu. Sociální sítě žijí jako většina bezplatného obsahu na internetu z reklam. Čím více času na sítí strávíme, tím více reklam nám mohou zobrazit. Jediným cílem je proto udržet naši pozornost co nejdéle.
Sociální sítě se zároveň staly nejbohatšími firmami světa. Ty, pod které patří Facebook, Instagram či YouTube, patří mezi prvních deset nejhodnotnějších světových firem. Ačkoli EU tlačí na větší transparentnost a regulace, firmy sídlí většinou v USA, podléhají tedy primárně americké legislativě. A americké legislativě momentálně z velké části dává směr jediný muž – prezident Donald Trump.
Na rozdíl od předchozího Trumpova volebního období majitelé sociálních sítí pochopili, že nový prezident ztělesňuje výrazný trend a především – že se skutečně vyplatí být na jeho straně. Ačkoli donedávna se nějakým způsobem snažili obsah svých sítí regulovat, nabízet fact-checking a omezovat nenávistné projevy, dnes se předhánějí, kdo z nich půjde víc na ruku novému americkému prezidentovi.
Tady jsou fakta:
Největší obrat provedl Mark Zuckerberg (majitel Facebooku či Instagramu), který po zvolení Trumpa skončil s fact-checkingem na svých sítích, hlásí více politického obsahu, konec takzvané cenzury (tedy regulací nenávistného či extremistického obsahu) a prohlašuje, že Silicon Valley by mělo být více „maskulinní”. Alphabet (majitel Google a YouTube) končí se svými programy na podporu diverzity zaměstnanců, smazal ve svém americkém kalendáři označení Dne žen anebo Pride a také obratem ve svých mapách změnil název Mexického zálivu na Trumpovu verzi, Americký záliv. A pokud jde o Elona Muska (majitele X), jeho velkolepou bromance s americkým prezidentem asi nemohl přehlédnout vůbec nikdo.
Nutno říct, že se jim jejich vstřícnost vyplácí – viceprezident Vance například loni varoval EU, že pokud bude regulovat Muskovo X a další sociální sítě, může Amerika přehodnotit svou podporu NATO. Celé spojenectví technologických gigantů s novým prezidentem je výmluvně zvěčněné na fotkách z Trumpovy inaugurace, kde všichni majitelé sociálních sítí dostali i se svými manželkami čestná místa, dokonce ještě před budoucími členy vlády.
Ve zkratce: názory tohoto jediného muže se skrze majitele sociálních sítí promítají do jejich fungování po celém světě, algoritmy utvářené Trumpovi na míru každodenně formují naše politické názory a politikům Trumpovi podobným pomáhají vyhrát volby.
Jak?
Jak přesně sítě projevují trumpovské tendence? Jak mohou algoritmy sociálních sítí ovlivnit letošní předvolební kampaň u nás, daleko od Spojených států? Jak nahrávají populistickým, emotivním a bezzásadovým politikům s extrémními názory?
Zpět k předvolební kampani
Všechny tyto nepříjemné aspekty se pak odráží v kampani. Ta už vypadá jinak než dřív. Ani před dvaceti lety samozřejmě předvolební kampaně nebyly žádnou procházkou růžovým sadem. Dnes však naše přirozené emoce a neshody intenzivně podporují a znásobují sociální sítě, které nám pro vyšší zisky z reklamy nabízí čím dál radikálnější a polarizující obsah. Co nám tedy servírují tato novodobá média a podle čeho se před volbami rozhodujeme?
Sociální sítě dnes nejsou jen pasivními platformami – aktivně formují veřejné mínění a politické preference. Jejich algoritmy upřednostňují emoce a polarizaci, což může ovlivnit nejen jednotlivé voliče, ale i celkový výsledek voleb.
Co s tím?
Prvním krokem je uvědomit si, že to, co na sítích vidíme, není objektivním odrazem reality. Každý z nás je vystaven personalizovanému obsahu, který může posilovat naše přesvědčení a omezovat jiný pohled na věc. Kritické myšlení a vědomá práce s informacemi jsou proto klíčové.
Máme pro vás dobrou zprávu: pokud rizika a fungování algoritmů známe, můžeme se jim ubránit. Na závěr tedy proto přidáváme několik tipů: Sledujme, jaké emoce v nás příspěvky vyvolávají. Nesnaží se nás náhodou jen někdo manipulovat? Pozorujme své názory. Podle jakých zdrojů se řídíme? Všímejme si, zdali se naše názory až přespříliš nevyhrotily. Přestali jsme se bavit se svými blízkými jen kvůli kulturním válkám? Poslouchejme, co nám sdělují naši politici. Neprospěl by jim náhodou nějaký zkušený oponent? Ověřujme si, s kým se to vlastně hádáme na sítích. Není to náhodou ruský bot? Čtěme různé zdroje. Nasloucháme i opačným názorům? A nakonec: podporujme kvalitní žurnalistiku. Jinak ve světě sítí nepřežije.
Abychom rovnou navázali na kapitolu o sociálních sítích, doporučíme vám dva filmy k tématu algoritmů, které vám téma svou zábavnou formou trochu osvěží: film Brexit s oblíbeným Benedictem Crumbebachem a Social Dilemma, dokument s bývalými šéfy technologických společností. Oba moc doporučujeme!
http://blog.seznam.cz/2025/03/seznam-se-s-medii-jak-politici-chytaji-sve-volice-do-siti