Co je to screeningové vyšetření ví jen polovina lidí, 15 % netuší, zda ho už někdy absolvovali

Výzkum VZP také ukázal, že 27 % lidí se domnívá, že screeningové vyšetření zahrnuje komplexní vyšetření celého těla, 6 % si pak myslí, že se jedná o nadstandardní vyšetření, které si musí každý hradit sám. Polovina dotázaných respondentů uvedla, že mají v rodině někoho, kdo se s onkologickým onemocněním léčil či léčí. Právě tato skupina lidí pak také častěji uváděla (36 %), že screeningová vyšetření navštěvují.

Z dat Národního onkologického ústavu přitom vyplývá, že se v Česku potýkáme s vysokým počtem záchytů zhoubných nádorů ve vyšším stadiu onemocnění. Právě screeningové programy mají pomáhat s odhalením závažné diagnózy včas. „Účast na screeningových programech i preventivních prohlídkách v posledních letech postupně roste, tento průzkum přesto dokládá, že stále existuje velká skupina lidí, která těchto možností nevyužívá. Odhalení onkologického onemocnění v raném stádiu přitom dává pacientům mnohonásobně vyšší šanci na úspěšnou léčbu,“ říká náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár.

Znalosti mladých lidí ve věku do 29 let pak jsou výrazně horší oproti průměru. 13 % mladých respondentů považuje screening za nadstandardní placenou službu, 22 % vůbec netuší, co to může být. Dívky starší 15 let by ale měly podstupovat každoroční preventivní gynekologickou prohlídku, jejíž součástí je screening karcinomu děložního hrdla. O vyšetření by tedy měly mít povědomí.

Odpovědi na dotaz „Co je to screeningové vyšetření?

Respondenti ve věku 18-29 let	Respondenti ve věku 60+ let

Zdroj: VZP, výzkum listopad 2024

Z průzkumu VZP rovněž vyplynulo, že nějaké screeningové vyšetření podstoupilo 30 % respondentů, 15 % uvedlo, že neví, zda na takovém vyšetření byli, 55 % ho pak nikdy neabsolvovalo. Účast na screeningu souvisí úzce s věkem a se zájmem o zdravotní problematiku. Starší lidé a lidé, kterým není zdraví lhostejné, se vyšetření účastní více. Nezanedbatelnou roli v účasti na tomto vyšetření hraje také onkologické onemocnění v rodině. Ti, kteří s onemocněním u svých blízkých zkušenost mají, na prevenci chodí častěji.

V České republice mají lidé aktuálně k dispozici pět screeningových programů zaměřených na odhalení případného onkologického onemocnění:

• Screening děložního hrdla, jenž má za cíl odhalit případné přednádorové změny a rakovinu děložního hrdla v raném stádiu. Nárok na něj mají ženy starší 15 let 1x ročně;
• Screening karcinomu prsu, který má napomoci včasnému odhalení rakoviny prsu pomocí mamografického vyšetření. Je určen ženám starším 45 let 1x za 2 roky;
• Screening kolorektálního karcinomu, jenž zahrnuje testy na okultní krvácení ve stolici, nebo kolonoskopii. Do screeningu se zapojují všichni (muži i ženy) starší 50 let, testy na okultní krvácení je vhodné absolvovat 1x za 2 roky, pokud si někdo zvolí screningovou kolonoskopii, toto vyšetření se pak podstupuje 1x za 10 let;
• Program časného záchytu rakoviny plic, který využívá nízkodávkové CT. Je určen pro současné i bývalé kuřáky ve věku 55 až 74 let, jejichž kuřácká minulost je alespoň 20 cigaret denně po dobu 20 let;
• Program časného záchytu karcinomu prostaty, který umožní případnou rakovinu prostaty odhalit z laboratorního rozboru krve, tzv. PSA. Je určen mužům od 50 do 69 let.

*Průzkum pro VZP ČR realizovala společnost ppm factum, s.r.o. V termínu od 5. do 13. 11. 2024 se jej zúčastnilo 1 000 respondentů starších 18 let.