Zelení vyjdřují svou otevřenost ke spolupráci s dalšími progresivními a proevropskými politickými stranami a hnutími. Věříme, že právě společná práce takových subjektů může voličům a voličkám v parlamentních volbách v příštím roce nabídnout nadějnou, odpovědnou a demokratickou alternativu k aktuální politické nabídce.
Současné předsednictvo Zelených stanovuje pro případnou spolupráci s dalšími stranami 5 základních programových podmínek, na nichž musí mít s případnými partnery shodu:
„Jakkoliv je toto společné vyjádření aktuálního předsednictva Zelených, které je po krajských volbách v demisi, jsem ze své zkušenosti s vedením strany přesvědčená, že se na těchto pozicích nic nezmění ani s novým vedením po volebním sjezdu začátkem listopadu,” říká k tomuto prohlášení spolupředsedkyně Magdalena Davis, která zároveň deklarovala, že svůj mandát na podzim již obhajovat nebude.
„Toto jsou za nás naprosto základní podmínky, a dejme tomu i základní kulturní otázky, přes které nejede vlak. Za mě osobně je nepředstavitelné, že by třeba s KSČM či koalicí Stačilo Kateřiny Konečné bylo možné spolupracovat na vizi udržitelné budoucnosti, na které bychom byli schopni se shodnout,” dodává první místopředseda Zelených v demisi, Tomáš Mígl.
Sjezd Zelených, na kterém bude zvoleno nové předsednictvo proběhne 2. listopadu v Praze a Zelení na něj zvou zástupce vedení spřízněných stran, s nimiž si dokáží představit politickou spolupráci. V předvolebních průzkumech Zelení disponují dlouhodobým voličským potenciálem mezi 7-11 %, reálné volební preference Zelených se dlouhodobě pohybují kolem 2-3 %, tedy v podobné hladině jako například vládní KDU-ČSL nebo mimoparlamentní SocDem.