Na paralympijských hrách budou startovat nejlepší paraplavkyně v kategorii S8, přesto si Alex nedává malé cíle a chce jednoznačně do finále. V Paříži jí bude fandit i celá rodina. „Kvalifikovat se v patnácti letech na paralympiádu je skvělé a pro nás opravdu hodně emotivní. Vidím, že je ještě na velkých závodech nervózní, ale až pojede na své druhé nebo třetí hry, tak už to bude pohodička,“ popsala maminka Michaela.
„Mám skvělou rodinu, fakt mě podporuje. Minulý rok mě mamka se ségrou překvapily, když za mnou přiletěly do Manchesteru na mistrovství světa, to bylo hezký. Aspoň jsem viděla město, ve kterém závodím, což se často nestává, protože jinak jsem zavřená u bazénu nebo v hotelu,“ pochvalovala si.
Rodina hraje v její sportovní kariéře důležitou roli také kvůli logistice. V bazénu totiž tráví většinu volného času. „Alex má šest tréninků týdně, takže se do tohoto kolotoče zapojila i babička,“ prozradila Michaela.
V nabitém sportovním životě musí Alex Borská zvládat i školu. Momentálně studuje první ročník na gymnáziu, kde jí vychází vstříc, za což je velmi vděčná: „Je to náročné. Mám velké množství absencí, takže potřebuji individuální plán. Před Olympiádou dětí a mládeže jsem si dodělala zkoušení a v pátek si půjdu pro vysvědčení. Jsem ráda, že jsem dokončila ročník.“
A maminka doplňuje: „Alex je pilná, svědomitá a má od sebe stejně jako v plavání velká očekávání, takže když přestoupila na gymnázium a hrozila jí trojka, tak se pomalu hroutila. Myslím si, že na gymnáziu je jedna trojka a tři dvojky na vysvědčení krásný výsledek, ale vysvětlujte to holce, která je hrozně cílevědomá a stále chce to nejlepší.“