Pro VZP ČR se tak otevřela příležitost promítnout do smluv platných od roku 2025 kapacity pro takové zdravotní služby akutní lůžkové péče, které odpovídají skutečným potřebám pacientů, zajistí jim kvalitní a dostupnou péči, reflektují současné trendy v medicíně a také demografický vývoj společnosti. „Nejdeme cestou plošných škrtů. Od počátku jednáme o každém poskytovateli individuálně, ať už přímo s managementem nemocnice, nebo s jejich zřizovateli. Zohledňujeme dispozice daného regionu i reálné potřeby lidí, kteří v něm žijí,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek, ředitel VZP ČR. Nové rámcové smlouvy budou opět uzavírány na dobu pěti let s automatickou prolongací o jeden rok.
„V České republice máme k dispozici 47 900 akutních lůžek, jejich obložnost dosahuje necelých 60 %. I v mezinárodním srovnání je toto číslo poměrně nízké, 10 % pod průměrem OECD, a nám potvrzuje, že zde je prostor k optimalizaci využití lůžkového fondu,“ říká Zdeněk Kabátek. Pojišťovna chce v nových smlouvách zohlednit moderní trendy v medicíně, které vedou ke zkracování doby pobytu na lůžku, ke stále širšímu využití jednodenní péče a péče ambulantní. „Zohlednit musíme také rostoucí tlak na zajištění péče následné a dlouhodobé, který pramení z demografického vývoje společnosti. Našim cílem je posílení souvisejících zdravotních služeb, aby byla zajištěna kvalitní péče o seniory i v nadcházejících letech,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek. Podle zveřejněných dat Českého statistického úřadu se do roku 2050 výrazně zvýší podíl seniorů. Zatímco vloni žilo v Česku 2,2 mil. osob starších 65 let, v roce 2050 by jich dle predikce ČSÚ mělo být 3,25 milionu.
„Jsme připraveni v souladu s demografickými trendy optimalizovat zdravotní služby v naší nemocnici,“ říká ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl a dodává: „S VZP ČR jsme si odsouhlasili střednědobý plán restrukturalizace. V průběhu letošního roku zavřeme celkem 105 lůžek napříč nemocnicí. Jedná se o lůžka intenzivní péče i lůžka standardní, většinou interní. Naopak jsme se dohodli na výrazném posílení financování péče o pacienty se zhoubnými nádory, pacienty s chorobami neurologickými, psychiatrickými, léčbu závislostí a paliativní péči. Jde o scénář, který naprosto zapadá do našich strategických plánů, včetně probíhajících i plánovaných investic.“
VZP při jednáních s partnery vychází z regionálních analýz, jenž zpracovávají počty lůžek a jejich obložnost, strukturu či personální zabezpečení včetně souběhu úvazků. „Přihlížíme také k zajištění nepřetržitého provozu komplementu, kam patří obory klinické biochemie, radiologie nebo zobrazovacích metod, a dostupnosti centrové a jiné specializované péče,“ přibližuje Kabátek. V neposlední řadě bude pojišťovna zohledňovat také počet realizovaných klíčových výkonů.
Například podle České gynekologické a porodnické společnosti je pro udržení odborné erudice personálu, a tudíž zajištění bezpečnosti pro rodičku a novorozence nutné, aby v zařízení bylo provedeno alespoň 600 porodů ročně. Daný limit v Česku aktuálně splňuje 70 % porodnic, proto VZP zdůrazňuje, že vždy zohlední reálné potřeby daného regionu, odmítá jít cestou plošných škrtů. „Uvedená statistika v žádném případě neznamená, že by VZP neuzavřela smlouvu v daném oboru s 30 % poskytovateli zdravotních služeb. Ke každé nemocnici přistupujeme individuálně, na prvním místě řešíme dostupnost a kvalitu péče pro pacienta,“ vysvětluje principy jednání ředitel Kabátek.
VZP dokonce v oblastech, kde by došlo k výraznému zhoršení dostupnosti základních zdravotních služeb, už dnes vyplácí poskytovatelům akutní lůžkové péče bonifikace za dostupnost, a to zejména v oborech jako gynekologie a porodnictví, dětské lékařství, chirurgie a vnitřní lékařství.