Tuzemská ekonomika zažila v roce 2023 negativní dopady energetické krize i vysoké inflace, což vedlo k poklesu HDP. Nová prognóza poradenské a technologické společnosti Deloitte předpokládá pro letošní rok růst HDP o 1,1 %. Tahounem má být zahraniční obchod a snížení inflace by pak mělo podpořit obnovení růstu spotřeby domácností. Ekonomové Deloitte rovněž očekávají mírný růst nezaměstnanosti a také reálných mezd, konkrétně o 1,9 %.
“Ohlédnutí za loňským rokem obnažuje problémy naší ekonomiky, která v posledních letech prošla sérií nebývale silných šoků. Pandemií počínaje a energetickou krizí konče. Česko je bohužel jedinou zemí EU, která se stále nedokázala vypořádat s negativními dopady těchto šoků a kde výkon ekonomiky stále nedosáhl úrovně z konce roku 2019,” říká hlavní ekonom Deloitte David Marek s tím, že tento trend byl ovlivněn zejména poklesem hrubé tvorby fixního kapitálu a nízkou poptávkou ze zahraničí. Negativně se projevily zejména problémy v německé ekonomice, která je úzce propojena s tou českou.
Loňský rok podle něj ale můžeme vnímat i jako bod obratu. “Vláda dokázala prosadit konsolidační balíček, který by měl výrazným způsobem přiblížit veřejné finance k dlouhodobě udržitelnému stavu, tedy zpomalit v příštích letech tempo růstu zadlužení o 150 miliard korun ročně. Zásadním příspěvkem ke konsolidaci financí jsou také postupné změny v důchodovém systému,” uvádí David Marek a doplňuje, že vláda sice v dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí udělala výrazný kus práce, ale další úsporná opatření budou muset ještě přijít. Podle něj se však pravděpodobně objeví až po sněmovních volbách v roce 2025.
Mezi další pozitiva loňského roku uvádí změnu valorizačního vzorce a navázání věkové hranice pro starobní důchody na prodlužující se délku života, což podle něj v příštích desetiletích velmi výrazně sníží očekávané schodky. Dále zmiňuje i zásadnější pokrok v digitalizaci veřejné správy, včetně vyplácení důchodů a sociálních dávek nebo obrat ve výstavbě dopravní infrastruktury.
Pro rok 2024 očekávají ekonomové Deloitte pokračující pokles inflace i svižné snižování úrokových sazeb, které se na konci letošního roku mohou pohybovat kolem 3,50 %. “Rizika spočívají zejména v geopolitickém vývoji na Ukrajině a Blízkém východě. Z domácích faktorů bude zásadní vývoj inflačních očekávání, respektive setrvačnosti inflace. Očekáváme, že průměrná inflace ve spotřebitelských cenách bude v roce 2024 činit 2,7 %,” uvádí v analýze Výhledy české ekonomiky pro rok 2024.
Vláda by se podle expertů největší poradenské firmy světa měla v následujícím období zaměřit na plně digitalizované stavební řízení, kde Česko v mezinárodních srovnání trestuhodně zaostává, nebo na investice do rozvoje dopravní infrastruktury, která si v letech 2024 až 2050 vyžádá zhruba 5 bilionů korun. Dále by její pozornost měla směřovat do náročné proměny energetiky, kde se nezbytné náklady v příštích 30 letech odhadují na 3 až 4 biliony korun. Energetiku navíc již v letošním roce čekají dva zásadní momenty - aktualizace Státní energetické koncepce a výběr dodavatelů nového bloku pro jadernou elektrárnu Dukovany. Zásadní investicí do budoucnosti jsou pak také efektivně vynaložené výdaje na kvalitnější školství, vědu a výzkum.