„Očekávám, že řady lidí se dotknou změny stavebního zákona. Ten od července přinese spoustu novinek, včetně zavedení jediného povolení pro stavbu. Podobné změny předpisů se postupem času projeví na počtu dotazů a stížností,“ popsal ombudsman Stanislav Křeček a dodal, že veřejný ochránce práv může prověřit postup úřadů až ve chvíli, kdy lidé vyčerpají ostatní možnosti obrany proti rozhodnutí nebo průtahům. Prozradil také, že v souvislosti s novým stavebním zákonem chce aktualizovat i ombudsmanský rádce pro stavebníky Domek po lopatě.
I díky stížnostem jednotlivých lidí se veřejnému ochránci práv daří odhalovat a řešit také hlubší systémové problémy. Vloni takto například upozornil na komplikace při vyřizování žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace nebo navrhl vhodná zlepšení při rozhodování o pomoci obětem trestných činů. Prověřoval, zda se úřady poučily z řešení havárie na řece Bečvě. Zjišťoval, do jaké míry mohou soudy předcházet průtahům nejen ve složitých řízeních, jako byl případ železničního neštěstí ve Studénce, ale i v běžné agendě, jako jsou opatrovnické spory. Pomohl také například vyjednat plné výchovné k důchodu i pro část seniorů, kteří kromě Česka pracovali také v zahraničí.
„Předpokládám, že i letos se budeme zabývat dotazy na aktuální změny v důchodech. Velkou neznámou je pak připravovaná reforma sociálních dávek. Až její návrh Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejní, čeká nás analýza a práce na připomínkách. Budeme sledovat, jak se plánované změny dotknou lidí v nouzi, kteří bez pomoci státu sami nezvládnou zaplatit bydlení a další základní potřeby,“ vysvětlil ombudsman.
„Budeme dál s politiky a dalšími aktéry řešit také situaci lidí s postižením. Ať už jde o nutné změny v systému sociálních služeb spojené s rušením velkých ústavů, zvýšení příspěvku na péči nebo přístupnost služeb i budov pro lidi s postižením. Zásadní pro nás je vtahovat i nadále do těchto debat a příprav ty, kterých se prakticky dotknou, tedy právě lidi s postižením. Oni sami nejlíp vědí, s jakými výzvami se v životě potýkají a co by jim mohlo pomoci žít nezávislý a důstojný život,“ upozornil zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Největší změnu pro samotný úřad ombudsmana by pak podle obou představitelů představoval případný vznik dětského ombudsmana a proměna veřejného ochránce práv v takzvanou národní lidskoprávní instituci (NHRI). Obě novinky obsahuje připravovaná novela zákona o veřejném ochránci práv. „Na úkoly spojené s případnými novými agendami i na jiný způsob práce, který by se s nimi pojil, se jako instituce už delší dobu připravujeme. Ani dětský ombudsman, ani NHRI by rozhodně nezačínaly ve vakuu. Budou mít na co navázat,“ shodují se Stanislav Křeček a Vít Alexander Schorm.
Připomněli také, že už nyní se ombudsman zabývá tématy týkajícími se ochrany práv dětí i lidských práv obecně: chrání před špatným zacházením lidi omezené na svobodě, monitoruje práva lidí s postižením nebo už 15 let prosazuje právo na rovné zacházení a chrání před diskriminací. Právě patnácté výročí přijetí antidiskriminačního zákona si letos plánuje veřejný ochránce práv také připomenout.