Neřešte jen dárky a myslete na atmosféru – děti získávají pokoru a vztah k tradici z rodiny, co jim předáme? Nechceme to slyšet, ale Vánoce jsou za dveřmi a s tím i prázdniny dětí a čas strávený s rodinou. Děti se většinou na Vánoce těší, může to být ale i jinak. S duševními poruchami podle průzkumů bojuje stále více dětí a mladistvých. Pro někoho jsou Vánoce doba odpočinku od školních povinností, pro někoho doba, kdy se nemůže potkávat se svými kamarády a spolužáky. Rodinné prostředí pro mnohé děti a dospívající není bezpečným přístavem, ale spíš bojištěm, kde se dospělí hádají, stresují kolem vaření, uklízení, dárků, peněz... A oni zalézají do svých kutlochů, odkud jsou vytahováni a tlačeni k pomoci v domácnosti, vždyť přeci na ty svátky je potřeba mít doma všechno jako ze škatulky, a ještě se pak tvářit, že se máme všichni rádi a rádi se vidíme, když jsou ty Vánoce. „Mladší děti bývají zmatené a neklidné, když jim dáváme takzvanou dvojnou vazbu – to znamená, že něco jiného říkáme, než jak se chováme. Starší děti, dospívající, nám to obvykle dost nevybíravě řeknou, pokud se nás nebojí, a hádka je na světě. Nejjednodušší je pak zase utéct do svého světa, často online světa, kde nemusím řešit konflikty se svými blízkými,“ popisuje běžné ‚sváteční‘ situace Markéta Čermáková, terapeutka kliniky NEO Centrum. Praxe ukazuje, že citlivé děti s duševními obtížemi snáší změny, které i sváteční dny přináší, hůř. V kombinaci s hormonální bouří pak taková situace může vést až k sebepoškozování, útěkům z domova, někdy až k pokusu o sebevraždu (ty ale navzdory mýtům naštěstí nejsou podle ČSÚ v prosinci nejčastější).