„I když velké úsilí napínáme na Ukrajinu a do dalších zemí postižených válkou či chudobou, rozhodně nezapomínáme ani na pomoc doma. Ba právě naopak. Já osobně považuji za jednu z nejdůležitějších věcí, které v Česku děláme, pomoc dětem ze sociálně slabých či nefunkčních rodin. V uplynulém školním roce jsme jich podpořili 2 769,“ říká ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
„Člověk v tísni dlouhodobě pomáhá dětem, především těm sociálně znevýhodněným, naplnit vzdělávací potenciál. To považujeme za klíčové, jelikož naše i další výzkumy ukazují, že šance na kvalitní vzdělání nemají v České republice všechny děti stejné,“ potvrzuje teoretické závěry šetření Václav Korbel z výzkumné agentury PAQ Research, kde se zaměřuje na ekonomické analýzy a problémy spojené se vzděláváním.
Programy Člověka v tísni míří na dva kritické milníky ve vzdělávací dráze dětí, které se podle Korbela ukazují ve světě i u nás jako příležitosti s nejvyšší návratností. „Zaprvé, pomáhají v předškolním věku, aby děti nezačaly povinnou školní docházku s velkými nedostatky, které je obtížné ve škole dohánět. Druhou oblastí je podpora, typicky skrze doučování, na konci základní a během střední školy. Pokud se dětem podaří dostat na střední školu, a tu dokončit, daří se jim daleko lépe uplatnit v životě,“ vysvětluje Korbel.
Podle výpočtů PAQ Research český stát za každou investovanou korunu do programů včasné péče dostane 3 až 4 koruny zpět. „Pokud pomůžeme tisíci žákům dokončit střední školu, ti skrze lepší uplatnění v průběhu života odvedou do státního rozpočtu o 2,5 miliardy korun více, než pokud by se jim dokončit střední školu nepodařilo,“ upřesňuje Korbel.
Vysokou návratnost dobře zacílených programů potvrzuje i studie think-tanku IDEA při CERGE-EI Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Podle propočtů ekonomů by to Česku v dlouhodobém horizontu přineslo nejméně 18 miliard ročně na dodatečném přírůstku HDP. „Naše projekce ukazují, že i relativně malá snížení výskytu nedostatečně gramotných žáků mohou mít díky pozitivnímu dopadu na produktivitu budoucí pracovní síly nezanedbatelné dopady na dlouhodobý hospodářský růst země. I nízký roční výnos 18 mld. Kč HDP nejméně ambiciózního 1. scénáře mírného posunu představuje více než dvakrát vyšší částku, než jsou výdaje státu na pasivní politiku zaměstnanosti,“ uvádí Jana Krajčová a Daniel Münich ve studii „Vysoké náklady nízkého vzdělání v České republice“.
Člověk v tísni vytvořil na základě dvacetileté práce v mnoha lokalitách Česka unikátní vzdělávací mix, který děti podporuje od přípravy na mateřskou školu až k nastartování profesní kariéry.
V nejchudších regionech ČR provozuje předškolní kluby či pracuje s dětmi v rodinách a pomáhá tak srovnat jejich rozdíly ještě před nástupem do mateřské a na základní školu. Děti doučuje, motivuje, podporuje prostřednictvím zpětného stipendia, poskytuje jim volnočasové aktivity v rámci nízkoprahových klubů, pomáhá jim s výběrem střední školy, s přípravou na přijímačky a posléze volbou zaměstnání, spolupracuje s rodinami, se školami i zřizovateli a dlouhodobě usiluje o celkové zlepšení vzdělávacího systému.
V minulém školním roce organizace podpořila 2769 znevýhodněných dětí a mladých lidí, kteří často vyrůstají v nepodnětném prostředí ve vyloučených lokalitách a chybí jim dostatečná podpora od rodičů. Díky 120 pracovníkům a více než 360 dobrovolníkům v sedmi krajích pomohla:
Více o podpořených dětech a sbírce si přečtete na našem webu Lepší škola pro všechny. O přístupu k podpoře znevýhodněných dětí pak zde v rozcestníku webu Člověka v tísni.