V Poděbradech proběhl seminář pro oddíly a kluby

„Snažili jsme se vybrat témata, která reflektují aktuální potřeby české atletiky,“ uvedl předseda Varhaník k samotnému semináři. „Pochopitelně nepokrývají vše, ale to ani není cílem, i s ohledem na další akce, jako je trenérský aktiv.“ Program devíti prezentací byl rozdělen do čtyř bloků, v pátek se hovořilo o členské základně a komunikaci sportu, v sobotu se pak řešila infrastruktura a mentální rozvoj mladých atletů.

Po skončení pak Libor Varhaník seminář zhodnotil, poděkoval přednášejícím i účastníkům a ty vyzval: „Buďte odvážní, mějte vize, mějte svoje soutěže, nečekejte, s čím přijde Český atletický svaz. Buďme sebevědomí, jsme olympijský sport číslo jedna a druhý největší svaz v Česku. Věřím, že výsledky se dostaví.“

Členská základna: její velikost, finanční aspekty a ukázka práce v klubu (AK Olomouc)

Libor Varhaník byl také spoluřečníkem úvodní prezentace. Velikost členské základny je klíčová, díky jejímu nárůstu ke sto tisícím je atletika druhým největším sportem. Jak si však členy udržet či získat nové není vůbec snadné. Atletice konkurují nové komerční projekty čistě pro nejmenší děti bez návaznosti dál. Palčivou otázkou je nabídka pro starší děti, které neláká výkonnostní atletika. Další výzvou je klesající porodnost. Varhaníka pak doplnil předseda ekonomické komise ČAS Jiří Topinka s finančními aspekty. Upozornil, že se atletika musí vyrovnat s tím, že sportu klesá finanční podpora od státu. Pochválil však oddíly, jak se jim daří získávat stále více peněz z dotačního programu Můj klub, který funguje od roku 2016. To je cesta, jak finanční situaci zlepšit.

Drahoslav Dočkal a Robert Novotný z Výkonného výboru Atletického klubu Olomouc ve své případové studii představili práci s členskou základnou v oddílu v šestém největším městě ČR. AK Olomouc patří se svou tisícovkou členů mezi největší kluby u nás, hlavní výzvy, kterým čelí, jsou však podobné jako leckde jinde. Nedostatečnou kapacitu infrastruktury řeší spoluprací se školami ve městě, kde využívají jejich menších oválů a tělocvičen. Finančně si pomáhají vyššími členskými příspěvky (aktuálně 6000 Kč), což je ale pořád pod jinými sporty ve městě (hokej či volejbal). Pro řízení klubu se jim velmi osvědčila členská platforma, v rámci níž řeší většinu oficiální komunikace s klubem.

Komunikace sportu s generacemi Z a Alpha, příklady klubové komunikace (Dukla Praha a Triatlet Karlovy Vary)

Zkušený marketér Václav Blahout, jenž spolupracuje mimo jiné s Českým olympijským výborem, přednesl působivý vhled do myslí lidí mladších 30 let. I starší „generace Z“, narozená mezi léty 1996–2012, je vůbec první věkovou skupinou vyrůstající s mobilními telefony a v online prostředí. U mladší generace „Alpha“, tedy těch, kteří se narodili od roku 2013 dál, se dokonce stírá hranice mezi virtuálním a reálným světem. To zcela zásadně ovlivňuje, jak přistupují i k oblasti sportu, a samozřejmě jakým způsobem je lze vhodně oslovit. Na druhou stranu je to také příležitost jak zejména mladší generaci Z využít v komunikaci klubů právě směrem k jejím vrstevníkům.

Hosté semináře mohli shlédnout také příklady zdařilé komunikace klubů. Tvůrce obsahu Jonáš Fiedler ukázal, jak Dukla Praha na svém Instagramu v krátkém čase ztrojnásobila počet sledujících a podařilo se jim několik příspěvků s velmi dosahem a počtem reakcí. Podle Fiedlera stačí držet se třech zásad: tvořte, spolupracujte a sdílejte pravidelně. A také hledejte příběhy, ukažte emoce i něco ze zákulisí.

Triatlet Karlovy Vary je mladý klub, ale v rámci regionu již nyní patří k největším. A i tady si plně uvědomují sílu komunikace, zejména přes sociální sítě – řídí se jednoduchým pravidlem: kdo není vidět, jako by nebyl. Klidně tak ukazují, jak vypadá běžný trénink, i třeba post o jedné fotce a dvou větách má smysl, a rozhodně není nutné čekat na velký medailový úspěch. Když se pak něco podaří, jako třeba postup žen do první ligy, všimnou si třeba i klasická média.

Budování infrastruktury v kontextu certifikace

Vedoucí soutěžního oddělení ČAS David Bor představil systém Světové atletiky certifikace stadionů, který je nutný pro pořádáních vyšších kategorii soutěží. Při plánování stavby či rekonstrukce je tedy třeba promyslet, pro jaký účel stadion chystáme a podle toho nastavit parametry stadionu – počet drah či sektorů pro technické disciplíny, možnosti rozcvičení, rozvody elektřiny apod.

Předseda Národní sportovní agentury Karel Kovář na něj navázal s plány agentury. Uvedl, že NSA počítá s výzvami přímo pro atletiku, aby se stadiony neporovnávaly kupříkladu s bazény. Systém chce agentura také zjednodušit. Jeden program tak bude určený pro regiony, aby vznikla síť sportovišť pro atletiku na místní a národní úrovni. Druhý bude pro „místa excelence“, tj. certifikované stadiony vhodné pro mezinárodní soutěže.

Petr Klár je specialistou na sportovní stavby, naposledy jeho firma realizovala rekonstrukci stadionu v Karlových Varech. Ukázal tak účastíkům semináře veškerá úskalí ohledně staveb, od přípravy a financí přes realizaci až po dokončení. Zejména pak upozornil na věci, které trvají (dokumentace, legalizace, smlouva o dílo a spolufinancování), takže začít je chystat v době, kdy je vyhlášena výzva, je pozdě. Také připomněl, že vedle klasické cesty k realizaci je možné postupovat systémem Design & Build, kdy se zadá celý proces jednomu dodavateli a ten pak zodpovídá za veškeré plnění včetně finančních náležitostí.

Mentální rozvoj mladých atletů

V závěrečném bloku se pak řešil vnitřní rozvoj atletů. Socioložka Jitka Buriánková hovořila o proměně vnímání autorit u mladé generace a s tím související role moderního trenéra. Sportovní psycholog se zkušenostmi od fotbalu Martin Macháček pak zdůraznil, jak je důležité ukazovat atletům, že nezdary a pády jsou nutnou součástí cesty k úspěšné kariéře. A ředitelka VSC Victoria Lenka Kovářová představila, jak v resortním středisku pracují s mentálním rozvojem sportovců. Nejde jen o spolupráci s psychology a dalšími odborníky, ale také o vzdělávání a poradenství v této oblasti.