Česká města a obce patří k nejbezpečnějším na světě. Opakované narušování veřejného pořádku ale může ovlivňovat každodenní život obyvatel i jejich pocit bezpečí. Zástupci TOP 09 proto otevírají otázku, jak řešit případy, kdy běžné postihy nevedou k nápravě a porušování pravidel zůstává fakticky bez následků. Kulatý stůl, který v Poslanecké sněmovně uspořádal poslanec a místostarosta Prahy 2 Michal Zuna a místostarosta Prahy 12 Petr Šula, nabídl prostor pro hledání konkrétníchopatření: od spolupráce radnic, policie a sociálních služeb po možné legislativní změny. Cílem je spojit dostupnou pomoc a prevenci s účinnějším řešením opakovaných přestupků.
Česká republika i hlavní město Praha dlouhodobě vévodí žebříčkům nejbezpečnějších míst světa. Česko se umístilo například na 6. místě Travel Safety Indexu za rok 2025 a na 11. místě Global Peace Indexu pro tentýž rok. Dobré postavení Prahy pak odráží například uživatelský index bezpečnosti Numbeo pro rok 2026, kde metropole získala 75,2 bodu ze sta. Tedy více než Vídeň, Berlín či Paříž, a umístila se tak na celkovém 18. místě ze 113. To jsou solidní indicie pokračovat v tom, co funguje, ale zároveň i motivace nepřehlížet každodenní problémy obyvatel.
„Bezpečné město není samozřejmost. Vyžaduje zkušené vedení, podporu policistů a strážníků i dostupnou sociální pomoc. Do budoucna se chceme ještě více zaměřit na situace, kdy stejní lidé opakovaně narušují veřejný pořádek, ale dosavadní postupy jejich jednání nezmění. Co má v takové chvíli radnice dělat. Kde může využít své pravomoci a kde už potřebuje změnu zákona. S těmito otázkamipřicházíme do debaty před komunálními volbami. Vedle dostupné pomoci a prevence chceme hledat také účinné postupy vůči opakovanému porušování pravidel. Týká se to Prahy stejně jako dalších měst,“ říká předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.
„Zákony platí pro všechny stejně. Když se přestupky opakují a pokuty zůstávají nedobytné, přináší to frustraci obyvatelům i strážníkům. Je potřeba, aby pomoc lidem bez domova a lidem se závislostí pokračovala. Kdo ale soustavně porušuje pravidla, nemůže zůstat fakticky nepostižitelný. Chceme proto posoudit a legislativně připravit možnosti správní sankce vykázání z území obce, obecně prospěšných prací či srážení pokut ze sociálních dávek za jasně stanovených podmínek,“ uvádí poslanec a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Michal Zuna.
Pražský zastupitel a předseda Výboru pro bezpečnost a pro prevenci kriminality ZHMP Jiří Ptáček navázal zkušenostmi z hlavního města: „Praha patří mezi nejbezpečnější města světa. Šance, že se zde stanete obětí závažného trestného činu není velká. Současně kromě tvrdých statistik nelze brát na lehkou váhu ani subjektivní pocit bezpečí, který vychází z osobních zkušeností každého z nás. Vandalismus ve veřejném prostoru, výtržnosti, chronické opilectví, drobné krádeže či jiné nerespektování běžných pravidel přirozeně a zásadně ovlivňují vnímání města. A právě tady je třeba zvážit úpravu legislativy, protože možnost strážníků či policistů tyto problémy efektivně řešit je velmi limitovaná.“
„Občané právem očekávají, že se situace zlepší. Musíme dál posilovat prevenci, spolupracovat se sociálními službami a vytvořit městské policii lepší podmínky, aby naplnila plánované kapacity a měla více strážníků v ulicích. Ti ale potřebují také odpovídající pravomoci. Když někdo opakovaně páchá přestupky a pokuty nic nemění, musí existovat účinné řešení. Tam, kde mu brání současné zákony, chceme prosadit jejich úpravu. Problémy potřebujeme řešit, ne přesouvat k sousedům,“ říká 1. místostarosta Prahy 12 a spolupořadatel kulatého stolu Petr Šula.