V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu se ve čtvrtek 20. srpna uskutečnil pietní akt věnovaný památce obětí nacistické genocidy Romů a Sintů. Za Ústav pro studium totalitních režimů se pietního shromáždění osobně zúčastnila historička ÚSTR Blanka Zubáková.
Pietní setkání se konalo na místě bývalého tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu, který fungoval v letech 1942 až 1943. Do tábora byli násilně soustřeďováni především Romové a Sintové z území Protektorátu Čechy a Morava. Rodiny zde žily v mimořádně krutých podmínkách, poznamenaných nedostatkem jídla, nemocemi, násilím a nucenou prací. Z Hodonína u Kunštátu byli následně vězni deportováni do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau. Památník dnes stojí přímo v prostoru bývalého tábora a připomíná jeho oběti i širší dějiny nacistické perzekuce Romů a Sintů. Jeho význam nespočívá pouze v připomínání minulosti, ale také v možnosti současné společnosti konfrontovat se s konkrétními osudy lidí, kteří byli pronásledováni a zavražděni pouze na základě svého původu.
Ústav pro studium totalitních režimů se dlouhodobě věnuje výzkumu období nacistické okupace, podobám nacistické represe a dokumentaci zločinů spáchaných na území českých zemí. Právě připomínání obětí nacistické perzekuce proto představuje důležitou součást poslání Ústavu pro studium totalitních režimů. Blanka Zubáková působí v ÚSTR jako historička se specializací na sociální a kulturní dějiny první poloviny 20. století, zejména období 1938–1948, a na dějiny protinacistického odboje. „Pietní akt na místě bývalého tábora v Hodoníně u Kunštátu nám připomíná, že za pojmy jako holokaust, genocida nebo nacistická perzekuce stojí konkrétní lidské osudy. Byli to muži, ženy a děti, kteří měli své rodiny, své domovy, práci, vztahy i představy o budoucnosti. Totalitní režim jim však tato práva, a nakonec i samotný život, násilně vzal. Je důležité, že si tyto události připomínáme právě na místech, kde se skutečně odehrávaly,“ uvedla Blanka Zubáková.
Hodonínský památník, stejně jako památník v Letech u Písku, připomíná také skutečnost, že nacistická perzekuce Romů a Sintů nebyla izolovaným jevem, ale součástí širšího systému rasové perzekuce a genocidy. Oběti byly nejprve stigmatizovány a vylučovány ze společnosti, následně zbavovány základních práv a svobod, internovány a deportovány. Konečným cílem nacistické politiky se stala jejich fyzická likvidace.
AUTOR: PETRA JUNGWIRTHOVÁ
FOTO: ÚSTR / Blanka Zubáková a Luboš Zach
https://www.ustrcr.cz/ustr-uctil-v-hodonine-u-kunstatu-obeti-romskeho-a-sintskeho-holokaustu