Česká republika dlouhodobě bojuje s nízkou proočkovaností. Jak tento nepříznivý trend zvrátit, diskutovali přední odborníci na sympoziu Zdravotnického deníku Strategie vakcinace pro ČR. Podle ředitelky komunikace VZP Viktorie Plívové je klíčem k úspěchu správně zacílená rétorika. Namísto marného boje s radikálními odpůrci očkování se strategie musí zaměřit na dosud nerozhodnuté občany, srozumitelnou argumentaci a zapojení nových partnerů, včetně zaměstnavatelů.
Podle Plívové je pro úspěch národní očkovací strategie zásadní správné zacílení komunikačních aktivit. Pokusy o přesvědčování dogmatických kritiků očkování jsou totiž často neefektivní.
„Myslím, že je potřeba kombinovat všechny přístupy. Jen tak můžeme dosáhnout synergického efektu a oslovit lidi, kteří jsou k očkování otevření, ale dosud se k němu nerozhodli. To je pravděpodobně účinnější než se snažit přesvědčit tvrdé jádro odpůrců,“ uvedla Plívová. Zároveň upozornila, že klíčovou roli v rozhodování českých pacientů hrají praktičtí lékaři, ke kterým má veřejnost nejvyšší důvěru.
Plívová se svěřila i s tím, jak často musí největší tuzemská zdravotní pojišťovna čelit dezinformacím. Ukázalo se, že sociální sítě v tomto směru fungují jako lakmusový papírek. Stačí publikovat i zcela neškodný příspěvek o bonusech pro klienty za očkování proti chřipce a okamžitě se vyrojí stovky negativních reakcí.
Složitost komunikačního prostředí potvrdili i zástupci farmaceutického průmyslu a medicínští experti. Eva Karásková, ředitelka pro vnější vztahy a tisková mluvčí MSD, poukázala na to, že zastáncům očkování chybí dlouhodobá vytrvalost, kterou naopak odpůrci vykazují.
„Antivax scéna dlouhodobě drží v terénu svou linku, zatímco my v edukaci a odbourávání zjednodušujících mýtů trvale nejsme,“ upozornila Karásková s tím, že by podpořila vznik dlouhodobé a koordinované pozitivní kampaně.
Epidemiolog a místopředseda Výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula se zaměřil na roli médií a kritizoval koncept televizních debat, které uměle staví minoritní názory na roveň vědeckému konsenzu. Pokud dostane v diskusi stejný prostor zástupce většiny i radikální menšiny, vyvolává to v divácích falešný dojem vyrovnaného vědeckého sporu.
Prymula nicméně ocenil, že od tohoto schématu už masmédia ustupují. Přiznal však i rezervy na straně odborné veřejnosti, která se kvůli agresivnímu prostředí v některých typech pořadů debatám raději vyhýbá.
Toho, že mediální obraz hraje ve prospěch odpůrců očkování, se dotkl i komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban. „Přestože jsou to hlasy menšinové, tak ve veřejném prostoru mnohdy působí nadreprezentovaně,“ přiznal. To však neznamená, že by se měli experti z veřejné debaty stáhnout – naopak.
„Je to věc, se kterou asi nenaděláme nic. Ale ve chvíli, kdy na to rezignujeme a řekneme si, že je to hloupé a nemá to cenu, protože je to stejně stokrát vyvrácené, tak výtlak těchto hlasů poroste, protože nebudou mít oponenturu,“ dodal.
Podle odborného garanta České společnosti nemocniční epidemiologie a hygieny a člena správní rady think tanku Ministr zdraví Petra Smejkala by se ale tvorba komunikačních strategií neměla nechávat čistě na lékařích.
„Žijeme v době, kdy jsou věci složité a máme experty na komunikaci. To, proč se lidé nechtějí očkovat, nevysvětlí lékař. Lékař je dobrý na komunikaci s pacientem, ale jak dostat vakcínu k těm, kteří váhají, vám lékařské konzilium neřekne. Na to musíme využít například sociology,“ zdůraznil Smejkal.
S multioborovým přístupem souhlasí i hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. Ocenila, že nová Národní očkovací strategie už s touto provázaností počítá. Jedním z jejích hlavních pilířů je komunikace postavená nejen na lékařských datech, ale také na úzké spolupráci se sociologií, školstvím a akademickou sférou.
Výkonná ředitelka Národní asociace pacientských organizací Zlata Kasová doplnila, že cílem není na veřejnost vyvíjet nátlak, ale nabízet transparentní a snadno dohledatelné informace z důvěryhodných zdrojů. „Je důležité, aby se lidé necítili do očkování tlačení, ale aby věděli, že se mají ptát a kde mají hledat informace,“ vysvětlila.
Závěr sympozia přinesl pohled do nejbližší budoucnosti a ukázal konkrétní směr, kterým se chce největší tuzemská zdravotní pojišťovna vydat. Plívová představila nový projekt, který má ambici oslovit dospělou populaci přímo na pracovištích.
„VZP teď zahajuje ověřování možností spolupráce s významnými zaměstnavateli. Je to projekt, který děláme spolu s Hospodářskou komorou a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů,“ oznámila.
Zaměstnavatelé mohou podle ní využít své interní nástroje a firemní benefity k tomu, aby motivovali pracovníky k návštěvám praktických lékařů a preventivním prohlídkám. Jedním ze sledovaných kritérií bude právě proočkovanost proti chřipce.
„Naše ambice je poměrně významná – činí 15 %. Vzhledem k tomu, že proočkovanost populace se aktuálně pohybuje kolem 7 až 8 %, cílíme vlastně na dvojnásobek,“ dodala Plívová.
Zdroj: Zdravotnickydenik.cz