Smrt dítěte představuje obrovskou lidskou tragédii, která se hluboce dotýká nejen rodiny a blízkých, ale i všech profesionálů, kteří se podílejí na ochraně dětí.
Prioritou musí být důkladné objasnění všech okolností případu,vyvození případné odpovědnosti tam, kde k pochybení skutečně došlo, a identifikace slabých míst v systému, aby se minimalizovala případná rizika opakování podobné události. Jeproto nezbytné uvádět ve veřejném prostoru pouze ověřené a objektivní informace s respektem k zákonnému nastavení systému sociálně-právní ochrany dětí.
Na ochraně ohrožených dětí se podílejí ve spolupráci různé subjekty a instituce, které mají odlišné kompetence a odpovědnost. Vedle často zmiňovaných orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) mezi ně patří zejména soudy, Policie České republiky, státní zastupitelství, zdravotnická zařízení, školy a školská zařízení, poskytovatelé sociálních služeb, pomáhající profesionálové z řad neziskových organizací, odborní terapeuti, psychologové, psychiatři, soudní znalci a další odborníci. Posouzení konkrétního případu je proto výsledkem činností více institucí a odborností, nikoli pouze jedné osoby nebo jednoho úřadu.
Odpovědnost za péči, výchovu a ochranu svých dětí má ze zákona výhradně rodič dítěte, který má plnou rodičovskou odpovědnost.O jejím omezení může rozhodnout pouze soud.
Stejně tak soud je jediným, kdo rozhoduje o umístění dítěte z péče rodičů, stejně jako o jeho navrácení zpět do jejich péče, bylo-li dítě po určitou dobu umístěno v náhradní či institucionální péči.
Je důležité připomenout, že pracovníci OSPOD vykonávají mimořádně náročnou profesi. Každoročně rozhodují o tisících případů dětí, které se nacházejí v obtížných rodinných situacích. Jen v roce 2024 bylo v České republice evidováno 10 155 týraných, zneužívaných nebo zanedbávaných dětí, více než 1 100 případů vedlo k trestnímu oznámení a 265 dětí skončilo v nemocnici. Sociální pracovníci přitom často rozhodovali a rozhodují v situacích, kdy nemají k dispozici všechny informace, musí vyhodnocovat protichůdná stanoviska a jejich rozhodnutí bývají následně podrobována intenzivní veřejné kritice bez znalosti celého spisového materiálu a situace samotné.
V článku, který byl zveřejněn na webu seznamzpravy.cz,v souvislosti s rozhovorem s ředitelem krajského úřadu poskytnutým tomuto serveru, zazněla řada tvrzení, která mohou vyvolávat dojem, že Krajský úřad Středočeského kraje disponoval podrobnou znalostí konkrétního případu nebo mohl přímo zasahovat do jeho řešení. Takový závěr neodpovídá skutečnosti. Krajský úřad Středočeského kraje nikdy neměl k dispozici kompletní spisovou dokumentaci dítěte a ani s ní nepracoval.
Role krajského úřadu je v systému sociálně-právní ochrany dětí metodická a kontrolní. Nevykonává každodenní práci s ohroženými dětmi a rodinami ani nerozhoduje o jednotlivých opatřeních v konkrétních případech. Práce s ohroženým dítětem je zákonem svěřena OSPOD na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností. Zákon pak vymezuje OSPOD rámec působnosti a nástroje, které mohou při práci s ohroženými dětmi a rodinami využít.
Krajský úřad Středočeského kraje se ve své metodické činnosti dlouhodobě věnuje problematice ohrožených dětí a zaměřuje svou pozornost i na problematiku dětí ohrožených násilím a jeho včasnou identifikaci. Pravidelně organizuje metodické dny pro pracovníky OSPOD. Konkrétně lze pro příklad uvést praktický seminář zaměřený na problematiku syndromu CAN, domácího násilí a včasnou identifikaci ohrožených dětí ve spolupráci s odborníky z oblasti práva, zdravotnictví i neziskového sektoru. V loňském roce věnoval krajský úřad pozornost problematicezávislostí rodičů a jejich dopadů na děti ve spolupráci s odborníky z adiktologie.
Žádný metodický materiál krajského úřadu, ani žádná zákonná norma však nevede k tomu, aby byly děti plošně navráceny z bezpečného prostředí náhradní rodinné či péče institucionální zpět do péče rodiče, který by pro dítě představoval riziko ohroženína životě, zdraví či vývoji. Tak jak soudce posuzuje každý případ individuálně, je každý sociální pracovník OSPOD veden k důslednému a individuálnímu posouzení a vyhodnocení každého případu s ohledem na existující rizika ohrožení.
Odmítáme interpretaci, že by ve Středočeském kraji existoval jakýkoliv metodický pokyn typu „odebrat dítě pouze tehdy, pokud by během pěti minut zemřelo“. Takový postup neexistuje a nikdy neexistoval. Vyhodnocování ohrožení dítěte je vždy individuálním odborným procesem vycházejícím ze zákona, judikatury, metodických doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí a konkrétních okolností případu. Samotný autor výroku, který patří odbornou veřejností mezi nejvíce oceňované metodiky, se za použitou formulaci omluvil a vysvětlil ji jako nešťastně zvolený příměr použitý při rozsáhlé odborné debatě.
V souvislosti s případem malé Viktorky v tisku proběhla informace o prvním výstupu Komise pro nepřirozená úmrtí dětí zřízené Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, kterým má být kontrola případu (spisové dokumentace) Krajským úřadem Středočeskéhokraje. Tyto informace jsou nepřesné a zavádějící. Kontrola spisové dokumentace není ze zákonných důvodů v současné době ze strany krajského úřadu možná. Spisová dokumentace dítěte je vedena vždy OSPOD dle trvalého pobytu dítěte, a v tomto případě byla postoupena na území hlavního města Prahy. Aktuálně má k dispozici kompletní spisovou dokumentaci Komise a podle dostupných informací byla rovněž vyžádána Policií České republiky v souvislosti s probíhajícím prověřováním.
Pokud jde o naplnění role krajského úřadu jako kontrolního orgánu, pak je třeba uvést na pravou míru, že na OSPOD Magistrátu města Kladna proběhla poslední kontrola výkonu sociálně-právní ochrany dětí ve dnech 2. a 4. června 2025 v rámci standardního tříletého kontrolního cyklu. Kontrola zjistila dílčí nedostatky, které však nezakládaly důvod pro následnou kontrolu a byly odstraněny v rámci uložených nápravných opatření. Krajský úřad všechna zjištění z kontrol pravidelně zobecňuje a využívána při metodickém vedení OSPOD Středočeského kraje tak, aby zjištěným pochybením bylo v další praxi předcházeno.
Veřejná diskuse o fungování systému ochrany dětí je legitimní a potřebná. Měla by však být vedena na základě úplných informací, znalosti zákonných kompetencí jednotlivých institucí a s respektem k tomu, že ochrana soukromí dítěte a mlčenlivost pracovníků sociálně-právní ochrany jsou zákonnou povinností, nikoli snahou cokoliv zatajit. Mlčenlivost podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí chrání především samotné děti.
Krajský úřad Středočeského kraje je připraven poskytnout maximální součinnost všem oprávněným kontrolním a vyšetřovacím orgánům a současně pokračovat v systematické metodické podpoře orgánů sociálně-právní ochrany dětí tak, aby byla ochrana ohrožených dětí co nejúčinnější.