Miliony Čechů každoročně vyrážejí na dovolenou s léky v kufru. Většina z nich ale netuší, že látky, které jsou doma zcela legální, mohou být v některých zemích považované za zakázané. Česká lékárnická komora upozorňuje, že cestovatelé dlouhodobě podceňují pravidla pro převoz léčiv do zahraničí. Přitom jim stačí jednoduchá příprava, aby předešli problémům.
Dobře sestavená lékárnička je základem bezpečné dovolené. Neměly by v ní chybět prostředky na ošetření drobných zranění (náplasti, obvazy, dezinfekce), léky na běžné potíže, jako je průjem, zácpa, horečka nebo bolest hlavy, a také léky na nachlazení a proti nevolnosti při cestování. Nezbytnou součástí jsou pak všechny léky, které cestovatel užívá pravidelně, v dostatečném množství na celou dobu pobytu, plus rezerva.
Legislativa týkající se léčiv se v jednotlivých zemích výrazně liší, a to i v rámci Evropy. Zvýšenou pozornost je nutné věnovat zejména opioidním analgetikům, včetně přípravků s obsahem kodeinu, pseudoefedrinu, silným lékům proti bolesti na předpis a psychofarmakům. „Problémy při hraniční či letištní kontrole mohou způsobit i léky obsahující návykové látky, například některé přípravky na ADHD nebo silná sedativa. Cestování s léky se může zdát jako samozřejmost, ale v praxi jde o oblast, která umí dovolenou výrazně zkomplikovat,” říká prezident České lékárnické komory Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Bez příslušné dokumentace hrozí při kontrole na hranicích nebo letišti nejen zabavení léků, ale v krajních případech i právní komplikace nebo obvinění z pašování zakázaných látek. Riziko je nejvyšší mimo země EU – zejména v některých arabských státech, jihovýchodní Asii nebo v Japonsku.
Lékárníci důrazně doporučují, aby každý cestovatel užívající léky na předpis měl u sebe lékařské potvrzení v angličtině. „Dokumentace v angličtině dnes není nadstandard, ale nutnost. Opiáty a silná analgetika jsou v řadě zemí přísně regulována a bez příslušného potvrzení mohou být cestovatelé postaveni před vážné právní komplikace,” vysvětluje PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D., viceprezident České lékárnické komory. Potvrzení by mělo obsahovat jméno pacienta, číslo cestovního dokladu, diagnózu, přesný název léčivých přípravků, dávkování a způsob užívání.
Komplikace mohou nastat i ve chvíli, kdy pacient své pravidelně užívané léky na předpis zapomene. V rámci Evropské unie naštěstí existují mechanismy, které umožňují vydání některých léčiv i v zahraničí. „Český lékař může pacientovi vystavit eRecept nebo mezinárodní recept v angličtině a v některých evropských zemích lze lék následně
vyzvednout v místní lékárně. Evropská unie zároveň postupně rozšiřuje systém přeshraničního uznávání elektronických receptů, který má pacientům usnadnit přístup k léčbě i během cestování. Mimo země EU je situace výrazně složitější a české recepty v nich zpravidla neplatí. V mnoha státech je nutné navštívit místního lékaře, který vystaví nový recept podle místních pravidel,“ popisuje PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Cestování s léky ovšem přináší i další riziko, kterou je tepelná degradace účinných látek. Většina léků by měla být skladována při teplotách mezi 15 °C a 25 °C. Na oblíbených letních trasách, například do Chorvatska, jsou přitom podmínky pro léky krajně nepříznivé. Teplota v autě zaparkovaném na přímém slunci může při venkovních 30 °C překročit za půl hodiny i 50 °C.
„Čípky se při teplotách nad 30 °C mohou roztéct, masti zřídnout, stabilita účinných látek v sirupech se snižuje. Obecně platí, že vlivem vyšší teploty dochází k rychlejšímu rozkladu účinné látky, což vede ke snížení účinnosti přípravku, případně k jeho úplné neúčinnosti,” vysvětluje PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Záludné přitom je, že poškození léku na první pohled vidět není. „Pacient pak může mít pocit, že lék nezabírá, ačkoliv problém není v jeho nevhodném zvolení či diagnóze, ale právě v tom, že účinná látka byla vysokou teplotou degradována. V některých případech navíc může dojít k vytvoření nežádoucích rozkladných produktů a poškození zdraví,” doplňuje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Lékárníci proto doporučují přepravovat lékárničku v zavazadle izolovaném od přímého slunce, nikdy ji nenechávat v uzavřeném autě a v případě léků vyžadujících chlazení investovat do kvalitní chladicí tašky.
Příloha:
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Pro další informace:
Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident ČLnK: +420 603 796 826, [email protected]
PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D., viceprezident ČLnK: +420 604 344 754, [email protected]
PharmDr. Veronika Orendášová, tisková mluvčí ČLnK: +420 733 499 595, [email protected]