Vzdát hold náročnému a „neviditelnému“ poslání pěstounů netradičním šperkem se rozhodla mladá designérka Ludmila Těmínová. Originální autorské dílo a bakalářská práce „Šperk jako pocta“ této absolventky oboru Návrhářství skla a šperku na Fakultě textilní TUL symbolizuje vděk všem pěstounům v zemi. Liberecký kraj nyní zvažuje, že bude šperky předávat jako poděkování pěstounům.
Inspirace pro toto silné téma vzešla přímo z Ludmilina osobního života. Před několika lety se pěstouny stali její vlastní rodiče: „Když jsem mohla zblízka pozorovat, co všechno tato role obnáší, pocítila jsem potřebu využít svůj obor k tomu, abych pěstounství zviditelnila a veřejnosti ukázala jeho psychickou i fyzickou náročnost,“ líčí Ludmila Těmínová počátek nápadu výroby šperku s hlubokým lidským poselstvím.
Jak říká, ve svých návrzích se záměrně vyhnula vizuálním klišé, jako jsou srdíčka nebo kytičky. Místo toho začala pracovat s hlubokou metaforou roubování. Šperk tak zachycuje moment, kdy se „roub“ jiné odrůdy – v tomto případě dítě z cizí rodiny – potkává se stabilní „podnoží“ – pěstounem – a je přijato do nové rodiny. „Nový roub je na podnož trochu násilně vsazen. Stejně jako v pěstounství, kdy jsou děti přijaty do nové rodiny, jsou začátky velmi obtížné. Na první pohled by mělo být jasné, že jde o nějaké dva rozdílné a přitom na sobě závislé tvary,“ líčí Ludmila.
Dostat takto komplexní myšlenku do materiální podoby byla pro mladou designérku velká řemeslná výzva. Jako základ Ludmila zvolila hliníkový profil a fólii z hliníku – kovu, který symbolizuje stabilitu. Kov pak kombinovala s pryskyřicí. Oba zdánlivě nesourodé materiály se nakonec spojí a srostou v kompaktní artefakt. „Podélná umírněnější, jakoby psychicky vyrovnaná struktura symbolizuje pěstouna a příčně vsazený roub představuje dítě se spletitou psychikou a spoustou traumat,“ popisuje designérka. Výsledný šperk využívá kontrastu kovu a organického tvaru vnitřní struktury k vyjádření stability a bezpečí.
Tvarosloví a kompozici autorka ladila dlouhé měsíce, přičemž musela vyřešit i technické komplikace s přehříváním materiálu při finálním broušení. Klíčové pro Ludmilu bylo navrhnout šperk tak, aby byl sériově vyrobitelný, rychlý na zpracování a finančně dostupný. Cílem totiž bylo vytvořit nositelný produkt pro širší využití.
Ludmila Těmínová měla už při navrhování šperku ambici vytvořit něco, co přesáhne rámec školního projektu a co může sloužit jako skutečné poděkování pěstounům. A přání se zřejmě stane skutečností. Ludmilina bakalářská práce „Šperk jako pocta“ zaujala krajskou radní pro resort sociálních věcí – šperky by tak mohli dostávat vybraní pěstouni jako poděkování za jejich záslužné poslání. „Myšlenka ocenit pěstouny tímto způsobem se mi moc líbí. Je to šperk s hlubokým příběhem. Rádi bychom poukázali na obrovský přínos pěstounství pro společnost a těmto rodinám vyjádřili poděkování, protože pěstouny nesmírně potřebujeme,“ řekla krajská radní Anna Václavíková Provazníková.
„Moc ráda bych pěstounům poděkovala i za sebe. Neuvěřitelně si totiž cením toho, co pěstouni pro děti dělají. Ze své zkušenosti vím, jak je to náročná činnost. Pěstouni zásadně ovlivňují životy dětí a dětem dávají šanci na ‚normální‘ život,“ říká Ludmila. Ráda by nemedializované téma pěstounství dostala více na světlo: „Chci, aby se lidé bavili i o tom, že příběhy těchto dětí nejsou mnohdy vůbec hezké. Pěstounů je bohužel pořád velmi málo v poměru k tomu, kolik dětí potřebuje jejich pomoc.“
Studium na katedře designu dalo Ludmile především tvůrčí svobodu a vědomí, že skrze šperk se může věnovat jakémukoliv, i hluboce společenskému tématu. Přestože sama přiznává, že plný potenciál své tvorby a typ umění, který jí nejvíce sedí, objevila až v posledním semestru, byla to pro ni zásadní profesní i osobní zkušenost. Právě úspěch a hluboký smysl bakalářské práce ji motivovaly k tomu, aby přehodnotila své dosavadní plány. Nyní uvažuje o podání přihlášky do navazujícího magisterského studia na katedře designu.
Adam Pluhař
https://tuni.tul.cz/a/sperk-pro-hrdiny-kteri-meni-detske-osudy-169048.html