Od Spejblátka k Hurvínkovi. Odborníci připomněli století slavné plzeňské loutky

Když se v květnu 1926 na jevišti plzeňského Loutkového divadla Feriálních osad poprvé objevil malý klučina v bílé košilce, nikdo netušil, že se z něj stane jedna z nejznámějších postav české kultury. Loutka, která se zpočátku označovala jako Spejblátko nebo Spejblík, dostala později jméno Hurvínek a letos si připomíná 100 let od svého prvního vystoupení. Jeho první podobu tehdy vyřezal plzeňský řezbář Gustav Nosek pro Josefa Skupu, který jej spojil s již vystupujícím Spejblem.

Právě tomuto výročí byla věnována mezinárodní konference Komické typy v loutkovém divadle (100 let Hurvínka), kterou uspořádalo Západočeské muzeum v Plzni. Odborníci z České republiky i zahraničí představili v úterý 9. června v prostorách Národopisného muzea Plzeňska Hurvínka nejen jako fenomén českého loutkářství, ale také jako součást širší evropské tradice komických loutkových postav.

Příspěvky se věnovaly například proměnám Hurvínkovy podoby od jeho vzniku až po současnost, vývoji českých loutkových komických dvojic nebo postavení komických hrdinů ve slovenském, chorvatském či indickém loutkovém divadle. Odborníci připomněli, že Hurvínek se při svém vzniku ani nejmenoval Hurvínek. Původně měl být pouze společníkem už existujícího Spejbla. Teprve později se zrodila slavná dvojice otce a syna, která se stala symbolem českého loutkářství. Přednášející ukázali, že Hurvínek má své protějšky i v dalších evropských zemích. Na konferenci zazněla srovnání s postavami, jako jsou italský Pulcinella, francouzský Guignol nebo chorvatský Petrica Kerempuh.

„Hurvínek už dávno není jen loutkovou postavou. Stal se součástí kulturního dědictví, které je spojeno s Plzní i celým regionem. Jsem rád, že si jeho stoletou historii připomínáme nejen prostřednictvím výstavy, ale také odbornou konferencí, která ukazuje jeho význam v mezinárodním kontextu,“ řekl radní Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libor Picka.

„Právě tady v Plzni vznikly postavy Spejbla a Hurvínka, které se později staly symbolem českého loutkového divadla doma i v zahraničí. Odborníci se v průběhu konference věnovali rovněž osobnostem Josefa Skupy, Gustava Noska, Jiřiny Skupové či Ludvíka Nováka, kteří se na formování slavné dvojice podíleli,“ uvedla vedoucí Muzea loutek v Plzni Markéta Formanová.

Součástí programu bylo také představení nové publikace Hurvínek v Plzni (1926–1945), která vznikla na základě výzkumu dosud nezpracovaných materiálů z pozůstalosti Josefa Skupy uložené v Archivu města Plzně.

Na konferenci navazuje výstava Hurvínek 100 – Z Plzně do Plzně. Ta návštěvníkům přibližuje stoletou historii slavné loutky prostřednictvím více než stovky exponátů z muzejních a soukromých sbírek. Mezi nejcennější patří nejstarší dochované loutky Spejbla a Hurvínka, které jsou běžně uloženy v Archivu města Plzně.

Odborná konference je součástí projektu Rok loutkového divadla, kterým si české a slovenské loutkářství připomíná 10. výročí zápisu na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Výročí 100 let Hurvínka připomínají v průběhu roku také další akce a s touto tematikou se návštěvníci mohou již druhým rokem setkat i na tuzemských a zahraničních veletrzích cestovního ruchu na stánku Plzeňského kraje.