Cenu Miroslava Ivanova v kategorii Regionální dějiny za rok 2025 obdržel kurátor Sbírky XIX. historická fotografie Vojenského historického ústavu Praha Ivan Fuksa spolu s Milanem Votavou za knihu Na hranici zlomu – Hejnice a okolí v osudovém roce 1938.
Slavnostní vyhlášení 26. ročníku Cen Miroslava Ivanova za literaturu faktu bylo úspěšné pro Vojenský historický ústav Praha. Ve středu 3. června převzal cenu v kategorii Regionální dějiny pracovník VHÚ Praha Ivan Fuksa se spoluautorem Milanem Votavou, který je externím spolupracovníkem VHÚ Praha, byli oceněni za knihu Na hranici zlomu – Hejnice a okolí v osudovém roce 1938 ( ). V užší nominaci byli společně společně s těmito autory a jejich publikacemi: Michal Stehlík a Martin Groman (Nakladatelství Jota, 2025); Vojtěch Kyncl (Historický ústav Akademie věd ČR, 2025). „Velice si ocenění vážíme. Uspět ve významné soutěži pojmenované po renomovaném autorovi literatury faktu a v konkurenci zkušených autorů, je velký úspěch. I když jsme popsali opravdu regionální záležitost, jsme rádi, že porota naše nové poznatky a zpracování ocenila,“ řekl k ocenění Ivan Fuksa. Cenu Miroslava Ivanova, kterou organizuje Klub autorů literatury faktu spolu s městem Jaroměř-Josefov, převzal Ivan Fuksa spolu se spoluautorem Milanem Votavou v Knihovně Václava Havla. Do dvacátého šestého ročníku bylo přihlášeno 67 titulů z 31 nakladatelství.
„Nejzajímavějším zjištěním bylo, že v regionu ještě nedávno glorifikovaný františkán Anastas Peer byl ve skutečnosti radikalizujícím se stoupencem nacismu, který se na místní úrovni aktivně podílel na rozbití republiky v září 1938. Zajímavé také je, že nezůstal v mnišském rouchu až do konce života. V polovině druhé světové války vystoupil z řádu, oženil se a odstěhoval se do Bavorska, kde pracoval jako zaměstnanec Říšské lesní správy,“ říká k obsahu knihy Ivan Fuksa s tím, že dalším zajímavým zjištěním bylo rozplétání okolností střetu družstva Stráže obrany státu s povstalci z řad českých Němců 1. října 1938 v nedalekém Bílém Potoce.
„Nad ránem zde došlo k incidentu, po němž zůstali dva čeští Němci mrtví. Tato událost byla po dlouhá léta popisována primárně na základě článků z regionálních periodik, jejichž cílem bylo celý incident propagandisticky využít. Co se onoho dne opravdu stalo, bez dalších pramenů asi objektivně nikdy opravdu nezjistíme. Nakonec se ale podařilo zjistit, že se ozbrojení Němci velmi pravděpodobně se zbraní v ruce postavili do cesty příslušníkům Stráže obrany státu, kteří se v souvislosti s odstoupením pohraničí Německu stahovali ze svých hraničních postavení. V následné přestřelce zůstali dva ozbrojení Němci mrtví. Jeden okamžitě, druhý o něco později zemřel ve frýdlantské nemocnici,“ dodává Fuksa.