Kupujete si zboží z levných asijských tržišť? Možná byste měli zpozornět. Od července 2026 totiž vstupuje v účinnost tzv. EU Customs Reform. Jedná se o reformu celního systému, který byl schválen Evropskou unií a pravděpodobně povede ke zdražení drobného zboží ze třetích zemí. Jaké jsou důvody a co přesně od těchto cel můžeme očekávat? A skutečně pomohou cla k lepší ochraně spotřebitelů?
Hlavními důvody pro reformu byla skutečnost, že v roce 2025 vstoupilo do EU astronomických 5,9 miliardy kusů zboží s nízkou hodnotou a zároveň v EU funguje 27 národních celních úřadů využívajících více než stovku IT systémů. To vede k chaosu a obrovské byrokratické zátěži. „Nové celní poplatky ale dle našeho názoru nepředstavují efektivní ochranu spotřebitelů před nekvalitními, nebezpečnými a neudržitelně vyráběnými produkty. K tomuto cíli může vést jedině důsledná kontrola a následné vymáhání evropských standardů a nepochybně také rozšíření povinností nákupních tržišť, odkud levné zboží nejčastěji pochází,“ varuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Mimo bezpečnost výrobků a udržitelnost by mělo být samozřejmostí dodržování práv zaměstnanců. Ve chvíli, kdy budou tyto standardy dodržovány i mimo unijní trh, bude konkurence skutečně férová.
Od července 2026 se ruší osvobození nejlevnějších balíčků (do 150 eur) od poplatků a zavádí se paušální clo tři eura u zásilek s nízkou hodnotou. Od listopadu 2026 bude vybírán i manipulační poplatek na pokrytí rostoucích nákladů celních úřadů. Tento poplatek za zpracování zásilky je odhadován na dvě eura. Z těchto důvodů pravděpodobně skončí éra extrémně levných balíčků bez jakýchkoliv poplatků a kontrol.
Nově zavedené clo má chránit domácí výrobce před konkurencí ze zahraničí, protože je uvaleno na zboží, jehož cena je nižší, než je běžná cena v zemi dovozu a mohlo by tak domácí výrobce poškodit.
Pro úplnost je nutné zmínit, za jaké množství bude vybíráno tříeurové paušální clo. V rámci reformy je totiž uvedeno, že se jedná o částku za položku, nicméně v celním legislativním kontextu tento pojem znamená položku tarifní kategorie. Pokud si tedy objednáte více kusů obdobného zboží (např. oděvy), zaplatíte tři eura pouze jednou. V případě, že si pořídíte po jednom kusu z různých kategorií zboží (např. tričko a kryt na telefon), budete platit za každou položku zvlášť, tedy šest eur.
Pro spotřebitele bude nejjednodušší uhradit clo přímo prodávajícímu, který si jej přičte k ceně nabízeného zboží. Alternativou může být platba osobě, která bude spotřebitele zastupovat v celním řízení. Takovou osobou může být například přepravce. V obou případech je tento poplatek následně uhrazen celní správě. Pokud se však spotřebitelé rozhodnou podávat celní prohlášení sami, uhradí tento poplatek celní správě přímo oni.
„Nesplňuje-li výrobek evropské požadavky na bezpečnost, kvalitu nebo udržitelnost, neměla by být problémem jeho cena, ale skutečnost, že se vůbec dostal na trh. Clo z takového výrobku neudělá bezpečnější ani kvalitnější produkt, bude jen dražší,“ upozorňuje Hekšová z dTestu.
Za skutečně efektivní řešení považujeme systém, který bude vyžadovat, aby zejména online tržiště ze třetích zemí sama průkazným způsobem dokládala splnění všech relevantních evropských požadavků pro uvádění výrobků na trh a případně splnění povinností sama kontrolovala. Současně je nezbytné zajistit aktivní dohled a důsledné vymáhání těchto pravidel v rámci Evropské unie. „Dodatečné peníze pro celní správu nepomohou snížení počtu nebezpečných výrobků, neboť chemické složení ani elektrickou bezpečnost na hranicích sledovat nelze,“ doplňuje Hekšová a dodává: „V případech, kdy nejsou plněny evropské standardy, musí následovat rychlá nápravná opatření a sankce, které budou natolik významné, aby od porušování pravidel skutečně odrazovaly. Jen tak lze vytvořit rovné podmínky pro všechny účastníky trhu a zajistit účinnou ochranu spotřebitelů.“
Opatření nezasahuje podstatu problému, a může tak vést k tomu, že ochrání evropské obchodníky před konkurencí ze třetích zemí, aniž by to nutně znamenalo i ochranu evropských spotřebitelů před nebezpečnými či jinak nežádoucími výrobky.
Aby tato cla prodávající ani kupující výrazněji nezasáhla, může dojít k tomu, že prodávající zřídí distribuční sklady v EU, a tím se vyhnou překračování celních hranic EU. Vyšší cla by tak byla obcházena, neboť by docházelo pouze k expedování v rámci EU, a jejich efekt by tak byl nulový. „Obáváme se, že před zavedením nových poplatků poroste počet objednávek a spotřebitelé budou své nákupy více sdružovat, případně si objednávat více kusů zboží, než ve skutečnosti potřebují,“ upozorňuje Hekšová z dTestu.
Kontakt pro média:
Lucie Korbeliusová, [email protected], tel.: +420 604 556 874
dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.
Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již statisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.