Návrh vymezení akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje doznal výrazného zúžení. Podle Sdružení místních samospráv ČR nejde o překvapivý vývoj. Obce téma dlouhodobě sledují, aktivně se do něj zapojují a nemají vůči němu apriorní odpor.
Změna územního rozvojového plánu aktuálně počítá s vymezením akceleračních oblastí na území všech krajů s výjimkou Prahy. Návrh zveřejněný tento týden vládními představiteli zahrnuje 94 lokalit, které budou dále projednávány.
„Obce, ale i občané se mohou momentálně zapojit do projednávání akceleračních zón, které jsou zveřejněny na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. Akcelerační zóny podporujeme, stejně jako komunitní energetiku a obnovitelné zdroje. Se zúžením území jsme počítali, neboť jsme již v připomínkách upozorňovali na nerealisticky naddimenzovanou rozlohu akceleračních zón. Ta následně neobstála při zohlednění limitů, jako jsou zvláště chráněná území, záplavové oblasti nebo památkové zóny. Je důležité dodat, že stavět lze i mimo akcelerační zóny, proto toto zpřísnění nevnímáme negativně,“ říká předseda Sdružení místních samospráv ČR Petr Halada.
Oproti původnímu návrhu, vycházejícímu z podkladů Výzkumného ústavu pro krajinu, který vytipoval 2685 km² potenciálně vhodných ploch, byla po zohlednění dalších veřejných zájmů a detailním posouzení rozloha snížena na 474 km² určených pro zjednodušenou výstavbu větrných a fotovoltaických elektráren.
Téma rezonuje v území, SMS ČR vytváří prostor pro diskuzi
Akcelerační oblasti jsou tématem, které na úrovni obcí aktuálně velmi rezonuje. Rostoucí zájem se promítá i do vysoké účasti na odborných seminářích, které SMS ČR k problematice pořádá. Po úspěšném únorovém semináři v Olomouci se další konal za velkého zájmu obcí ve středu ve středočeském Benešově.
„V tomto okamžiku je pro samosprávy naprosto klíčové, aby nezůstaly pasivní a využily nadcházející veřejné projednání. Je zapotřebí zdůraznit, že pouze ten, kdo se nyní aktivně vyjádří, si do budoucna vytváří právní prostor pro případný soudní přezkum. Vysoký zájem o naše semináře potvrzuje, že obce chtějí mít rozvoj energetiky pod kontrolou, a včasné uplatnění písemných výhrad do 1. června 2026 je k tomu jediným účinným nástrojem,“ doplňuje výkonná ředitelka Sdružení místních samospráv ČR Jana Přecechtělová.
Průzkum SMS ČR: Obce mají zájem o konkrétní přínos OZE v místě
Postoj obcí k rozvoji obnovitelných zdrojů energie potvrzují i data z aktuálního průzkumu SMS ČR, který vznikl v rámci platformy Soběstačná obec 2100. Zúčastnilo ho téměř 750 samospráv.
Pouze 16 procent obcí uvedlo, že ve svém katastru nechce nové obnovitelné zdroje za žádných okolností. Pro naprostou většinu ostatních obcí by byly motivací podpory nové výstavby OZE konkrétní přínosy v místě. Nejvíce obcí (68 %) uvedlo zlevnění ceny elektrické energie pro obec a místní obyvatele.
V případě záměru výstavby větrné elektrárny v sousední obci by se 74 procent obcí zaměřilo především na hledání přínosů pro sebe a své obyvatele, například formou vytvoření energetické komunity, případně by proti záměru aktivně nevystupovalo. Aktivní postup proti realizaci takového záměru deklaruje přibližně jen čtvrtina obcí, konkrétně 26 procent dotázaných.
Nejčastěji (43 %) obce uvádějí, že by vlastníky nových zdrojů energie a hlavními příjemci přínosů měly být obce, jejich občané a místní podniky. Stát nebo státem vlastněné společnosti preferuje 36 procent obcí, zatímco soukromé korporace zmínilo pouze 5 procent respondentů šetření, které Sdružení místních samospráv ČR realizovalo letos v březnu.