Starostové představili sérii více než třiceti pozměňovacích návrhů k vládnímu návrhu státního rozpočtu na rok 2026. Cílem úprav je přesměrovat finanční prostředky do oblastí, které vláda v původním návrhu podsekla – zejména do bezpečnosti, modernizace regionální infrastruktury, vědy, sociálních služeb nebo humanitární pomoci. Veškeré návrhy Starostů mají reálné rozpočtové krytí. Peníze navrhují čerpat primárně z nadměrně posílené kapitoly Ministerstva zemědělství, z neefektivních plošných dotací na poplatky za obnovitelné zdroje energie a z rozpočtové rezervy.
„Předkládáme návrhy, které nejsou jen seznamem přání, ale zodpovědným plánem s jasnými zdroji financování. Namísto plošného dotování poplatků za obnovitelné zdroje, které stát stojí miliardy bez jasného prokazatelného efektu, chceme tyto peníze investovat do bezpečnosti našich občanů, moderní dopravy v regionech a zdravého vývoje našich dětí,“ uvedla místopředsedkyně Rozpočtového výboru Věra Kovářová. Poslankyně například připravila navýšení prostředků pro mládežnické organizace o 50 milionů korun. Dalších 120 milionů korun navrhují Starostové vrátit do programu Bezpečné dětství. Ten prosadil v minulém volebním období bývalý ministr vnitra a předseda hnutí Vít Rakušan. „Jsem ráda, že koalice přejala můj pozměňovací návrh k posílení mládežnických organizací a bude předkládat svůj návrh v podstatě v totožném znění,“ doplnila Kovářová.
Starostové navrhli také posílení rozpočtu Senátu o 14,5 milionu korun na pokrytí mandatorních výdajů. „Senát je jednou z klíčových pojistek naší demokracie a jeho nezávislost začíná u stabilního financování. Je nepřípustné, aby se vláda pokoušela horní komoru parlamentu finančně ‚vyhladovět‘ tím, že jí upře prostředky na mandatorní výdaje. Odmítnutí tohoto navýšení vnímám jako neúctu k ústavnímu pořádku,“ zdůraznila poslankyně Lucie Sedmihradská.
Významným návrhem je také posílení mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu o 500 milionů korun. „V tuto chvíli chybí na pokrytí existujících závazků 450–500 milionů korun. Ohroženy jsou spolupráce v rámci organizací jako CERN, Evropská kosmická agentura (ESA) nebo ELI ERIC. Nechceme znejišťovat naše vědce v tom, zda stát dostojí svým mezinárodním závazkům. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala navyšovat výdaje na vědu, výzkum a inovace. Ve skutečnosti ale dělá pravý opak, protože peníze pro tuto oblast osekává,“ dodala Kovářová.
Poslanec Jan Papajanovský představil pozměňovací návrhy, které se zaměřují na regiony. „Šest miliard korun chceme poslat na opravy silnic II. a III. tříd, které jsou dlouhodobě podfinancované a v nevyhovujícím technickém stavu. Dalších 300 milionů korun chceme v rámci dopravy poslat na přípravu projektu rychlého železničního spojení mezi Prahou a Libercem, které je pro sever Čech klíčové a dlouhodobě chybí. O 1,5 miliardy korun chceme posílit neinvestiční výdaje na provoz sociálních služeb v krajích. Vláda zvýšila zaměstnancům v sociálních službách mzdy, ale krajům na to zapomněla poslat peníze,“ uzavřel výčet Papajanovský.
Zástupkyně Výboru pro životní prostředí Jana Krutáková a Zdena Kašparová předložily návrhy, které mají zajistit pokračování populárního programu Nová zelená úsporám, pro nějž v rámci rozpočtu Státního fondu životního prostředí vyčleňují 4,2 miliardy korun. Současně navrhují přesunout 519 milionů korun z rozpočtové rezervy přímo do kapitoly Ministerstva životního prostředí. „Tyto prostředky jsou nezbytné pro udržení Programu obnovy přírody, podporu záchranných stanic, zoologických zahrad, i činnost neziskových organizací, které o naši krajinu pečují. Konkrétně 459 milionů korun směřujeme přímo do ochrany přírody a krajiny a zbylých 60 milionů na další klíčové environmentální aktivity, které vláda ve svém návrhu opomněla,“ vysvětlila Jana Krutáková.
Třiadvaceti miliony korun chtějí Starostové posílit i podporu spotřebitelských organizací typu dTest. Obdobný pozměňovací návrh v minulém volebním období podpořila koalice na návrh tehdy opozičního poslance Patrika Nachera z hnutí ANO.
V oblasti obrany navrhují Starostové posílení rozpočtu o 21 miliard korun, aby výdaje dosáhly 2,34 % HDP. „V situaci ozbrojených konfliktů v sousedství EU musí být obrana státu hlavní prioritou rozpočtu, nikoliv zbytnou položkou. Peníze by měly směřovat do dělostřelectva, moderních technologií proti dronům a zpravodajské činnosti,“ upřesnil Papajanovský na základě návrhu poslanců Matěje Hlavatého a Víta Rakušana. Připomněl zároveň slova ministra obrany Zůny, že v příštím roce bude obrana potřebovat o 60 miliard korun více než letos.
Poslankyně Barbora Urbanová předložila pozměňovací návrh reagující na výrazné snížení prostředků v oblasti zahraniční pomoci. Návrh počítá s navýšením rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí o celkem 576,7 milionu korun, které budou plně pokryty z vládní rozpočtové rezervy. „Hlavním cílem tohoto opatření je posílit nástroje, které přímo přispívají k bezpečnosti České republiky tím, že v partnerských zemích pomáhají budovat stabilitu a předcházet konfliktům či migračním tlakům,“ upřesnil Papajanovský.
Věra Kovářová závěrem upozornila na dlouhodobou neudržitelnost státních financí. „Vláda rezignovala na strukturální reformy. Mandatorní výdaje tvoří 93 % rozpočtu, což nám nedává žádný prostor pro investice v případě ekonomického útlumu. Varujeme před rozvolňováním pravidel rozpočtové odpovědnosti. Sestavit rozpočet na rok 2027 bude bez hlubokých změn a při nereálných očekáváních ekonomického růstu prakticky nemožné. Musíme přestat projídat budoucnost a začít se strukturálními reformami. Žádné takové ale na obzoru nevidím a vláda nebude mít jinou možnost ke krytí výdajů než další prohlubování schodků a růst zadlužení,“ uzavřela Kovářová.
Zástupci hnutí zároveň ostře kritizovali snahu omezit kontrolu Sněmovny nad hospodařením státu. „Vláda předkládá novelu zákona, která počítá s tím, že ministerstvo financí již nebude mít povinnost předkládat Sněmovně čtvrtletní zprávy o hospodaření za první a třetí kvartál. Vláda argumentuje tím, že údaje o plnění rozpočtu jsou dnes dostupné online na měsíční bázi. Pouhé zveřejnění dat však podle nás nenahrazuje politickou odpovědnost a odbornou debatu na půdě Rozpočtového výboru. Uvědomme si, že Sněmovna dává vládě svolení utrácet veřejné finance a do této doby bylo standardem, že vláda musela průběžně poslancům skládat účty. Skutečná kontrola tedy spočívá v možnosti konfrontovat ministra financí přímo v parlamentu. Pokud tato povinnost ze zákona vypadne, opozice i veřejnost ztratí možnost exekutivu efektivně kontrolovat v průběhu roku,“ vysvětlila Lucie Sedmihradská, poslankyně a expertka Starostů na veřejné finance.