Magazín Computerworld každoročně zveřejňuje seznam významných osobností české IT scény. Na začátku roku 2026 vydal rozsáhlý speciál s názvem TOP IT osobnosti 2025, ve kterém představuje třicet jednotlivců, kteří si zaslouží větší pozornost. Letos se do výběru dostal rekordní počet zástupců FIT ČVUT – prof. Ing. Hana Kubátová, CSc., Mgr. Martin Jureček, Ph.D. a doc. Ing. Robert Pergl, Ph.D.
Příběh Hanky Kubátové je příběhem odbornice a vedoucí, která vyrostla z akademické půdy i z životního entuziasmu. Řídí se základním pravidlem: „Vědu dělají lidé, ne tabulky,“ které připomíná s úsměvem každému, kdo míří na FIT ČVUT. Katedru číslicového návrhu vede od založení FIT od roku 2009. Tento tým kolegů vedla jako výzkumnou skupinu již na elektrotechnické fakultě. To, že vlastně celý přešel na novou fakultu, byl prý pro ni jednou z nejsmysluplnějších životních výzev a velkým povzbuzením.
„Zkušenost ukázala, že když se na lidi opravdu můžete spolehnout, obstojíte i v nejhorším – někdy se i ti, kteří odešli, rádi vracejí,“ rekapituluje.
Týmová podpora, kreativní prostředí a důraz na radost z práce jsou podle ní stavebními kameny každé silné skupiny. Úspěchy neměří diplomy – boduje v mezinárodní spolupráci či v rostoucím okruhu absolventů, se kterými udržuje kontakt.
„Tým tvoří především lidé, na něž se můžu kdykoli obrátit.“
Vede je diskuzí, inspirací i příkladem. Nebojí se spoléhat na důvěru, rozdávat úkoly podle priorit a umět přiznat, které věci jsou – i v akademickém světě – pros tě zbytečné. Lituje, že se jí zatím nepovedlo změnit formy akreditace studijních programů na FIT ČVUT a prosadit svou vizi. Na fakultě tak podle ní například stále přetrvává zbytečně náročné a velmi nepopulární zkoušení z mnoha předmětů u státnic.
„Prostě mikrobuzerace namísto podpory a motivace studentů,“ nebere si servítky.
Energii čerpá Hanka Kubátová ze sportu, hor, cyklistiky a v rozhovorech se studenty – největší zdroj inspirace a povzbuzení k výzkumné práci získává právě na konferencích, které ke svým akademickým aktivitám a povinnostem neoddělitelně a ráda připojila.
„Baví mě skoro všechno, i práce vás musí bavit a má smysl tehdy, když zůstává i čas na rodinu, osobní život a zábavu.”
Martin Jureček je odborný asistent na Katedře informační bezpečnosti FIT ČVUT a vede výzkumnou skupinu Kybernetická bezpečnost a umělá inteligence (CS&AI).
„Mým cílem je, aby žádná kvalitní práce neskončila v šuplíku, ale její výsledky skutečně našly využití v praxi,“ říká Jureček, který vystudoval matematické metody informační bezpečnosti na Matfyzu a získal doktorát na FIT ČVUT.
Skupina CS & AI propojuje špičkový výzkum s reálnými potřebami průmyslu i veřejnosti a věnuje se nejen využití umělé inteligence ke zlepšení obrany, ale nově zkoumá i útočné techniky.
„Na začátku jsem přemýšlel hlavně z pohledu obrany, ale dnes je pro nás stejně důležité chápat i způsoby, jak malware vzniká a jak se vyhýbá detekci.“
Unikátním výsledkem jejich práce je detekce malwaru pomocí AI na kvantovém počítači, s čímž byli v ČR první: „Když se setkám s kolegy z antivirového průmyslu, občas se jich s nadsázkou zeptám, zda už kromě klasických počítačů využívají kvantové přístupy k detekci malwaru.“
V laboratoři vznikají adversariální generátory, jež využívají binární úpravy a dokážou oklamat detekční modely – jde o opakovanou „hru AI proti AI“, kde se modely učí jak vytvářet, tak odhalovat nově generovaný malware. Tímto procesem, který v rámci CS & AI už je ve čtvrtém kole, se obrana i útok neustále zlepšují.
Kromě výzkumu se Jureček věnuje vzdělávání studentů a vedení diplomových i doktorských prací, motivu je je k hlubšímu zájmu o bezpečnost IT i praktické projekty. Jako klíčovou vidí ochranu AI modelů před adversariálními útoky, legislativní aspekty (AI Act), ransomware, phishing či zajištění dat a systémů před výpadky.
„Ochrana AI je nejen technická, ale i legislativní výzva – bude to čím dál větší téma,“ předpovídá Martin Jureček
Robert Pergl působí na FIT ČVUT již od roku 2011. Na fakultu vstupoval s jasnou vizí: propojit svět informačních technologií s lidskou stránkou jejich využívání. Fascinovala ho výpočetní technika, ale brzy si uvědomil, že právě most mezi technologiemi a uživatelskými potřebami často chybí. Tento „chybějící článek“ našel v konceptuálním modelování – disciplíně, která umožňuje zkrotit komplexitu reálného světa a přenést ji přesně a srozumitelně do světa softwaru.
Na FIT ČVUT založil a vede Centrum pro konceptuální modelování a implementaci (CCMi), které kombinuje výzkum, aplikační projekty i pedagogiku. Příklady výsledků tohoto přístupu jsou mimo jiné otevřená platforma pro konceptuální modelování OpenPonk a široce využívaný nástroj pro plánování správy dat Data Stewardship Wizard.
Za svůj největší profesní úspěch Pergl považuje tým, který kolem sebe vybudoval – odborně excelentní, zároveň soudržný a přátelský. Mnozí členové začínali jako jeho studenti a dnes jsou z nich doktorandi nebo samostatní vědci tvořící vlastní výzkumné skupiny. I proto se Pergl nepovažuje za manažera, ale za evangelizátora, jehož úkolem je inspirovat a otevírat prostor. Otevřenost, sdílení vize a partnerské vztahy jsou podle něj nejen základem úspěšné práce, ale i zdravé osobní profesionality.
Velkým tématem, které ho v poslední době zaměstnává, je propojení konceptuálního modelování s umělou inteligencí. Pergl věří, že právě ontologie – esence konceptuálního modelování – mohou zásadně pomoci současným AI systémům skutečně „chápat“ svět a minimalizovat jejich limitující halucinace. Přes úspěchy i mezinárodní spolupráce jej ale často trápí přebujelá byrokracie a nedůvěra v prostředí vědy. Za svůj největší „neúspěch“ považuje, že před těmito negativními vlivy nedokáže svůj tým zcela ochránit. Současně jej to vede k pokoře a uvědomění, že ne vše lze mít plně pod kontrolou.