Moravskoslezský kraj vstupuje do závěrečné fáze ukončování těžby uhlí, čímž se uzavírá více než 250 let trvající etapa, která formovala podobu regionu. Kraj spolu s partnery současně připravuje rozsáhlou transformaci tohoto území zaměřenou na rozvoj průmyslu, infrastruktury a pracovních míst, včetně vzniku až 500 hektarů průmyslových ploch v pohornické krajině.
Transformace probíhá jako koordinovaný proces ve spolupráci kraje, měst a obcí, státu, krajských organizací a soukromých investorů. Klíčovou roli v tomto procesu hraje naše krajská organizace Moravskoslezské Investice a Development, která zajišťuje přípravu i realizaci jednotlivých projektů.
Zásadním pilířem transformace je rozvoj moderního průmyslu a podnikání. Ve střednědobém horizontu je v celém Moravskoslezském kraji možno připravit až 1 000 hektarů průmyslových ploch, z toho odhadem 500 ha v pohornické krajině. Důraz klademe na udržitelnost a efektivní využití území. Příprava ploch musí samozřejmě reflektovat poptávku investorů.
Projekty na těchto plochách mají potenciál vytvořit až 29 500 nových přímých pracovních míst a významně posílit konkurenceschopnost regionu. Hlavními rozvojovými lokalitami jsou průmyslové parky Nad Barborou, Lazy a Staříč, které jsou připravovány jako strategické projekty celostátního významu.
Nejrozsáhlejší z těchto lokalit je zóna Nad Barborou, se kterou kraj počítá v územně plánovací dokumentaci již více než 20 let. Lokalita je považována za klíčový projekt hospodářské transformace regionu.
„Při rozvoji území Nad Barborou považujeme za důležité skloubit ekonomické využití s ochranou kulturního dědictví a s realizací vzdělávacích a volnočasových aktivit,“ uvedla Šárka Šimoňáková, 1. náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje.
Podle Václava Paličky, předsedy představenstva krajské rozvojové agentury Moravskoslezské Investice a Development, může umístění technologicky náročné investice do této lokality přinést až 5 000 pracovních míst přímo v území Nad Barborou a dalších až 15 000 pracovních míst v navazujících lokalitách a brownfieldech.
Veřejný sektor investuje do přípravy území, infrastruktury a projektů celkem 22 miliard korun. Na tyto kroky navazují soukromé investice ve výši 298 miliard korun, což odpovídá zhruba třináctinásobku veřejných prostředků. Tento poměr ukazuje důvěru investorů v budoucnost regionu i připravenost jednotlivých projektů. Součástí transformace je také rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Kraj využívá stávající důlní vlečky a inženýrské sítě a připravuje jejich přeměnu pro nové využití, včetně plánovaných tramvajových spojení mezi Ostravou, Karvinou, Havířovem a Orlovou. Současně se rozvíjí síť cyklostezek.
V územích po těžbě vznikají vedle průmyslových zón a infrastrukturních projektů také veřejné prostory a služby, kulturní, vzdělávací a volnočasová zařízení i projekty zachovávající a připomínající industriální dědictví regionu například v podobě POHO Parku Gabriela. Moravskoslezský kraj tak deklaruje, že ukončení těžby uhlí neznamená konec rozvoje, ale přechod k nové etapě hospodářského a územního využití regionu.
„Proměna, kterou dnes kraj prochází, je promyšlený, dlouhodobý a řízený proces. Nejde o izolované investice, ale o ucelený plán rozvoje území, který je koordinován napříč krajem, městy, obcemi, státem a jeho firmami i soukromými investory. Přitom staví na svých silných stránkách v podobě kvalifikovaných a pracovitých lidí, rozsáhlých brownfieldech po bývalých průmyslových areálech i kvalitní dopravní a technické infrastruktuře,“ uvedl Josef Bělica, hejtman Moravskoslezského kraje.
Transformace probíhá jako koordinovaný proces ve spolupráci kraje, měst a obcí, státu, krajských organizací a soukromých investorů. Klíčovou roli v tomto procesu hraje naše krajská organizace Moravskoslezské Investice a Development, která zajišťuje přípravu i realizaci jednotlivých projektů.
Zásadním pilířem transformace je rozvoj moderního průmyslu a podnikání. Ve střednědobém horizontu je v celém Moravskoslezském kraji možno připravit až 1 000 hektarů průmyslových ploch, z toho odhadem 500 ha v pohornické krajině. Důraz klademe na udržitelnost a efektivní využití území. Příprava ploch musí samozřejmě reflektovat poptávku investorů.
Projekty na těchto plochách mají potenciál vytvořit až 29 500 nových přímých pracovních míst a významně posílit konkurenceschopnost regionu. Hlavními rozvojovými lokalitami jsou průmyslové parky Nad Barborou, Lazy a Staříč, které jsou připravovány jako strategické projekty celostátního významu.
Nejrozsáhlejší z těchto lokalit je zóna Nad Barborou, se kterou kraj počítá v územně plánovací dokumentaci již více než 20 let. Lokalita je považována za klíčový projekt hospodářské transformace regionu.
„Při rozvoji území Nad Barborou považujeme za důležité skloubit ekonomické využití s ochranou kulturního dědictví a s realizací vzdělávacích a volnočasových aktivit,“ uvedla Šárka Šimoňáková, 1. náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje.
Podle Václava Paličky, předsedy představenstva krajské rozvojové agentury Moravskoslezské Investice a Development, může umístění technologicky náročné investice do této lokality přinést až 5 000 pracovních míst přímo v území Nad Barborou a dalších až 15 000 pracovních míst v navazujících lokalitách a brownfieldech.
Veřejný sektor investuje do přípravy území, infrastruktury a projektů celkem 22 miliard korun. Na tyto kroky navazují soukromé investice ve výši 298 miliard korun, což odpovídá zhruba třináctinásobku veřejných prostředků. Tento poměr ukazuje důvěru investorů v budoucnost regionu i připravenost jednotlivých projektů. Součástí transformace je také rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Kraj využívá stávající důlní vlečky a inženýrské sítě a připravuje jejich přeměnu pro nové využití, včetně plánovaných tramvajových spojení mezi Ostravou, Karvinou, Havířovem a Orlovou. Současně se rozvíjí síť cyklostezek.
V územích po těžbě vznikají vedle průmyslových zón a infrastrukturních projektů také veřejné prostory a služby, kulturní, vzdělávací a volnočasová zařízení i projekty zachovávající a připomínající industriální dědictví regionu například v podobě POHO Parku Gabriela. Moravskoslezský kraj tak deklaruje, že ukončení těžby uhlí neznamená konec rozvoje, ale přechod k nové etapě hospodářského a územního využití regionu.