Česká asociace pro sociální antropologii (CASA) již po desáté udělovala ceny za nejlepší závěrečnou práci v oboru antropologie, které byly obhájené v roce 2025. Cena je určena pro absolventy a absolventky bakalářských a magisterských oborů na univerzitách v ČR. Tentokrát porota posuzovala celkem 20 prací, 12 bakalářských a osm magisterských. V konkurenci vysoce kvalitních textů byly nakonec oceněny tři studie, které vynikaly invencí na úrovni metodologie, tématu i způsobu psaní. Slavnostní předání cen se uskutečnilo dne 30. 1. 2026 v rámci každoročního valného shromáždění České asociace pro sociální antropologii. Vítězky přijaly ocenění z rukou předsedy CASA dr. Adama Horálka z FF UK v prostorách Lužického semináře v Praze. Jsme rádi, že všechny oceněné autorky studovaly nebo studují na FHS UK.
První místo mezi bakalářskými pracemi získala Bc. Anna Váchová, která završila svá studia na katedře sociologie FSS MUNI program sociální antropologie, obhájila práci: Ableismus a konstrukce znevýhodnění v univerzitním prostředí, kterou vedly dr. Eva Kotašková a Mgr. Kateřina Čanigová. Studie zkoumá zkušenosti tří pohybově znevýhodněných studentek. Jádrem práce je výzkum uskutečněný metodou photovoice, který vedl k identifikaci bariér a mechanismů znevýhodňování, které studentky vnímají ve svém každodenním životě v kontextu vysokoškolského studia. Analýza odhaluje komplexní síť překážek bránících rovnému přístupu k vysokoškolskému vzdělání a ukazuje na aspekty diskriminace v akademickém prostředí. V roce 2025/26 byla Anna Váchová přijata na naši fakultu do navazujícího magisterského programu Antropologická studia.
Mezi magisterskými pracemi získala nejvyšší ocenění studie Mgr. Sáry Hájkové, absolventky studijního programu Kulturní a sociální ekologie na FHS UK. Pod vedením dr. Bohuslava Kuříka napsala práci "My už dobré sousedy máme." Vícedruhová etnografie záměru výstavby gigafactory v Dolní Lutyni. Práce se zabývá snahou ne/prosadit výstavbu továrny na výrobu baterií do elektroaut. Projekt je prezentován jako příležitost pro rozvoj a transformaci Moravskoslezského kraje po útlumu těžby uhlí, a zároveň jako ohrožení chráněného území, které obývají nejen lidé, ale i různé jiné-než-lidské entity. Etnografický výzkum autorka uskutečnila z antropo-biologické aktivistické pozice. Ukazuje, že v boji proti gigafactory dochází k mobilizaci dichotomie kultura-„příroda“. Přesto skrze sousedské či spojenecké vztahy lze sledovat posuny ve vnímání jiných-než-lidských entit i mimo tuto západní dvoukomorovou kosmologii. Toto zjištění nás vybízí k přehodnocení spravedlivé transformace směrem k více-než-lidskému pojetí.
V letošním roce bylo také uděleno čestné uznání Mgr. Julii Ertin opět z FHS UK, a to za magisterskou práci v studijním programu Antropologická studia: Transform(n)ations: Belonging and Citizenship of Syrian ‘Freedom Fighters’ Living in Türkiye, která vznikla pod vedením dr. Jaroslava Klepala. Porota ocenila náročný terén výzkumu stejně jako práci s textem. Názvy oddílů: poušť – voda – zahrada korespondují s procesy konstrukce identit a pocitu přináležení válečných veteránů syrských uprchlíků v Turecku, kteří vyjednávají, kdo jsou, v kontextech zmnožených krizí (ekonomická krize, politická nestabilita, komplikovaná pozice na geopolitické scéně, sociální problém početné populace válečných veteránů). Prostřednictvím terénního výzkumu a biograficko-narativních rozhovorů s uprchlými bývalými bojovníky ze Sýrie autorka promýšlí problematiku "stávání se znovu občanem" po zkušenosti s válkou a migrací v současném světě polykrizí.
Oceněným kolegyním blahopřejeme! Jim a mnoha dalším studujícím antropologie nejen na FHS a nejen v ČR děkujeme za studie propojující zajímavé terény, invenční přístupy a relevantní zjištění, které svým dílem pomáhají budovat antropologickou teorii.
Česká asociace pro sociální antropologii (CASA) již po desáté udělovala ceny za nejlepší závěrečnou práci v oboru antropologie, které byly obhájené v roce 2025. Cena je určena pro absolventy a absolventky bakalářských a magisterských oborů na univerzitách v ČR. Tentokrát porota posuzovala celkem 20 prací, 12 bakalářských a osm magisterských. V konkurenci vysoce kvalitních textů byly nakonec oceněny tři studie, které vynikaly invencí na úrovni metodologie, tématu i způsobu psaní. Slavnostní předání cen se uskutečnilo dne 30. 1. 2026 v rámci každoročního valného shromáždění České asociace pro sociální antropologii. Vítězky přijaly ocenění z rukou předsedy CASA dr. Adama Horálka z FF UK v prostorách Lužického semináře v Praze. Jsme rádi, že všechny oceněné autorky studovaly nebo studují na FHS UK.
První místo mezi bakalářskými pracemi získala Bc. Anna Váchová, která završila svá studia na katedře sociologie FSS MUNI program sociální antropologie, obhájila práci: Ableismus a konstrukce znevýhodnění v univerzitním prostředí, kterou vedly dr. Eva Kotašková a Mgr. Kateřina Čanigová. Studie zkoumá zkušenosti tří pohybově znevýhodněných studentek. Jádrem práce je výzkum uskutečněný metodou photovoice, který vedl k identifikaci bariér a mechanismů znevýhodňování, které studentky vnímají ve svém každodenním životě v kontextu vysokoškolského studia. Analýza odhaluje komplexní síť překážek bránících rovnému přístupu k vysokoškolskému vzdělání a ukazuje na aspekty diskriminace v akademickém prostředí. V roce 2025/26 byla Anna Váchová přijata na naši fakultu do navazujícího magisterského programu Antropologická studia.
Mezi magisterskými pracemi získala nejvyšší ocenění studie Mgr. Sáry Hájkové, absolventky studijního programu Kulturní a sociální ekologie na FHS UK. Pod vedením dr. Bohuslava Kuříka napsala práci "My už dobré sousedy máme." Vícedruhová etnografie záměru výstavby gigafactory v Dolní Lutyni. Práce se zabývá snahou ne/prosadit výstavbu továrny na výrobu baterií do elektroaut. Projekt je prezentován jako příležitost pro rozvoj a transformaci Moravskoslezského kraje po útlumu těžby uhlí, a zároveň jako ohrožení chráněného území, které obývají nejen lidé, ale i různé jiné-než-lidské entity. Etnografický výzkum autorka uskutečnila z antropo-biologické aktivistické pozice. Ukazuje, že v boji proti gigafactory dochází k mobilizaci dichotomie kultura-„příroda“. Přesto skrze sousedské či spojenecké vztahy lze sledovat posuny ve vnímání jiných-než-lidských entit i mimo tuto západní dvoukomorovou kosmologii. Toto zjištění nás vybízí k přehodnocení spravedlivé transformace směrem k více-než-lidskému pojetí.
V letošním roce bylo také uděleno čestné uznání Mgr. Julii Ertin opět z FHS UK, a to za magisterskou práci v studijním programu Antropologická studia: Transform(n)ations: Belonging and Citizenship of Syrian ‘Freedom Fighters’ Living in Türkiye, která vznikla pod vedením dr. Jaroslava Klepala. Porota ocenila náročný terén výzkumu stejně jako práci s textem. Názvy oddílů: poušť – voda – zahrada korespondují s procesy konstrukce identit a pocitu přináležení válečných veteránů syrských uprchlíků v Turecku, kteří vyjednávají, kdo jsou, v kontextech zmnožených krizí (ekonomická krize, politická nestabilita, komplikovaná pozice na geopolitické scéně, sociální problém početné populace válečných veteránů). Prostřednictvím terénního výzkumu a biograficko-narativních rozhovorů s uprchlými bývalými bojovníky ze Sýrie autorka promýšlí problematiku "stávání se znovu občanem" po zkušenosti s válkou a migrací v současném světě polykrizí.
Oceněným kolegyním blahopřejeme! Jim a mnoha dalším studujícím antropologie nejen na FHS a nejen v ČR děkujeme za studie propojující zajímavé terény, invenční přístupy a relevantní zjištění, které svým dílem pomáhají budovat antropologickou teorii.