Má několik nominací na Oscara. Za film Evropa, Evropa získala Zlatý glóbus. Svou mezinárodně úspěšnou minisérií Hořící keř připomněla období, které následovalo těsné poté, co se student Filozofické fakulty UK Jan Palach 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí, aby vyburcoval veřejnost z rezignace, do níž se začala propadat po srpnové okupaci Československa. Polská režisérka a scenáristka Agnieszka Holland převzala na Staroměstské radnici v Praze v předvečer 57. výročí Palachova činu Cenu Karla IV., již společně uděluje Univerzita Karlova a hlavní město Praha.
Cenou Karla IV. obě instituce oceňují zpravidla jednou za dva roky osobnosti, které svým kulturním, vědeckým či politickým dílem dosáhly evropského významu a přispěly k pozitivnímu směřování současné civilizace. Mezi ně letos zařadily slavnou filmařku, když ocenily její „celoživotní umělecké dílo, věnované otázkám historické paměti, zkušenosti z období totalitních režimů a obraně základních lidských práv a demokratických hodnot v mezinárodním kontextu.“ Historicky prvním laureátem této ceny se stal v roce 1993 francouzský filozof Paul Ricoeur.
Cenu Karla IV. režisérce společně předali rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a primátor Prahy Bohuslav Svoboda. „Hlavní město Praha je hrdým spoluzakladatelem tohoto ocenění společně s Univerzitou Karlovou. Vnímáme jej jako výraz společného závazku podporovat hodnoty, které jsou pro fungující společnost zásadní – svobodu myšlení, odvahu, dialog a respekt k pravdě. Jsem přesvědčen, že i letošní laureátka tyto ideály naplňuje v plné míře,“ zdůraznil primátor Prahy Bohuslav Svoboda.
Jeho slova podpořila také rektorka UK Milena Králíčková. „Její tvorba je mezinárodně uznávaná. Je hluboce lidská a zároveň občansky angažovaná. Ve svých filmech se dlouhodobě a důsledně vrací k otázkám svobody, odpovědnosti, moci, paměti a také osobní odvahy. Její životní i profesní dráha je úzce spjata se střední Evropou a s jejími dramatickými dějinami. Zkušenost s totalitní mocí a jejími mechanismy i důsledky se stala jedním z určujících momentů její tvorby. Ať už se ve svých filmech vrací k minulosti, nebo reflektuje současnost, vždy tak činí s hlubokým smyslem pro pravdu, empatii a morální komplexitu. Agnieszka Holland ve svých dílech nenabízí jednoduché odpovědi, její filmy kladou otázky, často nepohodlné, ale o to potřebnější, otázky o vině a odpovědnosti jednotlivce, o hranicích kompromisů, o ceně svobody. Právě tím její dílo přikročuje hranice umění a stává se důležitým hlasem veřejné debaty,“ zdůraznila rektorka UK Milena Králíčková.
Agnieszka Holland převzala Cenu Karla IV. v Brožíkově sále Staroměstské radnice v Praze s povděkem a s radostí. Zdůraznila při tom, že dostat cenu právě v Praze má pro ni mimořádný osobní význam. Ve svém projevu pak velmi ostře odsoudila jednání současných světových vládnoucích elit, které pro zachování vlastní moci a pohodlí nechávají proměnit mezinárodní právo, právní stát, lidská práva a svobodu v prázdné pojmy. V projevu připomněla svůj film Mr. Jones z roku 2019, který se vrací do období 30. let 20. století, kdy se velšský novinář Gareth Jones dostává na Ukrajinu trýzněnou stalinským terorem a uměle vyvolaným hladomorem, který stál život miliony lidí. Ačkoliv Gareth Jones přinesl svědectví o hrůzách, jež se na Ukrajině odehrávaly, západní svět mu odmítl uvěřit.
„Ve světě, kde pro zkorumpovaná média nejsou rozhodující fakta, ale politická či ideologická agenda, kde politici ovládání strachem, pohodlností a touhou udržet si moc a kde lhostejné společnosti zajímá především vlastní komfort, se může stát cokoliv a všechno projde bez trestu. Lidé jsou ochotní vzdát se lidskosti, úcty k druhému, humanistických či křesťanských hodnot, jen aby si zachovali pohodlí. Končí to vždy stejně, když se vzdají hodnot, přijdou nakonec o ten komfort, který chtěli chránit. Tento film jsme natočili několik let po anexi Krymu a po ruských útocích na Donbas a několik let před plnohodnotnou invazí ruské armády na suverénní Ukrajinu. Vznikl jako varování, aktualizoval mechanismy známé z meziválečného období. Hovoří o tom, že demokracie, právní stát, lidská práva a mezinárodní právo jsou hodnoty, které stojí za obranu a že lidé jako Gareth Jones, kteří ze svou odvahu nakonec zaplatili životem, mohou pro nás být vzorem i výzvou. Tato naděje však dnes mizí neobyčejnou rychlostí,“ varovala Agnieszka Holland.
To, jak jednotlivce ovlivňují totalitní režimy, v nichž žijí své životy, je jedním ze stěžejních témat, které se propisuje do tvorby Agnieszky Holland. Mezi její nejvyzdvihovanější díla patří snímky Hořká sklizeň, Evropa, Evropa či V temnotě, které se vracejí do období druhé světové války. Ve filmu Šarlatán, kde si titulní roli zahrál Ivan Trojan, zase popsala příběh československého bylinkáře a léčitele Jana Mikoláška, který byl odsouzen v zinscenovaném procesu v 50. letech.
V poslední době vyvolal velkou celospolečenskou debatu její film Hranice, který se věnuje událostem naopak velmi současným, a to uprchlické krizi na polsko-běloruských hranicích z let 2021 a 2022. Za tento film si v roce 2023 odvezla z filmového festivalu v Benátkách zvláštní cenu poroty.
Agnieszka Holland má zkušenost i s velkou hollywoodskou produkcí, jako režisérka stojí i za několika epizodami vyzdvihovaného seriálu Dům z karet. V polovině 90. let natočila působivé drama Úplné zatmění sledující osudy a bouřlivý milostný vztah básníků Paula Verlaina a Arthura Rimbauda. Prokleté básníky si pod jejím vedením zahráli David Thewlis a Leonardo di Caprio.
K Praze má Agnieszka Holland velmi úzký vztah, který si vybudovala v době, kdy zde na přelomu 60. a 70. let absolvovala FAMU. Do země se od té doby stále vrací, a to i se svou tvorbou. Také v budovách Univerzity Karlovy natočila několik svých děl, naposledy koprodukční velkofilm Franz o spisovateli Franzi Kafkovi, který loni Polsko vyslalo do boje o filmového Oscara pro cizojazyčný film. Snímek měl v českých kinech premiéru na podzim. Diváci se prostřednictvím něj mohli podívat i na Právnickou fakultu UK, která si ve filmu zahrála pojišťovnu, pro níž Franz Kafka většinu svého profesního života pracoval.
To Filozofická fakulta UK si v sérii Hořící keř, kterou se filmařka vrátila do doby, která bezprostředně následovala po sebeupálení Jana Palacha, zahrála samu sebe. V ikonické budově FF UK na dnešním náměstí Jana Palacha se v seriálu odehrávaly tak silné filmové momenty, jako když na závěr prvního dílu skupina studentských představitelů z podstavce na hlavním schodišti fakulty odstraní bustu V. I. Lenina a nahradí ji posmrtnou maskou Jana Palacha, kterou sejmul sochař Olbram Zoubek. Dnes v tomto místě stojí socha T. G. Masaryka, replika odlitku posmrtné masky Jana Palacha je součástí pamětní desky, která je umístěna zvenku na budově a každoročně, v den výročí sebeupálení Jana Palacha, tedy 16. ledna, se u ní scházejí lidé, aby si připomněli jeho odkaz.
První díl série Hořící keř měl na Filozofické fakultě UK v roce 2013 dokonce světovou premiéru, které se účastnila sama Agnieszka Holland a scenárista Štěpán Hulík (absolvent FF UK a FAMU).
Velmi úzký vztah Agnieszky Holland k Československu a k České republice potvrdilo i to, když jí před dvěma roky prezident Petr Pavel udělil medaili Za zásluhy o stát I. stupně v oblasti kultury.
TEXT: Helena Zdráhalová
FOTO: Hynek Glos