Kytarista, zpěvák a hudební skladatel Roman Horký založil v roce 1982 skupinu Kamelot. V současnosti jediný člen původní sestavy se skupinou získal řadu ocenění ve folkových a country teritoriích. Přesto žánrovou škatulku folk & country nepovažuje Horký pro Kamelot za dostatečně výstižnou.
V případě tvé nové nahrávky ...v čekárně se jedná o sólovou desku, nebo patří do diskografie Kamelotu? Kdo se podílel na nahrávání?
Na novém albu ...v čekárně se podíleli nejen členové Kamelotu, ale i mí hudební přátelé. Je již 25. řadovým albem v „kamelotí“ diskografii.
Kdo na albu hostuje? Zaujaly mě například vokály v titulní melancholické písni.
V titulní písni …v čekárně hostuje má nejlepší kamarádka Ilona Csáková a také slovenská zpěvačka Natálie Gavačová. Na kontrabas v písni válí skvělý slovenský kontrabasista Peter Korman.
Neměla se deska původně jmenovat podle písně 60. míle?
Měla, ale běh času určil jiný název. Píseň 60. míle album, díky této změně, ukončuje.
Co pro tebe znamená T. O. 60. míle? Souvisí s kamarády z této trampské osady i album Zaprášené diamanty, na kterém jsi vzdal poctu tuzemským autorům trampské hudby novými verzemi jejich písní z období let 1926 až 1940?
Mám s kamarády z této trampské osady mnohaletý vynikající vztah. Předchozí album Zaprášené diamanty opravdu vzniklo jako pocta dávným autorům trampské hudby a s T. O. 60. míle přímo nesouvisí. Na jejich potlaších ovšem staré trampské písně rád hrávám.
Zaujala mě skladba Nevěrný a nevěrná, která mi trochu nezapadá do atmosféry alba. Co tě vedlo k jejímu napsání a neměl jsi strach, že se v textu příliš přiblížíš k nějakému moralizování?
Řekl bych, že dobrá polovina populace má s nevěrou během života jisté zkušenosti. Ve verších písně nemoralizuji, pouze popisuji děj a atmosféru setkání dvou milenců v zapadlém, poloprázdném hotelu.
Je píseň Magie Gypsies výrazem tvého vztahu k romské kultuře?
Ano, mám rád romskou kulturu, naturel i jejich vrozenou svobodomyslnost, která je mně velmi blízká. Ke složení a napsání veršů a příběhu mi nesmírně pomohla skvělá publikace francouzského spisovatele Pierra Derlona, který s kočovnými cikány několik let žil a putoval jižní Evropou.
K albu jsem zatím zaznamenal dva klipy (Magie Gypsies a Dvojí metr) s tím, že k titulní písni klip vzniká. Kdy bude k vidění a na co (nebo na koho) se v něm můžeme těšit?
Videoklip k titulní skladbě je již připraven, natočen a v okamžiku zjevení se alba na trhu bude uveden. Diváci a posluchači se mohou těšit na stará krásná romantická místa a také na sólistku činohry Národního divadla v Brně paní Petru Lorenc, která je mojí nejoblíbenější herečkou.
Ještě ke skladbě Dvojí metr. Považuji ji za stejně odvážný postoj jít proti oficiálnímu proudu, jako když jsi s Ilonou Csákovou nazpíval duet V dlouhém zatmění, ve kterém ses připojil k odpůrcům protipandemických opatření. Stalo se ti, že jsi někdy kvůli svým občanským postojům narazil na větší problémy?
Ano, narazil. Dost jsem narazil. Ale souvisí to s tím, že jsem zvyklý jít proti proudu. Nepotřebuji se ale nikomu zavděčovat, a tak vždy píšu o tom, co cítím, že je správné.
V souvislosti s protiválečnou písní Svatojánský dar, která se vrací k událostem 17. listopadu 1939, jsi před třemi lety prohlásil, že každá, byť sebemenší podpora války se stává zločinem. Nesetkal ses kvůli tomu s označením „chcimír“, které podobná pacifistická prohlášení přinášejí?
Samozřejmě že jsem „chcimír“! Často jsem označován mnohem horšími jmény od zfanatizovaných internetových válečníků. Bohudík jsem celoživotní pacifista, stejně jako byli Kris Kristofferson, Johnny Cash, John Lennon a další… Podporovat válku může pouze amorální mrzák.
Nahrál jsi některou z písní na novém albu na kytaru J-45 Margo Price, kterou jsi nedávno představil na svých stránkách?
Ano, nahrál jsem na tento ikonický nástroj, vyrobený v americkém státě Montana, instrumentální skladbu s názvem Předjaří, která je rovněž součástí nového alba. Doufám, že firma Gibson bude spokojená. Má označení Margo Price, která je mojí oblíbenou country-folkovou písničkářkou. Vrchní deska je vyrobena ze vzácného červeného smrku, luby a zadní deska jsou mahagonové, hmatník je vyroben z indického palisandru.
Album …v čekárně pokřtíš na koncertu s názvem To nejlepší od Kamelot 9. listopadu v pražském Divadle Hybernia. Kdo bude kmotrem? A jak bude vypadat playlist, zazní hodně nových písní?
V Divadle Hybernia budeme hrát minimálně půl tuctu novinek, ale staré písničky se zkrátka hrát musí, neboť se můžeme během jejich absence (kapela) dostat do „pekel horoucích“. Starší a dnes již známé skladby se skalním fanouškům hrát musí a já je hraji rád. Písně jsou mé děti a já žádné z nich neupřednostňuji. Kmotr bude vybrán z řad posluchačů.
Je o tobě známé, že nemáš moc rád rozjuchané durové písničky, i když jsi v minulosti napsal písničku Honolulu. Bude i tahle posluchači žádaná skladba součástí aktuálních koncertů?
Jak jsem již uvedl v předchozí otázce, staré šlágry se zkrátka hrát musí, a Honolulu má stále vskutku nebývalý ohlas.
Jaké další koncertní aktivity tě v nejbližší době čekají?
Do konce roku a zjara nás čekají koncerty v rámci turné Kamelot ...v čekárně. Koncerty a křty alba budou zahájeny 9. listopadu 2025 pražským koncertem v Divadle Hybernia, pak tour projede Českou republikou a bude mít i svoji část ve Slovenské republice. V Bratislavě se Kamelot představí 22. listopadu v Domě kultury Zrkadlový háj. Moc se těším do rodného Brna, kde v Mahenově divadle 11. ledna příštího roku od 19.00 hodin zaválíme mé nejnovější písně.
V současnosti jsi jediný člen původní sestavy Kamelotu. Proč kapelou od jejího vzniku prošlo tak velké množství muzikantů?
Žádné velké množství muzikantů Kamelotem neprošlo. Je nutno vzít v potaz, že kapela je stará již čtyřiačtyřicet let a bohužel klíčoví hráči, kteří určovali sound skupiny, již nežijí… Chtěl jsem ale i nadále hrát své písně v bohatším zvuku, a tak jsem původní hráče musel někým nahradit… Někdy úspěšně, někdy méně úspěšně. Dnes je vlastně úplně vedlejší, jaké doprovodné muzikanty si do své sestavy vyberu.
První dlouhohrající desku Zachraňte koně vydal Kamelot v roce 1990. Poslechneš si ji rád i po letech?
Ne, opravdu ji neposlouchám. Skutečně už neposlouchám žádnou hudbu a ani se o to nesnažím. A je to dobré, nerad jsem něčím ovlivňován. Doma ani v autě nemám rádio, hudební smog si poslechnu v samoobsluze. Nemám ani navigaci, nemám chytrý telefon a snažím se žít jako za starých dobrých časů.
Jak důležité jsou pro tebe jako skladatele texty?
Text je pro mě alfou i omegou celé písně. Troufnu si říct, že s ním stojí a padá melodie. V mém písňovém stylu má minimálně 80procentní podíl na úspěchu díla.
V roce 2009 skupina Kamelot vytvořila neuvěřitelný rekord v počtu koncertů odehraných za sebou. V rámci turné „O 106“ k novému albu Mořská sůl se vám za 105 dní podařilo odehrát 110 živých vystoupení bez jediného dne přestávky. Troufl by sis tenhle výkon ještě zopakovat?
Určitě ne. Bylo to již tehdy silně vysilující. A dnes? Jsem o šestnáct let starší a jistě bych cítil intenzivněji jakoukoliv drobnost či kolizi na jevišti. Dvakrát do jedné řeky nevstoupíš.
Jak se podle tebe za ta léta existence Kamelotu změnil v tuzemsku žánr folk a country?
Je o něco techničtější, ale podstata žánru se v běhu let nemění. U publika stále vítězí písně s jasným poselstvím a vždy budou nejúspěšnější kapely či písničkáři, jejichž písně dávají lidem naději, lásku a víru. Kdysi na Portě Kamelot zaškatulkovali mezi folk a country, ale my nic takového nejsme. Nám jde hlavně o písničku jako takovou
Před časem jsi strávil rok v Kanadě. Na jak dlouho a čím tě ten pobyt ovlivnil?
Nebyl to zas až tak zásadně stimulující pobyt. Spíše prozření, že všude je chleba skutečně o dvou kůrkách.
Podle mých informací Ochranný svaz autorský (OSA) registruje přibližně čtyři stovky tvých skladeb. Jak ty osobně koukáš na úlohu OSA pro muzikanty?
OSA je ochránce mých autorských práv. Ochraňuje mé děti (písně) a dává mi jistotu v tom, že svět je ještě v pořádku. Myslím, že totéž cítí většina OSA zastupovaných a svéprávných kumštýřů. S OSA na věčné časy a nikdy jinak!