Brusel zažije 18. prosince největší zemědělský protest od devadesátých let, kdy ve městě hořely odpadky a tekla močůvka. I letos se budou tamní ulice otřásat pod koly stovek traktorů a tisíců zemědělců ze všech států Evropské unie včetně Česka. Farmáři tak dají jasně najevo svůj nesouhlas s postupnou likvidací výroby kvalitních potravin v Evropě, kterou má podle nich přinést plánovaná reforma Společné zemědělské politiky EU po roce 2027 a návrh víceletého finančního rámce EU na příští období. Proti záměrům Evropské komise přijede přímo do Bruselu protestovat také přibližně 150 až 200 zemědělců z Česka a Slovenska.
„Zemědělské organizace z celé Evropy, včetně těch českých, dlouhodobě upozorňují, že tato reforma povede k postupnému útlumu produkce kvalitních potravin v Evropě. Zemědělci své výhrady vyjádřili protesty 27. února po celé republice a na česko-slovenské hranici u Hodonína a Holíče, 16. července v Bruselu a 21. října ve Štrasburku. Přesto úředníci v Bruselu pokračovali v přípravách kroků, které podle nás výrazně ztíží práci celého odvětví. Kde končí dialog, začíná boj. Chceme dát bruselským institucím jasně najevo, že jsme připraveni postavit se za své zájmy. Žádáme jen spravedlivé podmínky pro výrobu potravin a stabilní podnikatelské prostředí,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který je zároveň viceprezidentem nadnárodní organizace COPA, hlavního organizátora protestů.
„Evropské zemědělství stojí na rozcestí. Odmítáme snížení reálné hodnoty rozpočtu na SZP na polovinu. Každopádně ale musíme příští sedmiletku využít k tomu, abychom se postupně zbavili závislosti na dotacích a dokázali se uživit prodejem toho, co vyprodukujeme. K tomu ovšem Evropa potřebuje férové podmínky, stabilitu a realistické požadavky, ne další škrty doprovázené nákladnými regulacemi. Stejně vážná je hrozba, že se společná politika rozpadne na souboj národních rozpočtů. Pokud projde návrh umožnit stoprocentní kofinancování podpor z národních zdrojů, zvýhodní to státy s největší ekonomickou silou a z českých zemědělců udělá poražené ještě před startem. Do Bruselu proto jedeme říct jasně: pokud má Evropa zůstat soběstačná, nesmí opustit princip skutečně společné zemědělské politiky ani princip férových podmínek pro všechny,“ řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Prezident Agrární komory ČR a předseda Zemědělského svazu ČR povedou v Bruselu českou skupinu přibližně stovky zemědělců, kteří přicestují auty, autobusy nebo přiletí letadlem. Ponesou české vlajky a transparenty s anglickými hesly jako Neberte nám budoucnost!, My vás živíme! Respektujte nás! nebo Férový rozpočet pro férové zemědělství. Společně se zemědělci z dalších evropských zemí, kterých má být podle organizátorů až deset tisíc, se sejdou 18. prosince před polednem v ulici Boulevard du Jardin botanique – Kruidtuinlaan. Odtud v poledne vyrazí protestní průvod, který povede centrem města k Evropskému parlamentu, kde má akce skončit kolem 16. hodiny.
Regulace jako za socialismu?
Zemědělcům vadí, že Evropská komise navrhuje snížení výdajů na zemědělství v období 2028 až 2034 o pětinu, což po započtení inflace odpovídá až 50procentnímu poklesu oproti současnosti. Požadavky na zemědělské hospodaření, které jsou už dnes přísnější než kdekoliv jinde na světě, však mají zůstat beze změny. Navíc mají být peníze určené na kompenzace environmentálních opatření a dalších podmínek sloučeny do jednoho velkého fondu společného pro více oborů. V praxi by tak zemědělec, který potřebuje pořídit traktor, soutěžil například s dotováním nové cyklostezky nebo rozhledny. Tím by zároveň skončil dosavadní dvoupilířový systém, jenž rozděloval finance pro agrární sektor na investice a přímé platby vázané na počet hektarů nebo hospodářských zvířat.
„Přijde mi nefér, že mě někdo chce trestat za to, že jsem od revoluce více než třicet let budoval podnik, a dnes hospodařím na 750 hektarech. Takové nastavení zemědělské politiky je pro mě zcela nepřijatelné. Druhou věcí jsou finance. Dostáváme stále méně, ale nikdo neřekl, že se zároveň sníží nebo zruší nároky kladené na zemědělce. Nemohou nás regulovat takovýmto nepřijatelným, až bych řekl socialistickým, způsobem. My skutečně soutěžíme s kolegy v jiných částech světa, kteří mají úplně jiné podmínky,“ vysvětlil Ivo Kasal z rodinného podniku K-AGRO Mikulovice na Jesenicku důvody, proč se protestu v Bruselu osobně zúčastní.
Zemědělci kritizují také obchodní dohody, jež otevírají evropský trh levným a méně kvalitním potravinám ze zemí, kde neplatí tak přísné standardy hospodaření jako v EU. Příkladem je dohoda mezi Evropskou unií a jihoamerickým sdružením Mercosur, označovaná jako „krávy za auta“. Za exportní výhody pro automobilový průmysl obětuje evropské producenty cukru, hovězího či drůbežího masa a dalších komodit, jejichž dovoz z Jižní Ameriky se má usnadnit. Právě v den protestu zasedá Rada EU a dva dny poté má předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová odletět jednat o dohodě EU–Mercosur, kde by mohla vystoupit už s novým mandátem.
„Nedávno jsme proti dohodě EU–Mercosur protestovali a tehdy jsme jasně řekli, že pokud se zemědělská politika nezmění, budou následovat další protesty. EU však naopak přitvrdila a snaží se tuto pro nás škodlivou dohodu prosadit. Poškozují nás i dovozy méně kvalitních potravin z Ukrajiny. Evropská unie omezuje naše hospodaření a nutí nás snižovat výrobu. Přitom my jako hospodáři, pro které je půda hlavním výrobním prostředkem, chceme jednoduše orat, sít a sklízet. Nechceme tu jen běhat se sekačkami na trávu. Jsme zemědělci a chceme vyrábět potraviny. Místo toho do Evropy vpouštíme nekontrolované dovozy, zatímco sobě samotným podmínky pro výrobu zpřísňujeme,“ doplnil Petr Holub, který strávil přes 40 let v zemědělství v Pošumaví a nyní je předsedou Agrární komory okresu Prachatice.
Na těchto požadavcích vůči Evropské komisi se nedávno shodly zemědělské nevládní organizace Visegrádské skupiny. Agrární komora ČR, Slovenská zemědělská a potravinářská komora, polská Národní rada zemědělských komor a maďarská Národní agrární komora je shrnuly ve společné Tatranské výzvě, která vznikla na začátku prosince po jednání na Slovensku. Tyto organizace rovněž podporují protestní akci v Bruselu 18. prosince. Podle organizátorů z COPA-COGECA ji podporuje více než 40 organizací ze všech 27 členských států EU, což se v historii ještě nestalo.
Kontakty pro média:
Agrární komora České republiky
tisková mluvčí Barbora Pánková
[email protected], [email protected]
tel.: 721 306 431
Agrární komora České republiky sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují 1,4 milionu hektarů zemědělské půdy. AK ČR má zhruba tři tisíce členů, což zahrnuje kolem osmi set soukromě hospodařících rolníků, a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR. Je také součástí mezinárodních organizací COPA-COGECA, ELO a Farm Europe a účastní se pravidelných jednání zemědělských nevládních organizací Visegrádské skupiny.
Zemědělský svaz České republiky
vedoucí vnějších vztahů a tiskový mluvčí Michal Procházka
tel.: 734 865 377
Zemědělský svaz České republiky je největší zaměstnavatelskou organizací v zemědělství. Členové ZS ČR hospodaří téměř na 1/3 užívané zemědělské půdy a zaměstnávají přes 42 % všech pracovníků v zemědělství. Svaz je člen Konfederace zaměstnavatelských podnikatelských svazů a zastupuje zemědělce v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě). Svaz také zastupuje zemědělce a zemědělská družstva v evropské organizaci COPA/COGECA. Prostřednictvím svého členství v Družstevní Asociaci ČR se také podílí na činnosti Mezinárodního družstevního svazu v evropském regionu – Družstva Evropa.