Za prvních deset měsíců letošního roku eviduje Policie ČR 1 493 případů úmyslné nebo nedbalostní legalizace výnosů z trestné činnosti. V souvislosti s takzvaným „praním špinavých peněz“ je podle Nejvyššího státního zastupitelství stíháno 831 osob. Česká bankovní asociace (ČBA) a Policie ČR varují, že i legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti je trestná.
Od začátku roku do konce listopadu čelilo podle Nejvyššího státního zastupitelství trestnímu stíhání nebo zkrácenému přípravnému řízení za legalizaci výnosů z trestné činnosti celkem 520 osob, dalších 311 potom za nedbalostní formu tohoto trestného činu, tedy celkem 831. Soudy potrestaly 330 osob za úmyslný delikt a 167 za nedbalostní. Za stejné období v loňském roce bylo stíháno celkem 695 osob, z toho 311 za nedbalostní formu. Soudy pak potrestaly 274 osob za úmyslný delikt a 102 osob za nedbalostní.
„Z praxe vidíme, že řada lidí si stále neuvědomuje, že i zdánlivě nevinná pomoc s převodem nebo přijetím peněz může být trestným činem. Právě proto považujeme za klíčové dlouhodobě posilovat finanční a digitální gramotnost a vysvětlovat veřejnosti konkrétní rizika, se kterými se mohou setkat,“ říká Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa.
V předvánočním období dochází ve větší míře k náboru takzvaných „bílých koní“, tedy lidí, kteří se ať už vědomě či nevědomě podílejí na „praní špinavých peněz“. Jde o osoby, které poskytnou svůj bankovní účet, osobní identitu nebo přístup k finančním službám pro transfery peněz pocházejících z podvodů či jiných nelegálních aktivit. Tato činnost zahrnuje nejen převody peněžních prostředků, ale i založení účtů, sdílení přístupů k internetovému bankovnictví, převzetí hotovosti nebo dokonce formální vystupování jako jednatel společnosti. I když se na první pohled může zdát, že jde pouze o „výpomoc“ či snadný přivýdělek, takové jednání představuje legalizaci výnosů z trestných činů a hrozí za něj až pět let vězení.
„U každé takové nabídky snadného zisku je namístě být nanejvýš obezřetní a ověřit si všechny informace. Jinak hrozí, že svěříme svůj osud do rukou anonymního zločinu,“ uvedla Lenka Bradáčová, nejvyšší státní zástupkyně.
Své potenciální oběti kontaktují prostřednictvím sociálních sítí, e-mailů, chatovacích aplikací, falešných pracovních portálů a online inzerce. Nejčastěji cílí na mladé lidi, studenty, nově příchozí cizince do ČR, ekonomicky znevýhodněné jednotlivce nebo ty, kteří hledají krátkodobou brigádu.
Mezi typické znaky, že se vás někdo snaží využít k „praní špinavých peněz“ patří: