„Janovský mokřad, chráněný od roku 2021, vznikl díky přirozené činnosti bobrů a vytvořil rozlehlý mokřadní ekosystém. Tento prostor je domovem vzácných ptáků, obojživelníků, plazů i mnoha bezobratlých živočichů. A protože představuje důležitý kout přírody v blízkosti dálnice D5, je potřeba ho chránit,“ uvedl radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Petr Fišer.
Součástí prací byla výstavba nové štěrkopískové cesty, která nahradila původní podmáčenou stezku. Díky drenáži pod cestou je nyní zajištěn odvod přebytečné vody do potoka, což pomáhá stabilizovat vodní režim v celé lokalitě. „Stezka je přizpůsobena jak pro návštěvníky, tak pro správce, kteří se starají o zdejší zvířata a údržbu pastvin,“ upozornila Lucie Hájková vedoucí oddělení projektových realizací.
Nově vyhloubená mělká tůň odvádí vodu z podloží a zároveň vytváří jedinou osluněnou vodní plochu v této části rezervace. Už krátce po dokončení se naplnila vodou a začal se zde rozvíjet život světlomilných rostlin, bezobratlých a obojživelníků. Postupně se očekává i návrat vodních ptáků, kteří v oblasti hnízdili v minulosti.
„
V rámci naší strategie udržitelnosti, která staví na odpovědném podnikání a podpoře komunit, je pro nás důležité být spolehlivým partnerem v oblasti, ve které podnikáme. Projekt Zdravá krajina nám dává možnost konkrétně pomoci a chránit přírodu, podporovat biodiverzitu a zlepšovat kvalitu života v Plzeňském regionu. Tyto kroky mají pozitivní dopad na kvalitu života nejen místních obyvatel, ale i širší veřejnosti. Projekt Vybudování tůně a stezky v PR Janovský mokřad jsme si vybrali proto, že navazuje na naše aktivity v lokalitě Nýřany a Úherce, kde naše plánované stavební záměry pozitivně formují krajinu. Když se objevila možnost podpořit tento projekt přímo v místě, kde působíme, rádi jsme se zapojili,“ vyjádřila se
za společnost Lidl Česká republika tisková mluvčí Iveta Barabášová.
Janovský mokřad vznikl přirozenou cestou v místech, kde se kdysi rozkládal Janovský rybník, který byl v 19. století zrušen kvůli poddolování. Po výstavbě dálnice D5 se území oddělilo od okolní krajiny, a díky zvýšení hladiny podzemních vod i činnosti bobrů se zde začal utvářet rozsáhlý mokřadní ekosystém s otevřenými vodními plochami i suchými rákosinami.
Po vyhlášení rezervace zde vznikly tři pastevní areály, kde nyní exmoorští poníci a pratuři pomáhají přirozeným způsobem udržovat pestrou krajinnou mozaiku. „Jejich pastva omezuje šíření invazní třtiny křovištní a podporuje růst rozmanitějších lučních bylin. Nová stezka zároveň zajišťuje lepší obslužnost i pro péči o zvířata, která se v lokalitě volně pohybují,“ uzavřel Petr Fišer.