Předseda Svobodných a nově zvolený poslanec Libor Vondráček se v diskusním pořadu České televize Máte slovo střetl s ekonomickými experty a zástupci předchozí vlády v ostré debatě o plánech nastupující vládní koalice. Jednatřicetiletý právník specializující se na ústavní a unijní právo obhajoval kontroverzní kroky budoucí vlády – od zrušení plánovaného zvýšení odvodů OSVČ až po zavedení elektronické evidence tržeb.
Hlavní témata debaty
Zrušení zvýšení odvodů živnostníků
Vondráček ostře kritizoval plánované zvýšení minimálních odvodů OSVČ z 35 na 40 procent, které mělo platit od roku 2026. Argumentoval, že živnostníci nečerpají benefity srovnatelné se zaměstnanci – nemají placenou dovolenou, nemocenskou ani jistotu zaměstnání, a proto nemohou mít stejné odvody. „V momentě, kdy podstupují podnikatelské riziko, zkrátka není možné, aby měli zcela srovnatelné odvody,“ vysvětloval Vondráček.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) připustil, že zvýšení odvodů bylo kompromisem v konsolidačním balíčku, který měl snížit deficit veřejných financí z 5 na 2 procenta. Upozornil však, že změna měla i sociální rozměr – živnostníci platící minimální odvody často končili s minimálními důchody a následně žádali o další sociální dávky.
Ekonom Kovanda o Lafferově křivce
Do debaty výrazně zasáhl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který Vondráčka podpořil ekonomickou teorií. „Mám známou kadeřnici a ta teďka, když jí tady zvyšují ty odvody, tak říká, já už to prostě zabalím, nebudu oficiálně danit a přejdu kompletně do šedé zóny,“ ilustroval Kovanda praktické důsledky zvyšování odvodů. Odkazoval na Lafferovu křivku – ekonomickou teorii, podle které příliš vysoké daně paradoxně snižují daňové výnosy, protože podnikatelé přecházejí do šedé ekonomiky.
Vondráček navázal slibem, že snížení daňové zátěže povede k nastartování ekonomiky a nakonec přinese vyšší příjmy do státního rozpočtu. Konkrétně slíbil zrušit povinnost platit poplatky za OZE (obnovitelné zdroje energie), zastavit ETS 2 (evropský systém obchodování s emisemi pro budovy a dopravu) a snížit daň z příjmu právnických osob z 21 na 19 procent.
Otázka financování – kde vzít peníze?
Právě financování slibů se stalo neuralgickým bodem debaty. Moderátorka Michaela Jílková i ekonom Jakub Kuneš z Liberálního institutu opakovaně kladli otázku, kde nová vláda vezme stovky miliard korun na své sliby. Vondráček odpovídal odkazem na úspory v obraně, ukončení podpory Ukrajiny a právě na vyšší daňové výnosy díky nižším sazbám.
„Tahle vláda udělala 1200 miliard sekeru,“ kontroval Vondráček kritice zadlužení. Slíbil, že nová vláda dodá chybějících 37 miliard korun na infrastrukturu – silnice a mosty – právě z těchto úspor.
Jan Skopeček varoval, že kombinace snižování daní a zvyšování výdajů povede k prohloubení deficitu a roztočení inflace, která je „skrytou daní“. Kovanda však oponoval, že právě zastavení růstu odvodů je protiinflační krok, protože daně inflaci naopak roztáčejí.
Kontroverzní téma podpory Ukrajiny
Vondráček vzbudil napětí zmínkou o 252 miliardách korun na podporu Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků. Kritizoval případy zneužívání sociálních dávek a citoval polici, která odhalila odvoz 80 milionů korun na Ukrajinu. Skopeček však Ukrajince bránil: „Oni tady také ti Ukrajinci ve velké míře pracují, vydělávají a platí daně a často pracují v pozicích, ve kterých už Češi pracovat nechtějí“.
Vondráček trval na tom, že podpora by měla skončit: „My říkáme, že do budoucna už by to mělo skončit, že ty tři roky válečného konfliktu bylo poměrně dost“.
Závěr
Libor Vondráček v debatě předvedl směs libertariánské ekonomické filozofie a pragmatického koaličního vyjednávání. S podporou ekonoma Kovandy hájil vizi nižších daní vedoucích k vyšším výnosům, zatímco čelil oprávněným dotazům na konkrétní financování slibů. Jeho výkon ukázal, jak obtížné bude pro malou stranu v koalici prosazovat své ideály a zároveň obhajovat kompromisy. Diváci mohli sledovat mladého politika, který se teprve učí vládní odpovědnosti – za čtyři roky ukáže čas, zda jeho ekonomické vize obstojí ve skutečnosti.