Od kabaretu k betonu. Tři studentky z podnikatelské fakulty stojí za designovým nábytkem a doplňky

Klára Sasínová, Milena Moudrá a Kateřina Pekárková se sešly při studiu na Fakultě podnikatelské VUT, kde v rámci převádění teorie do praxe dostaly za úkol vytvořit buď fiktivní, nebo reálný podnik. „Dlouho jsme si dělaly průzkum trhu a zjišťovaly, o co by byl zájem, co by nás bavilo a co by bylo udržitelné i do budoucna,” popisuje Klára Sasínová.

Nakonec přiklonily k betonu. „Všechny nás baví design a vizuální věci. Proto jsme hledaly něco expresivního. Napadly nás i takové věci jako vlastní kabaret s tanečnicemi. Nakonec ale přišel nápad na betonové doplňky,” vysvětluje Sasínová.

Ani jedna ze studentek ale neměla žádné praktické zkušenosti s prací s betonem nebo výrobou věcí z něj. „V tom nám velmi pomohli vyučující. Propojili nás s profesorem Pěnčíkem. Ten nám dal prostor ve své hodině, abychom studentům mohly Betoniq představit a daly jim možnost se do projektu zapojit. Ozvalo se nám několik lidí, ze kterých jsme nakonec vybraly jednoho studenta. Ten nám pak pomáhal vyvinout směs přímo pro naše potřeby,” říká Kateřina Pekárková.

Za samotnou výrobu dekorací je zodpovědná především Kateřina Pekárková. Ta připouští, že začátky byly hlavně metodou pokus omyl. „Výrobky vznikaly doslova v mé kuchyni. Měla jsem misku, beton, lžíci a zkoušela, co bude fungovat. Protože jsme ze začátku ten materiál tak dobře neznaly, skoro pokaždé se objevilo něco, co nás překvapilo,” vzpomíná s úsměvem.

Za rok fungování ale nasbíraly zakladatelky Betoniqu už dostatek zkušeností, a tak si troufly na větší věci. „Dekorace už ustoupily naší nábytkové řadě, kterou nám pomáhá vyrábět externí dílna. Jedná se o dřevěné konstrukce, které jsou potažené mikrobetonem. Protože jde o odlehčený beton, nábytek moc neváží, ale zároveň vypadá jako by byl celý odlitý z betonu,” přibližuje Milena Moudrá s tím, že po stolcích a taburetech by se rády pustily například i do velkých stolů.

Spolu s nábytkem vznikly i jeho 3D modely, které by zakladatelky chtěly nabídnout architektům a interiérovým designerům. Tak, aby mohly být využity rovnou v návrzích nových prostor.

Všechny tři studentky se shodují, že ačkoliv využívají při podnikání znalosti ze školy, na realitu se ve školních lavicích připravit zcela nedá. „Určitě nás hodně věcí překvapilo. Přece jen se ve škole učí o podnikání spíše obecně a každý směr má pak svá specifika. Na začátku jsme třeba vůbec nepřemýšlely nad takovými věcmi, jako je škálovatelnost. Takže jsme si to hned ze startu udělaly těžší. A kolikrát už nás napadlo, že jsme si mohly vybrat něco jednoduššího. Ale zase se tím hodně učíme. Navíc v Betoniq vidíme potenciál pro růst, takže jsme nakonec rády, jak to dopadlo,” říká Milena Moudrá

Podstatný je pro nás rozvoj studentů, říká garant programu

Proděkan pro strategii a rozvoj FP VUT a garant programu Robert Zich pak potvrzuje, že právě možnost učit se v praxi je jedním z hlavních pilířů Entrepreneurship and Small Business Development. „Jedním z důvodů, proč program vznikl, byl záměr nabídnout zájemcům možnost rozvoje ve studiu založeném na podnikavosti, praxi a týmové spolupráci. Zaměření na rozvoj podnikatelských kompetencí nabízí totiž obrovský prostor pro vznik nápadů a jejich realizaci a prostředí týmové práce rozvíjí manažerské dovednosti. Podstatné je to, že jde o nápady studentů, jejich rozvoj a rozvoj jejich firem,” přibližuje Zich a dodává, že od založení programu vzniklo už téměř deset studentských firem, které neskončily s promocí zakladatelů, ale dnes již absolventi v nich pokračují dál. „Zajímavou firmou je například Adventure Venture s.r.o., která rozvíjí značku Svahy. Stojí za ní dva absolventi programu, kteří v rámci programu začínali se značkou Flipky. V aktuálním třetím ročníku vznikl projekt, který je v tuto chvíli již transformován do firmy Sportera Team, s.r.o.. U této firmy je v procesu získání označení Startup VUT. V současném druhém ročníku je pak několik projektů, které mají velký potenciál,” vyjmenovává Robert Zich s tím, že jde jak o služby, tak o výrobu. Podle něj ale nejde tolik o to, zda z nápadu bude jednou úspěšné podnikání. „Zásadní je pro nás to, že si studenti mohou prakticky vyzkoušet své podnikatelské dovednosti už při studiu. A to klidně i na malých projektech. Podstatný je totiž osobní rozvoj studentů. Potom je už jen na nich, jak daleko se rozhodnou s projektem dostat,” uzavírá Robert Zich.

(zeh)