V návrhu evropského rozpočtu na roky 2028–2034 chybí prostředky na ochranu přírody, upozornil na Radě pro životní prostředí ministr Hladík

„Se zacílením financování EU na nové priority, jako je obrana a konkurenceschopnost, nemůžeme zároveň ohrozit schopnost dosáhnout cílů v oblasti životního prostředí, zejména ochrany biodiverzity a obnovy přírody. Návrh příštího víceletého finančního rámce počítá se zrušením samostatného programu LIFE, který byl jediným programem zaměřeným výhradně na oblast životního prostředí. Program by měly částečně nahradit jiné fondy, jako je Evropský fond konkurenceschopnosti či tzv. EU Facility. Některé aktivity, jako je ochrana biodiverzity a obnova přírody, ale v těchto návrzích zahrnuty nejsou. Přitom EU nedávno přijala závazky v rámci Nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law), které cílí na obnovu ekosystémů, zlepšení krajiny i řek a podobně. Proto důrazně apeluji na zajištění adekvátního financování těchto priorit, včetně jeho jasného ukotvení a návaznosti na dosavadní program LIFE,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Náš bod zvedl na Radě velký zájem a jsem rád, že tuto naši iniciativu podpořilo dalších 16 členských států,” doplňuje ministr.

Evropská komise v červenci zveřejnila návrh tzv. víceletého finančního rámce na roky 2028–2034, který obsahuje zásadní změny ve struktuře rozpočtu dotýkající se řady politik, včetně životního prostředí.

Ochrana biodiverzity a obnova přírody dlouhodobě představují velmi efektivní investice, které pomáhají snižovat také přímé hospodářské ztráty v důsledku klimatické změny. Zároveň byly nedávno přijaty ambiciózní závazky jako například nařízení o obnově přírody, které cílí na obnovu biologicky rozmanitých a odolných ekosystémů, zlepšení stavu krajiny i prostředí sídel a tím i na zmírňování změny klimatu.

EK vyslyšela požadavky ČR a dalších 18 států EU na zamezení dopadů systému EU ETS2
Komisař pro klima Wopke Hoekstra v úterý na zasedání Rady ministrů životního prostředí v Lucemburku představil očekávaný návrh opatření, která mají stabilizovat cenu emisní povolenky v systému EU ETS 2 a zabránit tak dopadům na domácnosti i firmy. „Je to pro Českou republiku úspěch. Evropská komise vyslyšela náš požadavek na úpravu systému EU ETS2 a představila konkrétní návrh změny legislativy, který vychází přesně z našich požadavků. Díky tomu bude možné stabilizovat cenu povolenky a účinně předcházet jejím výkyvům. Emisní povolenky tak neohrozí naše domácnosti, ani drobné živnostníky, či podnikatele. Nyní budeme usilovat o to, aby se návrh schválil ještě do konce roku,“ uvádí ministr Petr Hladík.
Nesouhlas s koncem aut se spalovacími motory v roce 2035
Francie a Španělsko na Radě pro životní prostředí apelovaly na zachování cíle 100% snížení emisí CO₂ pro nová osobní a lehká užitková vozidla v roce 2035 a zavedení zákazu aut se spalovacím motorem v roce 2035. Česká republika s tímto návrhem nesouhlasí a iniciativu nepodpořila. Naopak Česko dlouhodobě vyzývá k revizi emisních limitů s důrazem na technologickou neutralitu, větší podporu alternativních paliv a požaduje přehodnocení klimatických cílů s ohledem na reálné možnosti výrobců, dostupnost surovin a konkurenceschopnost průmyslu.

Klimatické závazky pro Pařížskou dohodu a ochrana vody
Ministryně a ministři životního prostředí zemí EU se na zasedání Rady dohodli na tom, že nový příspěvek ke snižování emisí v rámci Pařížské dohody, který má být předložen na konferenci OSN o změně klimatu COP30 v brazilském Belému, připraví až po jednání říjnové Evropské rady. Konkrétní výše bude schválena na mimořádné Radě pro životní prostředí počátkem listopadu.

Rada projednala a jednomyslně schválila závěry k Evropské strategii pro vodohospodářskou odolnost. Ta má zajistit dostatek čisté vody, obnovu vodních ekosystémů a vnímat vodu jako strategickou prioritu propojující environmentální, ekonomické a bezpečnostní otázky.

Diskutovalo se také o Evropském paktu pro oceány, který řeší dopady změny klimatu, úbytek biodiverzity, znečištění, bezpečnostní hrozby a nelegální rybolov. Česko chce pomáhat zvyšováním kvality vod v řekách, což má přeshraniční dopad na oceány.

Zaznělo i varování před ekologickými riziky spojenými s ruskou stínovou flotilou v Baltském moři. Ta kvůli obcházení sankcí provozuje nevyhovující lodě s hrozbou úniků ropy či chemikálií. Česko podporuje, aby se problém řešil na mezinárodní úrovni (OSN, Mezinárodní námořní organizace).