Před Generálním štábem Armády ČR je od 14. října do 28. listopadu k vidění nová výstava České stopy v koaličních válkách 1792-1815, která přibližuje dobu revolučních a napoleonských válek. Autorem je vedoucí Oddělení vojenských knihoven VHÚ Praha Zdeněk Munzar.
Proč by si podle vás měl běžný návštěvník, který o napoleonských válkách nic neví, tuhle výstavu přijít prohlédnout?
Právě proto. Výstava je koncipována jako přehledová a kontextová a představuje stručně celou epochu návštěvníkovi, který o ní nic neví.
Proč se věnujete právě napoleonským válkám? V čem jsou pro české země zajímavé?
Napoleonské války jsou pro naše země zajímavé jednak tím, že některé významné bitvy proběhly na našem území, jednak skutečností, že v rakouské armádě bojovalo velké množství vojáků a důstojníků z českých zemí. Lze konstatovat, že mezi polovinou 18. a polovinou 19. století byl český živel v armádě monarchie zastoupen nadstandardně a důstojníci z našich zemí tyto ozbrojené síly do značné míry formovali.
Kdo byli vojáci a důstojníci z českých zemí v napoleonských válkách? Máme mezi nimi nějaké zajímavé osobnosti?
Zajímavých osobností je celá řada, na každém panelu nalezne návštěvník nějakou osobnost z našich zemí, nebo alespoň českou stopu (např. František Josef hrabě Kinský či Jan Nepomuk Karel Josef hrabě Kolowrat-Krakovský).
Na co jste při přípravě výstavy narazili nejzajímavějšího, co jste třeba sami dřív nevěděli?
Myslím, že zaujmou příklady vojáků z českých zemí v dalších armádách koaličních válek. Je to do značné míry opomíjené téma. Ze zajímavostí například, jak je spojeno jméno rodu Valdštejnů s britskými jednotkami v Západních Indiích, tedy na Haiti a Santo Domingu?
Jak se liší výstava od školního výkladu dějepisu? Čím může překvapit i ty, kdo si myslí, že už o Napoleonovi všechno vědí?
Školní pojetí koaličních válek nepracuje dostatečně s českou stopou. Oblíbeným příkladem je bitva u Lipska. Hlavním velitelem všech koaličních armád byl maršál Schwarzenberg (český šlechtic – myšleno z českých zemí), jeho NGŠ Josef Václav Radecký (český šlechtic). Hlavní spojenecká armáda nazývaná "česká" složená z rakouských a ruských jednotek měla dvě divize předvoje - velitelé Ferdinand Bubna z Litic (český šlechtic) a Mořic kníže Liechtenstein (český šlechtic), 4 armádní sbory - velitelé 1. sbor Colloredo-Mansfeld (český šlechtic), 2. sbor Mervelt, po jeho zranění od 2. dne bitvy Alois kníže Liechtenstein (český šlechtic), 3. sbor Gyulay, 4.sbor Jan z Klenové a Janovic (český šlechtic) a záložní kyrysnický sbor - velitel Nostic-Rieneck (český šlechtic).
Proč by si podle vás měl někdo dnes najít čas a přijít na výstavu o událostech starých více než 200 let?
Protože se jedná o fascinující období našich dějin, kdy se měnily hranice evropských států a jejich vladaři asi častěji než v jiných dobách. Zároveň jde o období, kdy se proměňuje celá společnost, odchází starý režim, vznikají moderní demokratické principy (byť v krvavých porodních bolestech revoluce), občanská společnost, ale také se rodí moderní nacionalismus.