Informace z jednání Komoditní rady pro brambory při AK ČR 22. 9. 2026

Předseda Komoditní rady pro brambory Josef Králíček v úvodu informoval o aktuální situaci v sektoru a činnosti Českého bramborářského svazu (ČBS), který má v současnosti 94 členů a zastupuje přibližně 60–65 % produkčních a množitelských ploch brambor v ČR. Podle srpnového odhadu ČSÚ by měla celková produkce brambor dosáhnout přibližně 544 tis. tun při průměrném výnosu 23,12 t/ha, což představuje meziroční pokles přibližně o 26 %. ČBS odhaduje reálný propad produkce zhruba na 20–25 %. Hlavní příčinou byly zejména vysoké teploty a sucho v červenci a srpnu, které poškodily porosty v řadě oblastí.

Soběstačnost České republiky v konzumních bramborách se nadále pohybuje kolem
75 %, a proto je část domácí spotřeby nutné pokrývat dovozem. Do konce července bylo dovezeno přibližně 125 tis. tun konzumních brambor, zatímco vývoz činil kolem 16 tis. tun. ČBS zároveň pokračuje v prosazování dlouhodobých priorit sektoru, zejména zvýšení domácí produkce, podpory závlah, zachování podpory škrobárenských brambor a opětovného zařazení konzumních brambor mezi citlivé komodity v nové SZP. Pokračuje také režim jakosti Q CZ, do kterého je zapojeno 158 subjektů.

Prezident AK ČR Jan Doležal následně shrnul aktuální dění na evropské úrovni a jednání o budoucí Společné zemědělské politice a víceletém finančním rámci EU. Zdůraznil potřebu zachovat odpovídající objem prostředků pro zemědělství a upozornil na připravované změny v oblasti přímých plateb, jejich degresivity a zastropování. AK ČR zároveň prosazuje zařazení konzumních brambor mezi podporované citlivé komodity. Informoval také o připravované mimořádné pomoci zemědělcům postiženým suchem a růstem vstupních nákladů.

Daniel Froněk z Ministerstva zemědělství upozornil, že dopady letošního sucha se stále vyhodnocují a situaci zatím nelze považovat za uzavřenou. Současně upozornil na náročnost přípravy nové SZP, zejména s ohledem na nutnost upravit informační systémy platební agentury v poměrně krátkém časovém období.

Robert Zavadil ze SZIF představil aktuální informace k organizacím producentů a připravovaným mimořádným podporám. Pro rok 2026 jsou operační programy šesti organizací producentů navrženy v objemu přibližně 52,8 mil. Kč. Připravuje se také mimořádná podpora související s růstem nákladů na paliva a další národní podpora zaměřená na kompenzaci zvýšených nákladů zemědělské prvovýroby.

K průběhu letošní sklizně se vyjádřil místopředseda ČBS Vlastimil Rasocha. Dopady sucha se podle něj v jednotlivých evropských zemích a regionech výrazně liší. Nejvíce byly zasaženy pozdní sklizně a oblasti bez možnosti závlahy, zatímco rané odrůdy a zavlažované porosty jsou na tom lépe. Významným rizikem může být skladovatelnost letošní produkce, kterou negativně ovlivnily vysoké teploty během vegetace. Vzhledem k nižší produkci v některých oblastech může být na jaře 2027 obtížnější zajistit dostatek kvalitních konzumních brambor.

Na nízké výnosy upozornil také místopředseda ČBS Jiří Kreuz. Hlízy jsou v některých případech výrazně menší, což komplikuje jejich uplatnění u odběratelů požadujících určitou minimální velikost. Současně upozornil na nejistotu ohledně skladovatelnosti letošní produkce a zdůraznil potřebu rychlé pomoci pěstitelům.

Místopředseda ČBS Ivica Punčikar informoval o situaci ve škrobárenském sektoru. Evropský trh se stále vyrovnává s přebytkem škrobu z předchozího období, nicméně kvůli nižší letošní produkci brambor se očekává snížení výroby, které by mohlo postupně přispět k obnovení rovnováhy. Situaci komplikují vysoké ceny energií a rostoucí konkurence ze třetích zemí. Letošní škrobárenská kampaň začala 17. srpna a k datu jednání bylo zpracováno množství odpovídající přibližně 1/3 produkčních ploch škrobárenských brambor.

Ředitel Škrobáren Pelhřimov, a.s. Josef Hadrava doplnil, že oba jejich provozy pracují bez významnějších výpadků a dosud bylo vykoupeno přibližně 24,5 tis. tun brambor. V některých oblastech jsou výnosové ztráty odhadovány na 30 %, místy až 50 %. Upozornil také na pokles škrobnatosti a zhoršující se konkurenceschopnost evropské produkce.

Jiří Šenekl z ÚKZÚZ následně informoval o aktuální fytosanitární situaci. Pozornost byla věnována zejména bakteriím rodu Ralstonia, které mohou způsobovat hnědou hnilobu bramboru, a souvisejícím karanténním opatřením. Dosavadní rozbory vzorků hlíz byly negativní. Diskutována byla rovněž pravidla pro dovoz konzumních brambor z Egypta a povinnost zachovat dohledatelnost jejich původu. V letošním roce byly zaznamenány tři případy výskytu Ralstonia solanacearum v souvislosti se závlahovou vodou, přičemž v dotčených lokalitách byla přijata příslušná opatření.

V závěru se členové komoditní rady krátce věnovali také možným dopadům dalšího prohlubování vztahů mezi Evropskou unií a Kanadou. Bylo konstatováno, že v oblasti vzájemného obchodu již platí dohoda CETA a případné další změny budou záviset na podobě budoucích dohod.