Kolik vody spotřebuje zoo nebo stadion? Jak umělá inteligence napodobí lidský hlas? A co mohou předměty nalezené v Borském parku prozradit o amerických vojácích? Na tyto i další otázky odpoví nový cyklus Věda naživo, který od října nabídne veřejnosti přednášky vědců a vědkyň ZČU.
Tři podvečery, tři různá témata a jeden společný jmenovatel: výzkum, který se dotýká světa kolem nás. Nový cyklus přednášek s názvem Věda na živo v Univerzitní knihovně je určený každému, kdo chce vědět, co se na ZČU zkoumá a proč je to důležité i mimo univerzitní laboratoře, učebny a výzkumná pracoviště. Vstup na přednášky je vždy zdarma.
„Věda se často odehrává na místech, kam se veřejnost běžně nedostane. Přitom její výsledky používáme každý den, někdy, aniž bychom o tom věděli. Chceme proto ukázat konkrétní lidi, jejich výzkum a hlavně to, kde se s ním můžeme potkat v běžném životě,“ řekl prorektor pro vnější vztahy ZČU Jan Váně.
První přednáška zavede posluchače přímo k něčemu tak obyčejnému, jako je voda tekoucí z kohoutku. V úterý 13. října od 17 hodin představí František Mach z Fakulty elektrotechnické technologii, která dokáže sledovat spotřebu vody a upozornit na neobvyklé změny. Jeho tým spolu se startupem nextdrop vyvinul malé zařízení, které už pomáhá sledovat spotřebu například ve Zoo Plzeň nebo na stadionu FC Viktoria Plzeň. Návštěvníci se během přednášky podívají na data ze skutečných provozů online.
Listopadová přednáška se přesune k tématu, které se v posledních letech dostalo z odborných laboratoří přímo do každodenního života. 3. listopadu od 17 hodin bude Jindřich Matoušek z Fakulty aplikovaných věd mluvit o klonování hlasu a umělé inteligenci. Počítače dnes dokážou převést text na řeč, která je k nerozeznání od lidského hlasu. Umějí také vytvořit věrnou kopii konkrétního člověka z relativně krátké nahrávky. Důkazem je i projekt Katel Gott navždy, který vznikl na FAV ZČU. Součástí přednášky budou také konkrétní zvukové ukázky.
V úterý 8. prosince pak archeologové Pavel Vařeka a Tomáš Pancíř vezmou svým výpravěním návštěvníky do Borského parku. Jejich výzkum pozůstatků 109. evakuační nemocnice americké armády, která v Plzni fungovala v roce 1945, ukazuje, že archeologie nemusí nutné znamenat jen jen tisíce let starou minulost. Sondy v parku odkryly například osobní předměty spojené s každodenním životem amerických vojáků a další stopy toho, co se na místě odehrávalo v průběhu posledních desetiletí.