Na Západočeské univerzitě v Plzni jednal indický velvyslanec s rektorem a vedením tří technických součástí. Tématem byly především možnosti, jak dostat spolupráci českých a indických univerzit od obecných dohod ke konkrétním projektům. Obě strany se shodly, že je potřeba změna vízové politiky ČR.
Už osm a půl roku pracuje Sunil Wilfred Dsouza v Plzni na výzkumu kvantových materiálů. Do výzkumného centra NTC Západočeské univerzity se dostal díky osobnímu kontaktu s Jánem Minárem, kterého znal ze svého doktorského studia v Drážďanech. Druhá indická výzkumnice, Yashasvi Mehra, je v plzeňském výzkumném centru necelé dva roky a dokončuje tam část svého doktorského výzkumu. Oba přitom ukazují, že cesta indických vědců na ZČU může fungovat. Současně ale upozorňují na důvod, proč je podobných příběhů zatím málo. Ne všichni jejich kolegové totiž dostanou povolení k pobytu.
Na NTC je momentálně 13 indických vědkyň a vědců. Sunil Wilfred Dsouza se věnuje materiálům, které by v budoucnu mohly pomoci najít nové způsoby zpracování informací s nižší energetickou náročností. „Jsem tu víceméně usazený. Děláme opravdu vysoce pokročilý výzkum a jsem se svým životem tady spokojený,“ řekl. V Plzni tak plánuje ještě nějakou dobu zůstat. To Yashasvi Mehra přišla do Plzně díky společnému doktorskému programu s francouzskou univerzitou. I ona hledá pod vedením profesora Minára způsob, jak najít nové materiály nejen pro technologie. „Vzpomeňte si, jak velké byly telefony a jaké mobily máme teď. Náš výzkum pomáhá hledat ten další krok,“ vysvětlila svou práci. Doktorát plánuje letos dokončit. Kam se vydá dál, zatím neví.
Právě podobné příběhy chce ZČU rozvíjet. V České republice přitom podle indického velvyslance studuje přibližně 2500 Indů, na ZČU jich ale v uplynulém akademickém roce bylo v celých studijních programech jen devět. Při návštěvě indického velvyslance na ZČU proto byla jedním z hlavních témat mobilita studentů a výzkumníků, a především překážky spojené s vízy. „Máme zájem o indické studenty, protože jsou chytří a talentovaní. Navíc řada z nich plánuje zůstat v ČR a posílit náš průmysl. Bohužel jejich přijetí ke studiu i do vědeckých týmů momentálně brzdí vízová politika,“ uvedl rektor ZČU Miroslav Lávička. Velvyslanec upozornil, že problém není jen v počtu víz, ale také v nepředvídatelnosti celého procesu. „Indičtí studenti jsou ochotni platit školné. Mohou si dovolit částku, kterou požadujete. Nejde o Spojené státy, kde platíte 100 tisíc dolarů za semestr. Ale chtějí transparentnost. Vědět, za jakých podmínek a za jakou dobu vízum dostanou,“ řekl a dodal, že je také potřeba, aby si univerzity vybudovaly systém, který bude vybírat ty nejlepší studenty z Indie.
Vedle mobility se jednání zaměřilo na konkrétní výzkumnou spolupráci. NTC spolupracuje například s indickými Indian Institutes of Technology právě v oblasti kvantových materiálů a senzorů. Odborné zaměření ZČU se v řadě oblastí překrývá s prioritami indického výzkumu – zejména v kvantových technologiích, polovodičích, pokročilých materiálech a energetice. „Tyto oblasti se dokonale překrývají s tím, o co se snaží také Indie, a věřím, že je tady mnoho průniků a míst, na kterých bychom mohli rozvíjet další spolupráci,“ uvedl ředitel NTC Petr Kavalíř. Spolupráce se ale otevírá i Fakultě elektrotechnické a Fakultě aplikovaných věd. Indický velvyslanec nabídl využití platformy INDRA, která propojuje indické výzkumníky a akademiky působící v Česku a hledá příležitosti pro spolupráci mezi českými a indickými institucemi.