Hana Smolová obdržela v sobotu během Dnů lidové architektury titul Mistra tradiční rukodělné výroby, kterou jí udělil Středočeský kraj za mimořádný přínos pro oblast tradiční lidové kultury v regionu. Věnuje se totiž karetkování, textilní technice tkaní na destičkách.
Technika tkaní na destičkách, známá také jako karetkování, patří k textilním řemeslům známým již od pravěku. Její existence je doložena zhruba od doby bronzové, velký rozmach zažila v doby železné. Karetkování se používalo k výrobě ozdobných i praktických tkanic z vlny, lnu, hedvábí či kovových nití a v průběhu staletí se vyvíjelo od jednoduchých pásků až po bohatě zdobené středověké výrobky s brokátováním a vytkávanými vzory. Technika přežila až do novověku, v 19. a na počátku 20. století nacházela uplatnění například při výrobě krojových opasků. Dnes přežívá díky zájmu o tradiční řemesla, historické rekonstrukce a kvalitní ruční tvorbu.
Odborná komise Hanu Smolovou ocenila jako řemeslnici s výjimečným odborným zázemím, která praktickou zručnost úspěšně propojuje s vědeckým studiem pramenů a experimentálním barvením. „Moc si vážím všech, kdo se i v době moderních technologií snaží zachovávat tradiční řemeslo. Zvlášť děkuji za to, že paní Hana předává své zkušenosti dál. Podporuje tak předávání tradic dalším generacím a další rozvoj tak krásného řemesla,“ zdůraznil radní Středočeského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václav Švenda. „Moc to pro mě znamená. Je to úžasný pocit, obrovské ohodnocení té práce a času, který jsem tomu věnovala,“ sdílela své pocity Hana Smolová, laureátka titulu.
Hana Smolová se věnuje textilní technice tkaní na destičkách už zhruba dvacet let, od doby svého studia na gymnáziu. Naučila se základy techniky, ručně si ušila několik historických kostýmů, začala jezdit na historické akce. „Od mala mám ráda historii, hlavně skrz romantické příběhy. Chtěla jsem se tomu věnovat víc, zkusit si ten život v minulosti a k tomu jsem potřebovala kostýmy. Tkaní mi umožňilo vyrobit jejich součásti. Pak jsem u toho už zůstala,“ uvedla Smolová. Po gymnáziu studovala archeologii pravěku a středověku na Univerzitě Karlově. Při rodičovské dovolené začala experimentovat s technikami méně známými a vytvářet si vlastní vzory. Vyzkoušela řadu nástrojů a přízí, aby zjistila, jak které fungují, a doplnila své vybavení. Časem přišlo na řadu vlastní barvení. „Snažím se i barvit tak, jak se barvilo. U některých je to vlastně velká alchymie. Používají se především rostlinná barviva, ale v minulosti se používala i živočišná, například z plžů. Naši předci měli rádi barevné věci, chtěli vypadat hezky. Nebylo všechno takové šedohnědé, jak často bohužel vidíme i ve filmech. Oni si ty barvy uměli získat, využít je a nosili to,“ vysvětlila laureátka letošního titulu. Jejími zákazníky jsou lidé zabývající se oživováním historie, muzejní instituce, ale i širší veřejnost. V rámci svého projektu Ariadne Kordélla vyrábí s Kateřinou Křížovou předměty pro běžné nošení jako náušnice, náramky, opasky nebo popruhy na kabelky. Svou práci prodávají online nebo na akcích, letos budou například na Repliconu – veletrhu šermu a fantasy. Kromě tkaní samotného se Hana Smolová věnuje i edukačním programům a kurzům tkaní na destičkách, kde účastníkům předává své získané informace v ucelené formě. Vytvořila také startovací sety, obsahující připravené tkanice, které stačí dotkat, a podrobný návod včetně videa . „Lidi se o to zajímají, protože je to něco, co tvoříte rukama a psychicky si u toho odpočinete. I z toho důvodu je to pro mnoho lidí důležité, zvlášť v dnešní uspěchané době,“ popsala autorka. Komunita, která se kolem řemesla tvoří, podle ní není konkurenční, ale spíš podpůrná, a to ji těší.
Předání proběhlo 1. srpna 2026 během Dnů lidové architektury Středočeského kraje, které letos hostila viniční usedlost Turbovice – Vinařství Válkovi ve Skuhrově u Mělníka. Areál usedlosti, založený v první polovině 18. století rytířem Janem Františkem Turbem z Turby, v posledních letech prochází obnovou díky úsilí nových majitelů, manželů Válkových. Významnou dominantou usedlosti je monumentální kládový lis z roku 1727, který představuje největší a nejstarší zařízení svého druhu v Evropě dochované na původním místě. „Musím ocenit zdařilou obnovu viniční usedlosti a chci poděkovat majitelům, protože jsou velcí srdcaři a provedli nádhernou obnovu památky, kterou jsme díky akci představili veřejnosti. Chtěl bych všechny pozvat, protože nejen krásná viniční usedlosti, ale i doplňkové stavby návštěvníkům umožní prožít nádherný čas mezi vinicemi,“ pozval radní Václav Švenda, který se Dnů lidové architektury také účastnil. Kromě předání zmíněného titulu byla na programu také přednáška o historii vinařství v Čechách, prohlídka usedlosti a doprovodný program v podobě hudby, divadla pro děti a ukázek řemesel.