I nepatrná změna perspektivy může člověku otevřít nové vidění světa, říká v Japonsku žijící čínský vizuální umělec Ishu Han. Na jubilejním 20. ročníku ArtCampu vedl workshop věnovaný kreativitě, nestabilitě a proměnám lidského vnímání. V rozhovoru vysvětluje, proč každý z nás prožívá svět jinak.
Nestabilita bývá vnímána jako něco, čemu je radno se vyhnout. Pro Ishu Hana z Joshibi University of Art and Design v Tokiu je to naopak impulz, který nabízí možnost zcela nového způsobu pohledu na svět. Na jubilejní 20. ročník ArtCampu Západočeské univerzity v Plzni přivezl Han workshop inspirovaný architektonickými koncepty japonského konceptuálního umělce a architekta Shūsakua Arakawy. Účastníci během týdne vytvářeli objekty měnící způsob vidění, zkoumali své okolí z neobvyklých perspektiv a hledali nové vztahy mezi vlastním tělem a okolním světem. V rozhovoru pro INFO.zcu umělec přiblížil, jak i sebemenší narušení běžného vnímání dokáže otevřít prostor pro nové zkušenosti a podpořit kreativitu.
Na čem jste během Vašeho workshopu na ArtCampu pracovali? Jaké experimenty účastníci zažili?
Workshop se týká proměny vztahu mezi tělem a světem. Nejprve si účastníci nasadili speciální brýle, které mění úhel jejich pohledu, a společně kreslí skici. Poté si každý vytvoří vlastní nositelný objekt. Když si jej nasadí, jejich tělo se začne pohybovat trochu jinak než obvykle a dostává se do mírně nestabilního stavu. Právě tato drobná změna jim umožní podívat se na každodenní svět z nové perspektivy. Tyto objekty nejsou navrženy jako praktické nástroje. Jsou prostředkem k objevování nových vztahů mezi tělem a okolním světem.
Žijeme s představou, že všichni vidíme stejný svět. Myslíte si, že je to pravda, nebo si každý vytváří vlastní realitu?
Nemyslím si, že všichni prožíváme stejný svět. Můžeme se dívat na stejné místo, ale naše těla, vzpomínky i životní zkušenosti jsou odlišné. A právě proto každý z nás svět vnímá jinak. Můj workshop není o hledání jednoho „správného“ způsobu, jak svět vidět. Jde o to uvědomit si, že naše vnímání se může neustále proměňovat. Doufám, že když se účastníci podívají na svět z trochu jiné perspektivy, objeví nové otázky i nové možnosti v něčem, co dosud považovali za známé a samozřejmé. Věřím, že právě tyto otázky se postupně stanou základem jejich vlastního tvůrčího vyjádření.
Co byste si přál, aby po tomto týdnu účastníci vnímali jinak, až se budou procházet třeba po městě?
Doufám, že si uvědomí, že například město není jen neměnné prostředí, ale něco, co prožíváme prostřednictvím vlastního těla. Pokud se po návratu domů budou na své město dívat se zvědavostí a chutí objevovat, budu mít pocit, že workshop splnil svůj účel.
https://info.zcu.cz/Ishu-Han--Neexistuje-jeden-spravny-zpusob--jak-videt-svet/clanek.jsp?id=9851