Živý venkov potřebuje místní hospodáře. SMS ČR jednalo se soukromými zemědělci

Vztah k půdě prospívá celé obci

Zaznělo i to, proč soukromí zemědělci u svého hospodaření vydrží roky, i když by se jim jinde vydělávalo líp. Většina z nich má totiž k půdě, kterou obdělávají, opravdový vztah, který se špatně vyjadřuje jen čísly. Berou svou práci jako osobní závazek.

„Právě tenhle vztah se pak promítá i do obce, kde hospodaří. Maso, mléko nebo zelenina od souseda-zemědělce nejsou jen hezčí varianta nákupu – jídlo se nemusí vozit přes půl republiky, peníze zůstávají v místě a lidé vidí, odkud jejich jídlo skutečně pochází. To je hodnota, kterou žádný řetězec nenahradí,“ uvádí předseda SMS ČR Petr Halada.

Zastropování dotací jako důležité téma

I proto považují obě strany schůzky za klíčové téma, které soukromé zemědělce dlouhodobě trápí: zastropování dotací. Evropská komise loni představila návrh nové zemědělské politiky pro roky 2028 až 2034, který počítá s tím, že přímé platby jednomu zemědělci nad 20 tisíc eur ročně se budou postupně krátit a nad 100 tisíc eur ročně skončí úplně.

Asociace tuhle změnu podporuje dlouhodobě – bez stropu mají velké podniky motivaci skupovat menší farmy jen kvůli vyšším dotacím. Výsledkem je přesný opak toho, co má dotační politika podporovat: místo mnoha menších sedláků v kraji zůstanou jen ti největší.

Když zůstává hodnota v místě

Soukromí zemědělci nejsou pro obce jen dodavateli jídla. V řadě vesnic na nich stojí kus veřejného života i podoba okolní krajiny. V tom se cíle SMS ČR a ASZ ČR potkávají: dává nám smysl, aby na polích kolem obcí hospodařili místní lidé, jejichž vztah k půdě není fráze. Je vidět na každém kousku zeleniny a v každém litru mléka, který si od nich koupíte.

Zemědělství a venkov k sobě neodmyslitelně patří a spolupráce přináší řadu výhod občanům. Zástupci SMS ČR a ASZ ČR se proto na jednání domluvili na maximální spolupráci a vzájemné komunikaci do budoucna.