Jak vrátit českým městům energii, charakter a dlouhodobou perspektivu? Právě na tuto otázku hledala odpovědi konference Bienále urbanismu Vysočina 2026. Akci s podtitulem Ztráta identity aneb proč naše města hynou uspořádal CzechInvest a propojil zástupce samospráv, architekty, urbanisty, investory, podnikatele i akademickou sféru.
Konference se zaměřila na konkrétní nástroje a přístupy, které mohou pomoci městům lépe využívat jejich potenciál, od práce s daty přes rozvoj brownfieldů a veřejného prostoru až po modulární výstavbu nebo nové pohledy na sídliště. Společným tématem byla identita měst a obcí, tedy schopnost vytvářet prostředí, ve kterém lidé chtějí žít, pracovat, zakládat rodiny a zůstávat dlouhodobě.
„Těší nás za regionální kancelář pro Kraj Vysočina, že jsme letos poprvé přivedli konferenci Bienále urbanismu do regionu po předchozích třech ročnících ve Zlínském kraji. Byla to krásná přehlídka aktuálních témat, místních řečníků, nástrojů k řešení a příkladů dobré praxe,“ uvedla Adéla Lánová, ředitelka regionální kanceláře CzechInvestu pro Kraj Vysočina.
Jedním z důležitých motivů konference byla práce s daty. Ta dnes hrají zásadní roli při plánování rozvoje měst, identifikaci vhodných lokalit i rozhodování o budoucím využití území. „Rozvoj měst dnes stojí na kvalitních datech. Díky moderním nástrojům, jako je Databáze nemovitostí CzechInvestu, mohou samosprávy i investoři lépe identifikovat rozvojové příležitosti, efektivněji využívat brownfieldy a činit rozhodnutí, která mají dlouhodobý přínos pro ekonomický i společenský rozvoj území,“ řekl Tomáš Hamerský, ředitel Odboru podnikatelské lokalizace z agentury CzechInvestu.
Silně rezonovalo také téma identity samotné Vysočiny. Podle Evy Fruhwirtové, ji nelze shrnout jednou větou – jde o kraj na rozhraní Čech a Moravy, venkova a měst, tradice i současných výzev. „Když mluvíme o identitě kraje, nemluvíme jen o hezké krajině nebo památkách. Mluvíme o tom, jestli v malých obcích zůstanou školy, hospody, knihovny, hasiči a důvod sejít se. Vysočina má silný sociální kapitál a místní patriotismus. Právě na tom může stavět, pokud chce být krajem, odkud se neodjíždí za životem jinam,“ uvedla.
Odborný garant konference Tomáš Pavlovský upozornil, že budoucnost měst nespočívá v nekontrolovaném rozšiřování do krajiny, ale v promyšleném rozvoji zevnitř. „Budoucnost měst je v zahušťování, ne v polykání orné půdy. Životaschopná jsou ta města, která se rozvíjejí zevnitř – bezhlavé rozrůstání do krajiny totiž nedává smysl ekologicky ani ekonomicky,“ zdůraznil.
Na význam kvalitního veřejného prostoru navázala i další část programu. Řečníci se shodli, že nejde pouze o velikost náměstí, parků nebo sídlištních ploch, ale především o jejich funkčnost, bezpečnost, příjemnost a schopnost podporovat komunitní život. Jak připomněl Petr Kozel z Klobuckého podnikatelského inkubátoru, krize současných měst není jen otázkou investic, ale především identity. Budoucnost podle něj patří místům, kde lidé nejsou pouze obyvateli, ale aktivní součástí společného příběhu.
Program doplnily také konkrétní příklady dobré praxe. Lukáš Kvasnica představil možnosti, jak oživit sídliště prostřednictvím modulární architektury a nových prvků veřejného prostoru. Na příkladu třebíčského sídliště Obránců míru ukázal, že i unifikovaná panelová zástavba může získat silnou identitu a vlastní genius loci.