Více než čtyři a půl tisíce let se staré civilizace vracely na pravěké pohřebiště v polských Muszkowicích. Na význam tohoto posvátného místa přišli čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v Česku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala i nad zemí.
Dva roky zkoumal neobvyklou a mimořádně vzácnou soustavu pohřebních monumentů mezinárodní tým archeologů ze Západočeské univerzity v Plzni, Uniwersytetu Wrocławského, Univerzity Hradec Králové a Univerzity Karlovy. Zaměřili se na přibližně dvacet metrů dlouhou mohylu z pozdní doby kamenné, která se nachází u polských Muszkowic. V její ose stojí další dvě kruhové mohyly, které jsou ale podle nových zjištění archeologů výrazně mladší. První analýzy ukazují, že starší monument vznikl přibližně před šesti tisíci lety, zatímco jeden z mladších pochází pravděpodobně až z 8. století po Kristu.
Ukazuje se tedy, že toto místo si svůj posvátný charakter udrželo tisíce let. „Je to podobné, jako kdybychom si dnes pro pohřbívání svých blízkých vybrali místo, které lidé začali využívat ještě před stavbou egyptských pyramid. Právě tak mimořádně dlouhá je časová vzdálenost mezi oběma mohylami v Muszkowicích. Představuje více než 150 lidských generací. Tak dlouho si některá místa v krajině mohou uchovávat svůj význam, a právě to je na našem objevu nejpozoruhodnější,“ řekl řešitel projektu Petr Krištuf ze Západočeské univerzity v Plzni.
Výzkum navazuje na dlouholeté aktivity českého týmu v okolí hory Říp, kde archeologové v minulých letech zkoumali několik dlouhých mohyl i jejich vztah k okolní krajině. Právě proto jsou Muszkowice pro české archeology mimořádně cenné. „Díky Muszkowicím můžeme lépe porozumět i dlouhým mohylám v okolí Řípu a ověřovat, které znaky byly společné napříč střední Evropou a které byly naopak regionálně specifické,“ doplňuje Petr Krištuf. „Zatímco většina dlouhých mohyl v Česku byla během staletí téměř zničena intenzivním zemědělstvím, v Polsku se dochovaly v lesním prostředí včetně nadzemních částí svých konstrukcí,“ dodal.
Aby archeologové porozuměli nejen samotným mohylám, ale celé krajině kolem nich a tomu, proč si ji lidé vybrali pro pohřební rituály, odebrali během dvou sezón více než 1200 půdních vzorků. Zjistili zatím mimo jiné, že plášť dlouhé mohyly je z místní černozemě, jedné z nejúrodnějších půd ve střední Evropě. Stejně tak tomu bylo i u dlouhých mohyl na Podřipsku, například v Dušníkách. Pro první zemědělce představovala černozem nejcennější půdu v krajině a její využití při stavbě monumentů zřejmě souviselo nejen se stavebními možnostmi, ale také se symbolickým významem zemědělské krajiny.